Knižné rozhovory s básnikoma prozaikom sledujú nielen martýrsky osud človeka v rozporuplnej druhej polovici 20. storočia, ale predovšetkým ukazujú, že skutočný talent neumlčí nijaká diktatúra, nijaká zvoľa moci. Príbeh Rudolfa Dobiáša, ktorého nádejné literárne počiatky násilne prerušil politický proces a následné väznenie, nie je ojedinelý.

Život Věry Doušové byl mimořádně bohatý – jak na události pozitivní, tak na ty pohnuté. Byla disidentkou a celoživotní kamarádkou Jiřiny Šiklové, se kterou distribuovala exilovou literaturu.

The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a autorkami. Za takmer sedemdesiat rokov jeho existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol.

Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života. Ten se dotýká dění padesátých a šedesátých let či normalizačního období, atmosféry a postupů pro tehdejší dobu typických.

Kniha téměř o všem, co těší a trápí ženy kolem padesátky. Co se vám vybaví při slovním spojení „žena v přechodu“? Pokud zabrousíte na internet, abyste zjistili něco víc, dočtete se o návalech horka, osteoporóze a ztrátě libida.

Vztah mezi matkou a dcerou patří k těm nejdůležitějším, ale také nejsložitějším. Co dělat, pokud se mateřská láska vůbec nenastartuje a místo vřelosti přijde odmítnutí?

Rozhovor s Franzem Kettem se věnuje především jeho pedagogickému myšlení, které má charakter celistvého vzdělávání zaměřeného k hledání a nalézání smyslu. Tento pedagogický směr vycházející z křesťanského pojetí člověka vznikl jako způsob práce zejména s předškolními dětmi, které měly problematické sociální zázemí.

Rozhovor s ekonomkou Danuší Nerudovou, rektorkou brněnské Mendelovy univerzity, členkou KoroNervu a velmi aktivní osobností českého veřejného života, se týká nejen ekonomických témat, jako jsou daně a důchody, o nichž D. Nerudová dovede zasvěceně a přitom srozumitelně vyprávět, ale i otázek sociálních, jako je postavení ženy v české společnosti. D. Nerudová nedávno ohlásila prezidentskou kandidaturu

Rozhovory s Petrom Gregorom vychádzali v denníkoch, časopisoch a zborníkoch od začiatku sedemdesiatych rokov. Dominujú témy autorskej tvorby, literatúry a umenia, postoja umelca k dianiu v spoločnosti, ale aj móda, ženy či Dunaj.

Jak Ladislav Horáček založil první soukromé nakladatelství, co tomu předcházelo a co bylo potom. V rozhovoru nakladatele s historikem a publicistou Petrem Placákem je řeč nejen o Pasece a knížkách, ale i o životě, komunistech, práci a lidech kolem.

Seriál Rozhovorů na konci světa byl původně natočen pro pražskou televizi TV Metropol. Známý moderátor Martin Severa vede rozhovory se známýmí osobnostmi z oblasti vědy, umění, politiky, sportu a veřejného života, a to nejen na dané téma, ale také o jejich současném světě.

Jak se dá o smrti mluvit? Autory přijalo 26 osobností a věnovalo jim svou důvěru, aby spolu toto obtížné téma ohledávali.

Kniha přináší rozhovory s předními českými a zahraničními ekonomy, akademiky, byznysmeny a intelektuály o přeměnách světa v příštích třiceti letech. Jaké scénáře a trendy převládnou v budoucnosti?

Memoárový text českého žurnalisty, diplomata a literáta Karla Mečíře je věnován Antonínu Švehlovi, českému politikovi, státníku, sedlákovi, ale především zakladatelské osobnosti Československé republiky, jejího demokratického řádu. Jedná se o text pozoruhodný, neboť vyjadřuje pohled na Švehlu očima člověka z jeho bezprostředního okolí, pohled dlouholetého spolupracovníka, který se formoval hojným,

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny.

Kniha 101 rozhovorov so vzácnymi ľuďmi sa rodila niekoľko desaťročí počas reportérskeho pôsobenia autorky. Viacerí už odišli do panteónu nesmrteľných (Milan Rúfus, Ladislav Ťažký, Vojtech Zamarovský, Peter Karvaš, Vilma Jamnická, František Zvarík, Peter Danišovič, Andrej Chudoba, Jozef Bednárik, Milan Laluha, František Kele, Anton Srholec...), iní sú živými aktérmi diania v rôznych oblastiach vedy,

Šče ne vmerla i ne vmre je živelný rozhovor, písaný v zhone, zahorúca, ako pokus zachytiť pulzujúci rytmus histórie, ktorá tak úpenlivo upriamila pozornosť na východnú hranicu Európy. Je to vášnivý rozhovor poľského reportéra Pawła Smoleńského s Jurijom Andruchovyčom, ukrajinským básnikom, prozaikom a hudobníkom, ktorý spolu s tisíckami ľudí protestoval na Námestí nezávislosti.

Po výraznom čitateľskom úspechu kníh Jeden výdych koňa, Dva hrby ťavy a Róbert Bezák: Medzi nebom a peklom vychádza vo vydavateľstve W PRESS ďalšia kniha Môj bláznivý život. Nájdete v nej odpovede na zaujímavé otázky, ako napríklad: sumár o 10 rokoch časopisu, ale aj o spoločenskom dianí, o tom čo sa dialo v 90. tych rokoch. Prečo vznikol .týždeň.

Svazek Carissime, kde se touláte? otevírá ediční řadu Korespondence Jakuba Demla (1878–1961), která chce zpřístupnit některé dosud nevydané soubory básníkových dopisů. Dochovaly se jich tisíce desítkám adresátů.

Jako by mu nestačil smích, který s kolegy z Divadla Járy Cimrmana vyvolává u několika generací diváků. Jeho role hraběte von Zeppelin, princů Jasoně a Drsoně či praktikanta Hlaváčka, nemluvě o četných ženských postavách, jsou bez nadsázky kultovní.