Kniha Iluze etických relativistů je třetí částí systematického kurzu, který soustřeďuje hlavní témata filosofie člověka. Jako taková navazuje na knihy Iluze skeptiků a Člověk bez duše, život bez smyslu. Kurz filosofie člověka tedy ve třech knihách postupně předkládá řešení noetického problému pravdy, antropologického problému lidské přirozenosti a etického problému mravního zákona. Způsob jejich zpracování

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos). Burtonovo zpracování je navzdory desítkám jiných zcela ojedinělé právě proto, že je

Sofisté zůstávají v běžném pojetí padouchy a podfukáři dějin filosofie, politováníhodnou úchylkou, na niž Sókratés a Platón reagovali vytyčením cesty pravého myšlení. Navíc se jejich úvahy zpravidla dochovaly jen ve stručných zlomcích nebo v parafrázích myšlenkových rivalů s Platónem na prvním místě.

První díl vybraných spisů katolického teologa a biskupa skryté církve Jana Konzala (1935–2021) obsahuje jeho zásadní texty, které vyšly knižně v druhé polovině devadesátých let. Jde především o syntetickou teologickou práci Orientace, na které Konzal pracoval již v dobách normalizace.

Studie nabízí čtenáři alternativní čtení základního textu tradiční logiky. Jejím cílem je, kromě předvedení původního analytického postupu a myšlenky výkazu, hledat v hloubce odborných logických výrazů a zručného kalkulu slova prosté řeči a jimi se pokusit odpovídat na otázky, které studium logiky provázejí: Jak přistupujeme k myšlenkám?

Žijeme v dobe prostriedkov. Sú všade: dopravné prostriedky, informačné prostriedky, čistiace prostriedky.

Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga. Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Ión se zaměřuje především na vztah filosofie a řečnictví v klasickém Řecku.

Proklouznutí jako zdánlivou úlevu lze, jak kniha dovozuje z názorů Alberta Giacomettiho, realizovat jako vstup do iluze iluze. Podaná teorie soklu jednak zahrnuje kritiku vizuální komunikace a jednak nabízí výklad „virtuální reality“ jako říše smrti.

Georges Canguilhem, žák a nástupce Gastona Bachelarda v čele ústavu Institut d’histoire des sciences et des techniques, se řadí k nejvýznamnějším osobnostem francouzského myšlení 20. století. Canguilhem byl profesorem na pařížské Sorbonně, kde k jeho žákům patřili například Michel Foucault, Gilbert Simondon, Gilles Deleuze či Jacques Derrida.

Text se zabývá prózou dvou současných francouzských autorů. V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století.

Monografie se věnuje diskuzi o filozofické a vědecké práci v první polovině 18. století, a to ze specifického pohledu femme de lettres, vzdělané ženy pocházející z aristokratického prostředí. Jakou strategii musela Émilie Du Châtelet zvolit, aby se prosadila ve filozofii a vědě 18. století?

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá, i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

Tato kniha se zamýšlí nad velice intimním tématem lidského zrození a smrti. Každý z nás se totiž zrodil a každý z nás jednou umře.

Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept. Havlovy úvahy, někdy s filosofickým vyústěním, lze soustředit kolem pojmu VÍRA.

Kdo by neznal ten nepříjemný pocit, pochybnosti, že jsme udělali co jsme dělat neměli nebo neudělali co jsme udělat měli. Pocit nenávisti, že někdo udělal něco nám, případně neudělal něco co měl pro nás udělat.

Roger Scruton skúma, aké miesto má Boh v odčarovanom svete. Jeho argumentácia je reakciou na ateistickú kultúru, ktorá dnes vyrastá okolo nás, a obranou ľudskej jedinečnosti. Vyvracia tvrdenie, že prírodný svet nemá žiadny zmysel či cieľ, a dokazuje, že posvätno a transcendentno predstavujú „reálnu prítomnosť“, vďaka ktorej ľudia prichádzajú k sebapoznaniu a nachádzajú slobodu a vykúpenie. Vzor zmyslu

Pohled do dějin Židů a křesťanů, objev Izraele a theologická revize antijudaismu, nové hodnocení nového judaismu, bible v rukou Židů a křesťanů, Nový zákon kniha židovská.

Práce si klade za cíl porozumět tomu, co znamená jednat. Navazuje na filosofické koncepce, které zdůrazňují úzké sepětí lidské aktivity a situace. V první části autor zkoumá možnosti fenomenologické analýzy úmyslu jakožto rozlišujícího znaku jednání. Ve d