Svet čelí ekologickým katastrofám – lesným požiarom v Kalifornii či topiacim sa ľadovcom v Arktíde a Antarktíde. Ľudia v niektorých krajinách si sneh už ani nepamätajú a iné sa stali pre horúčavu neobývateľnými.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat. Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností?

Kniha předkládá přehled problémů z oblastí výzkumu životního prostředí s ohledem na jejich aktuálnost a potenciální rizika, která do budoucna mohou daná témata skýtat. Zahrnuje kapitoly z oblasti dopadů a aspektů globálních změn, problémy týkající se nových typů znečištění životního prostředí a jejich expozice a rovněž témata týkající se změn v chování populace ve vztahu k přírodě a komunikace environmentálních

Žijeme v trileri. Ešte nikdy sme neboli vystavení toľkým potenciálnym rizikám ako dnes.

Stejně, jako další Goulsonova kniha Divočina v zahradě o přírodním zahradničení, je kniha Návrat čmeláků zásadním čtením pro každého, kdo má zahradu a není mu lhostejná naše planeta. Tato kniha zcela změní váš způsob nahlížení na čmeláky.

Keď pred trinástimi rokmi Mark Lynas napísal prvú knihu na tému, čo nás čaká pri globálnom oteplení od jedného po šesť stupňov, netušil, že mnohé predpovede, ktoré sa mali odohrať do polovice nášho storočia, sa naplnia v priebehu dekády. Aj preto namiesto aktualizovanej verzie napísal úplne novú knihu, ktorá dokazuje, že pri súčasnom stave klímy je poctivým postojom byť alarmistom.

Je stále očividnější, že dramatickým důsledkům procesu Proměny Země se již nelze vyhnout, protože současná civilizace nemá dostatečnou vůli zavést drastická opatření, aby zastavila úpadek přírodního prostředí. Tato kniha nabízí alternativní a pozitivní pochopení probíhajících proměn Země a nabízí praktické metody, jak s nimi zacházet tvůrčím způsobem, a tak podpořit záměr Gaie, která je hnací silou

Elektromobily šetrné k životnému prostrediu, udržateľné potraviny, oblečenie z recyklovaných plastov vylovených z mora. Hurá! Veľké spoločnosti nás ľahko presvedčia, že svet dokážeme zachrániť kupovaním správnych vecí.

Kniha je súborom textov, ktoré sochár, ochranár, aktivista (ale aj vášnivý bicyklista) Marián „Marko“ Huba písal v deväťdesiatych rokoch pre rôzne dobové periodiká, alebo ich formuloval v podobe prednášok, diskusných príspevkov, rozhovorov či otvorených listov. Sú vzácnym svedectvom, že spoločenské a ekologické problémy, ktoré dnes tak intenzívne vnímame, boli pomenované už pred tridsiatimi rokmi.

Je vůbec možné žít bez odpadu? Ano je! Tedy skoro.

Environmentálne myslenie sa konštituovalo v 20. storočí a zaznamenalo veľký rozmach predovšetkým v jeho druhej polovici. Vzniklo v rámci reflexie javov, ktoré sa v 60. rokoch minulého storočia začali označovať pojmom ekologickej a neskôr aj environmentálnej krízy.

Autor působí v lesnictví více jak 70 let. Lesnickou fakultu ČVUT absolvoval před 63 lety a od té doby na této fakultě působil do dnešních dnů.

Centrální myšlenkou knihy je nutnost fundamentální změny našeho života založená na kritice současné ekologicky i sociálně devastující ekonomiky a životního stylu bohaté části světa. Autor navrhuje hledat řešení, modely a systémová uspořádání v přírodě a v její moudrosti.

Změna klimatu není problém, kterým by se měla společnost vážněji zabývat, tvrdí lidé jako Václav Klaus, Ivan Brezina nebo Luboš Motl. Považují jej za nafouknutou bublinu, která má vědcům a ekologickým aktivistům zajistit přísun tučných grantů a dotací.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO.

Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu. Ve více než deseti kapitolách přibližuje zájemci pestrou škálu oboustranně se ovlivňujícího poměru lesa a rodícího se průmyslu.

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu.

Práca sa zaoberá štúdiom vzťahov medzi prvkami prvotnej, druhotnej a terciárnej krajinnej štruktúry v urbánnych ekosystémoch, klasifikuje hlavné environmentálne problémy, krajinno-ekologickú významnosť územia a stanovuje limity jeho rozvoja.