V době, kdy se stalo módou „bojovat proti rakovině“ i na stránkách knih, přichází Jan Jícha s úplně jiným poselstvím: v nemoci je potřeba se především smát. A příležitostí k tomu nabízí ve svém autentickém románu bohatě dost.

Václav Tille (1867–1937), profesor srovnávacích dějin literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a významný představitel meziválečné kultury, si během svého života vedl osobní deníky, které dodnes představují pozoruhodný a cenný historický pramen. Dvousvazková edice zpřístupňuje deníkové zápisky z posledních deseti let autorova života (1927–1937). Texty dávají nahlédnout do každodenního

Praha, 1874. Max Alfred, poněkud suchopárný a nerudný majitel malého nakladatelství, se potýká s nedostatkem kvalitního literárního materiálu.

Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi.

Deníky Václava Tilleho (1867–1937) z posledních deseti let autorova života představují pozoruhodný a cenný historický pramen, tím spíše, že až do nedávné doby byla jejich ucelená podoba veřejnosti téměř neznámá. Deníky neosvětlují pouze okolnosti života významného vědce a divadelního publicisty, ale originálně glosují neobyčejně pestré dění v kruzích meziválečné intelektuální elity, kde se prolínají

Příběh o hledání domova a citového útočiště dvou čerstvě dospělých chlapců v kulisách Československa padesátých až šedesátých let. Rukopis byl dopsán začátkem let sedmdesátých, ale autor se tehdy o vydání už nepokusil.

Anastázie je mladá novinářka, momentálně ne zrovna šťastná. Opustil ji partner, v práci se ztrapnila.

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek.

Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů. Co všechno byste udělali pro splnění svého snu?

Kniha básníka a spisovatele, jehož pomyslnými sudičkami byli Jan Skácel a Jaromír Tomeček. Ten označil autora za svého pokračovatele s tím, že Hule má skácelovskou poetiku a navíc je důvěrným znalcem přírody.

Šestnáctiletý Šimon žije na předměstí Tábora a snaží se uniknout zoufale nudnému a pokryteckému světu kolem. Spolu se svými kamarády Drakem, Armanem a Ludacrisem hraje v blackmetalové kapele, která se pro něj stává ventilem i únikem z reality.

Světlo z Pauliny, podmanivý povídkový cyklus, v němž se prolínají osudy postav napříč časem, prostorem i sny, představují Jana Štiftera opět jako zdatného spisovatele kratších prozaických útvarů, které čtenáři navzdory rozsahu zůstanou dlouho ležet na mysli. Ač se i zde zaobírá prázdnými budovami a vesnicemi (vzpomeňme na věty ze stejnojmenné povídky „Světlo z Pauliny“: „Hranice, kdysi tvořená jazykem,

Díky bezbřehé svobodomyslnosti zdejšího hostinského, kterou by nezasvěcení mohli považovat za lhostejnost a bordelářství, si hosté přizpůsobili hospodu k obrazu svému a zaplnili ji bizarní směsicí nejroztodivnějších předmětů od aristonu po vycpaného kosa. Postupem času se ze štamgastů stali přátelé, ovšem žádná idyla netrvá věčně.

Soubor svěže psaných úvah spisovatele a publicisty, žijícího od 70. let v Hannoveru, reaguje na naléhavé a bohužel mnohdy tabuizované problémy dnešního globalizovaného světa i našeho národního života. Zamýšlí se nad identitou a perspektivami západní civilizace, nad rysy české povahy a jejími stereotypy vnímání dějin, nadzdroji ideologických i hospodářských konfliktů planety.

Fejtóny známeho politológa a publicistu. Nevystupujú v nich len politici, strany a národy so svojimi mindrákmi, ale aj mačky, kravy, Krakonoš a pod.

Román popisuje skutečný příběh dvou milenců – Ládi a Věry (jména byla změněna). Láďa podniká, je rozvedený a žije lezením. Trénuje v boulderech, leze po horách.

V knize čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Odehrává se zde úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek.

Znamenitá a úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě, je jediný autorův dramatický text patřící k dílům, která \"má bez výhrad rád a chce vydávat\".

Poslední rukopis poslední německy píšící autorky z Prahy, Lenky Reinerové (1916-2008). Příběhy této knihy jsou inspirovány skutečnými zážitky československých interbrigadistů, kteří bojovali ve španělské občanské válce (1936-1939). Text doplňují dosud nikdy nepublikované ukázky ze španělského deníku jednoho z veteránů, autorčina manžela Theodora Balka, historická studiea obrazová příloha dobových dokumentů.

Nakladatelský redaktor a editor Jan Šulc (1965) napsal za posledních třicet čtyři let více než dvě stovky vzpomínkových, popularizačních a polemických textů o české literatuře, vedl rozhovory s českými spisovateli a proslovil řadu přednášek. Z těchto textů vychází nyní výbor, jehož cílem je popularizovat literaturu, četbu a české literární osobnosti mezi nejširšími vrstvami čtenářů.