Silná, provokatívna a osobná kniha je úprimnou výpoveďou o tom, ako sa autorka kultovej trilógie Život Vernona Subutexa stala Virginie Despentes. Čerpá z osobných skúseností, rúca zaužívané predstavy o znásilnení a prostitúcii a búra zaužívané postoje o sexe a pohlaví.

Walter Schmidt je človek zo starej školy: až do dôchodku žil bez toho, aby vedel uvariť polievku z vrecúška a bez toho, aby niekedy používal vysávač. Napokon, vždy tu bola jeho manželka Barbara.

Hořká komedie Noëla Cowarda se odehrává o jednom červnovém víkendu v letním sídle manželů Blissových. Bývalá herečka Judith Blissová a její manžel, spisovatel David, tu tráví léto se svými dvěma dospělými dětmi - dcerou Sorel a synem Simonem.

Povídka Tříska, napsaná Vladimírem Zazubrinem v roce 1923, pravdivě, až naturalisticky pojednává o strašlivých metodách čekistů a o tom, jak to \"chodilo\" v Čeka, v dobách tzv. Rudého teroru. Příběhem nás provází předseda Gubčeka, neboli Zemské mimořádné komise Andrej Srubov, jehož očima se na všechny ty hrůzy díváme a zároveň sledujeme i proměnu samotné hlavní postavy, až k jejímu, vcelku předvídatelnému,

Daiyu se nikdy nechtěla podobat tragické hrdince ze slavného čínského románu, po níž dostala jméno. Stanu se někým, kdo se nebude přizpůsobovat vůli osudu, sama napíšu svůj vlastní odkaz, slibovala si.

Józó, hlavní hrdina románu Odepsaný, vypráví o svém na první pohled běžném a víceméně normálním životě, přestože se sám cítí neschopen porozumět lidským bytostem. Pokusy o smíření se s okolním světem začínají v raném dětství, pokračují na střední škole, kde se pro své okolí stává klaunem, aby zamaskoval odcizení, až nakonec vedou v dospělosti k pokusu o sebevraždu.

Mnoho lidí chce utéct z civilizace. Jen málokomu se to ale povede… Pravdivý příběh muže, který dobrovolně odešel žít do divočiny.

„Ak Boh niekde v našom vesmíre zanechal odtlačok, potom je ním ľudské srdce.“ Vraví sa, že srdce je najnezištnejším a najvernejším orgánom v ľudskom tele. Srdce je zdrojom života.

Mořské panny, víly a sirény vzbuzují představu svůdných bytostí lákajících námořníky svým líbezným zjevem i zpěvem. Když se ovdovělý kupec pan Hancock nečekaně stane majitelem mořské panny, je ohromený jejím děsivým a odpudivým vzhledem.

Erotický román Chvála macechy (Elogio de la madrastra, 1988) líčí manželské peripetie dobře situovaného páru smyslné doni Lucrecie a pedanta dona Rigoberta, posedlého tělesnou hygienou, milovníka erotických výtvarných děl. V jedné dějové linii se popisují večerní obsedantní hygienické rituály dona Rigoberta, během nichž jeho syn Fonchito, zdánlivě nevinný cherubín předpubertálního věku, nenápadně svádí

Haruki Murakami si na jar v roku 1978 sadol za kuchynský stôl a začal písať. Napísal dve pozoruhodné novely Počúvaj pieseň vetra a Pinball 1973, ktorými sa začala kariéra jedného z najuznávanejších súčasných spisovateľov.

Kniha Zákon násilí a Zákon lásky nabízí čtenáři praktický návod, jak svůj život prožít smysluplně jako člověk, jak život nepromrhat a nalézt jeho skutečnou hodnotu. Ač se text Tolstého může jevit našemu rozumu příliš neuchopitelný, což je v těchto případech rozumu zcela vlastní, naše srdce, náš duch, zajásá v naději z náhle se objevivšího Světla a okovy nevědomosti konečně prasknou.

Výber z krátkych próz, čŕt a miniatúr predstavuje švajčiarskeho spisovateľa Roberta Walsera, patriaceho medzi najväčších nemecky píšucich autorov prvej polovice XX. storočia. Walser vo svojich prózach píše o konkrétnych ľuďoch a obyčajných veciach a dokáže ich vidieť v nezvyčajných polohách, dodať im prekvapujúcu hĺbku a nečakaný rozmer, pričom svojím prenikavým pohľadom odhaľuje aktuálne, ale aj budúce

Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa.

Najnovší román autora bestselleru Meno ruže a Pražský cintorín je provokatívnym rozprávaním aj o 21. storočí. Pri čítaní tejto knihy platí: čím bizarnejšie sú denné správy, tým lepšie vidieť, kde to vlastne žijeme.

Hrdiny šestnácti povídek Lidie Amejko (1955) jsou lidé, věci a entity žijící v realitě převrácené naruby. Postavičky různého původu, jež často pocházejí ze spodních společenských vrstev, které si navíc nejsou úplně jisté tím, jak se jmenují, ve které době, v jakém časoprostoru se právě nacházejí a zda-li vůbec existují.

Páteří veskrze tragického příběhu s výraznými komickými rysy, odehrávajícího se z větší části v poválečné Vídni, jsou vzpomínková vyprávění o osudech tří sourozenců, vypravěččina otce, jeho bratra a krásné sestry.

Výklad tradičních rituálů, které mají základní význam v lidském životě, doplněný o příběhy odpozorované z praxe.

Německý podnik uzavírá smlouvu se Sovětským svazem a stává se přitom objektem ruské hospodářské špionáže. Když jeden z podnikatelů, vášnivý letec, navštíví Sovětský svaz, setká se zde s podzemní církví a zjistí nečekané skutečnosti.

Miesto pre náhody je knižným vydaním príhovoru Ingeborg Bachmannovej, ktorý predniesla pod názvom Nemecké náhody pri prevzatí Ceny Georga Büchnera 17. októbra 1964. Každý z 27 obrazov textu je strofou odohrávajúcou sa na obrovskej ploche, každý z nich končí únikom zo spoločenskej absurdity do sveta za prahom poznania, vyznievajú ako kompozície, ktorými sa dal inšpirovať i Günter Grass, keď knihu ilustroval