Dianetika: Původní teze je první popis Dianetiky, který L. Ron Hubbard napsal. Původně kolovala mezi pár přáteli v podobě rukopisu, brzy se začala kopírovat a předávat z ruky do ruky, až nakonec obíhala doslova celý svět. Ale zvěsti, které se o ní šířily, tento oheň jen přiživovaly. Když Rona zaplavily tisíce dopisů dožadujících se více informací, usoudil, že jediným způsobem, jak tyto dotazy zodpovědět,

Scrutonova Hudobná estetika je azda prvým súhrnným výkladom hudby a jej významu z perspektívy modernej filozofie; je zároveň jediným textom o tejto téme, ktorý obsahuje relevantné hudobné príklady. Autor svoje úvahy otvára metafyzikou zvuku, podáva dištinkciu medzi zvukom a tónom, analyzuje rytmus, melódiu a harmóniu a dospieva k novému chápaniu hudby ako intencionálneho objektu obrazotvorného vnímania.

Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou. Buberův vztah k této metodě byl posléze kritický, přičemž jej charakterizoval nesouhlas s Freudovými redukcionistickými postoji nejen ve vztahu k náboženství a důraz

As politics slides toward impulsivity, and outrage bests rationality, how can philosophy help us critically engage with the world? How to Think Like A Philosopher is a revelatory exploration of the methods, tenets and attitudes of thought that guide philosophy, and how they can be applied to our own lives. Drawing on decades of enquiry and a huge range of interviews, Julian Baggini identifies twelve

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

Monografia sa zaoberá problémami súčasného rozvinutého akademického sveta. Autor charakterizuje vzťahy spoločnosti (štátu, politiky, biznisu, médií) a akademických inštitúcií, venuje sa premenám a transformáciám, ku ktorým dochádza po roku 1945 a ktoré vyúsťujú do krízových fenoménov súčasného neoliberálneho akademického kapitalizmu.

„Čo oprávňuje muža alebo ženu, aby učili inú ľudskú bytosť, čo je prameňom ich autority? A naopak, ako vzniká odozva u toho, kto je učený?“ Otázka, ktorú si kládol už sv.

Svazek Acta Comeniana 34 přináší pět studií domácích a zahraničních badatelů zaměřených na dějiny filosofie a intelektuální komunikace. Mimo jiné se jedná o studii Simona Burtona (University of Edinburgh) „Encyclopaedic Mirrors of the Soul: Comenius, Pinder and the Transformation of Cusan Optics“, v níž autor zkoumá vliv Pinderovy kompilace Kusánského prací na Komenského dílo, širší kontext novoplatónské

Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme?

Jaké jsou základní principy správného logického usuzování? Ve snaze odpovědět na tuto otázku vykrystalizoval v průběhu devatenáctého století sytém, který je dnes znám jako klasická logika.

Takřka po devadesáti letech vychází nový překlad knihy francouzského filozofa Juliena Bendy (1867–1956), který proti sobě staví univerzalistickou filozofii ducha, dědičku řecké vzdělanosti, a soudobé ideové proudy ve službách praktických zájmů – nacionalismu, militarismu i rasismu –, představované ve Francii především jmény Charlese Maurrase a Maurice Barrse. Kniha ve své době vyvolala velký rozruch,

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900) – významný nemecký filozof a jeden z najhlbších mysliteľov všetkých čias, kritik kultúry a náboženstva, básnik a esejista, predstaviteľ filozofie života a „otec nihilizmu\", zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu, myslenie a literatúru 20. storočia. Jeho často kontroverzné názory netvoria ucelený systém, preto umožňujú najrozličnejšie interpretácie.

„Co si dnes skutečně představujeme pod slovem člověk, které tak často používáme? O kom to mluvíme, když hájíme lidská práva nebo když pěstujeme humanitní vědy?

Tetralógia \"O Platonovi\" je doteraz jediné komplexné dielo o Platónovom živote a filozofii v českom jazyku. Autor zanechal nielen veľmi zrozumiteľný text, ale aj dielo, ktoré poskytuje mnoho odkazov na knihy samotného Platóna.

utor sa pokúša o charakteristiku modernej mentality, od osvietenstva až po súčasnosť.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Zborník štúdií o diele a myšlienkovom odkaze teológa a kresťanského filozofa (1907-1994).

Interdisciplinární pohled do etických výzev současnosti v oblasti filosofie, teologie a technologie (Kierkegaard, Bonhoeffer a nanotechnologie) Publikácia v troch kapitolách (Filosofická perspektiva - Vášeň Sorena Kierkegaarda, Teologická perspektiva - Etika Dietricha Bonhoeffera, Technologická perspektiva - Etické výzvy současných nanotechnologií) ponúka interdisciplinárny pohľad na človeka a jeho

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí.

The past is forgotten, and the future is without hope. Dystopia has become a reality. This is the new normal in our apocalyptic politics - but if we accept it, our helplessness is guaranteed. To bring about real change, argues activist and political philosopher Srecko Horvat, we must first transform our mindset. Ranging through time and space, from the partisan liberation movements of Nazi-occupied