Anna Karenina visszafordul a peronról, Emma Bovary a tenyészvásáron a férfiakat méregeti, Solvejg megunja a várakozást, és elköltözik. Turi Tímea verseskötete irodalmi, mitológiai és hétköznapi nők történetein keresztül vizsgálja a nemek közötti munkamegosztás konfliktusait. A férfi-nő kapcsolatok dialektikája a maga összetettségében jelenik meg a versekben, csakúgy, mint a felnőtt élet játszmái: ugyanazok

Viera Benková (1939 – Báčsky Petrovec, Srbsko) – popredná spisovateľka a kultúrna osobnosť slovenskej literatúry a kultúry v Srbsku a vôbec v celom slovakofónnom prostredí. Je autorkou viacerých básnických celkov, zbierok poviedok i beletristickej publicistiky a románov. V roku 2014 vydal Spolok slovenských spisovateľov výber z jej poetickej tvorby pod názvom Herbár zeme. V roku 2017 jej na Slovensku

Pod hvězdami je první knihou Miloše Vacíka, hudebníka, perkusisty a výtvarníka, autora známého nahrávkami inspirovanými jeho cestami po Brazílií, Kubě či Africe. Miloš na svých cestách po světě čerpal také výtvarné cítění a celkovou atmosféru jednotlivých zemí. Tato kniha snoubí autorovy lásky do jednoho celku. Texty jsou jakoby z tisíce a jedné noci, ilustrace vzdáleně inspirované dávnými kolorovanými

Rakovszky Zsuzsa egyszerre érzéki, tárgyszerű és elvont, metafizikus költészetének alighanem az idő az egyik legfontosabb témája. A Visszaút az időben című verseskönyve és Az idők jelei című történelmi regény után az új kötetben is az idő kérdése és válasza foglalkoztatja: egyre apokaliptikusabb korunk élő jelen és vészjósló jövő ideje. \"Új nincs: a korszaknak mind a százhatvanöt / csatornáján csak

Sbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem. Místy vášnivé a širokodeché, místy kajícně litanické vedou nás jednotlivé verše světem nečekaných, mnohdy i nepochopitelných obrazů, nutí nás vidět a zažít magii slov, o níž stále víme jen málo: Tekutým kamenem chci být Nežít ohnem co vskály se nahroutil ztuhnul pri brezích Atlantiku Renato Nežít vkameni [...] (z doslovu

František Halas (1901-1949) básník, redaktor a překladatel, jeden z nejvýznamnějších českých tvůrců XX. století - \"básník nadaný silnou obrazností, hlavně vizuální, slučuje své ‚okouzlené, ale i odkouzlené\' vidění světa s těžkou hloubavostí a stálým citovým patosem\" (Arne Novák).

Básnická sbírka Tomáše Krále je moderovaným sestupem k lidskému dole, na pomyslné dno literatury. Průvodcem, který promlouvá na „černých stránkách“, nám je přiznaně zaujatý hlas, v němž se mísí banalita s jiskřivou ironií a cynismem.

Vďaka Jankovi Kráľovi, ako napísal John Minahane, je Váh najmystickejšou slovenskou riekou. Básnik sa opakovane vracia do spoločenstva prostredníctvom erbovej básne slovenského romantizmu Zakliata panna vo Váhu a divný Janko.

Ve své druhé sbírce se Ladislav Zedník nezříká poetických prostředků prvotiny Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly (např. hutné a invenční metaforičnosti), uchyluje se ale často i do civilnějších poloh: sbírka je tak výrazově pestřejší, nostalgie je vyvažována ironií, tradiční kulisy jsou stavěny do kontrastu se zcela všedními výjevy (nedělní oběd, čtení novin, loupání brambor…). Navíc je sbírka pestřejší

Sbírka básní náročné formy, kde všechna slova v básni začínají stejným písmenem, ale i tak se autorovi daří vyjádřit mnoho přepestrých obrazů, i tvář doby, i zloby, osud člověka. Sympatické je, že sbírka řazená podle abecedy začíná Apokalypsou a končí Životem.

Poezie Dariny Šindelářové je úchvatná svou hravostí a originalitou. Dodnes si pamatuji na ten okamžik na jaře roku 2009, když jsem je dostal e-mailem.

70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Rovněž tak je zřejmé, že je informován o podnětech, které přinášela tzv. Vídeňská škola, např.

Básnická prvotina autora, zakotveného v hluboce žitém křesťanství i bolestech a intelektuálních zápasech současnosti. \"Nevěřím na angažovanou a neangažovanou poezii,\" říká Škrob.

Spoločná zbierka veršov dvoch básnikov - evanjelických teológov a učiteľov.

Jan Štolba v doslovu k čtvrté sbírce Milana Děžinského Přízraky (vydal Host) napsal, že vedle Bogdana Trojaka, Petra Borkovce či Martina Stöhra představuje roudnický básník „nenápadnějšího, zastřenějšího, méně tematicky či stylově vyhraněného“. S tímto výrokem lze souhlasit s dodatkem, že z dnešního pohledu se to ukazuje jako klad. Tedy v tom smyslu, že jmenovaní básníci už nás dlouho nepřekvapili,

Básnická zbierka v slovensko - nemeckom vydaní s ilustráciami Laca Terena.

Básnik subtílne a osobito rozvíja odkaz duchovne ladenej tradície českej poézie. Všíma si \'farebnej všednosti\' vecí a dejov všake naokolo.

Sbírka básní Ireny Topinkové.Intenzivní poetika, bolest i romantika, rozervaná duše. Vášně vztahů mezilidských, vztah k přírodě, konflikty současného světa. Mrazivý dotek psychických problémů. Poesie, které uvěříte. To vše v souznění s působivými ilustracemi.

Sbírka básní náročné formy, kde všechna slova v básni začínají stejným písmenem, ale i tak se autorovi daří vyjádřit mnoho přepestrých obrazů, i tvář doby, i zloby, osud člověka. Sympatické je, že sbírka řazená podle abecedy začíná Apokalypsou a končí Životem.

Druhé, výrazně rozšířené vydání úplného souboru básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, patří k základním dílům české literatury uplynulých čtyřiceti let. Svazek edičně při