Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.

Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla.

Monografie prezentuje metodologii a analýzu vybraných složek zvukové roviny v mluvních projevech moderátorů hlavního televizního zpravodajství. První část textu je věnována teoretickým východiskům z oblasti řečového projevu, jazyka v televizním zpravodajství, fonetiky češtiny a ortoepie.

Od antického myslitele Sokrata, přes osvícenského filozofa Spinozu, bojovnici za lidská práva Eleanor Rooseveltovou či našeho Václava Havla až po moderní aktivisty. Jacob Mchangama se ve své knize vydává na výpravu dějinami svobody projevu a na své cestě ilustruje neustálé pokušení flirtovat s cenzurou, jakož i často těžké osudy těch, kteří byli pro svobodu projevu ochotni obětovat mnohé.

Předložená kolektivní monografie zaměřuje pozornost na týdeník Přítomnost v meziválečném období a je čtvrtým pokračováním ediční řady nazvané Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích 1918–1938, která je vydávána pod vedením Martina Charváta a Jana Jiráka v rámci řešení vědecko-výzkumného záměru na Metropolitní univerzitě Praha. Studie se zabývají výkladem rozličných tematických celků, jenž se na

Všichni známe ten typ lidí, co z každého setkání udělá kovbojku – kolega v práci, který pokaždé něco špatně pochopí, příbuzní, kteří si neustále stěžují nebo ostatní urážejí. Soužití s takovými lidmi je náročné a vyčerpávající.

Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií.

Média dnes doslova hýbou společností. Víte, jak se v nich orientovat?

Jan Petránek byl respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor.

Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci.

Nenásilná komunikace zná dva koncepty moci: moc nad někým a moc s někým. Moc nad někým má ten, kdo druhé kritizuje, obviňuje, zahanbuje, odměňuje či trestá a podobně.

Autor předkládá jednoduché, prověřené techniky k odstranění komunikačních bariér. Jejich cílem je navázat produktivní a konstruktivní dialog se šéfem, zákazníkem, kolegou či rodinným příslušníkem.

Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.

Nová média, interaktivita, virtualita, digitalizace, participace, uživatelská tvorba, globalizace v současnosti jedny z nejčastěji používaných slov, módních výrazů, pod něž můžeme v souvislosti s proměnami audiovizuálních médií skrýt ledacos. Publikace Média v tekutých časech se snaží zasadit nejen tyto pojmy do českého kontextu, zabývá se digitální mediamorfózou, resp. jejími vybranými důsledky v

Knížka odkrývá tajemství přesvědčivé komunikace. Představuje více než padesát manipulativních technik a ukazuje způsoby, jak je rozpoznat a bránit se jim.

Žurnalistika dnes čelí jedné z největších výzev ve své historii. Nové komunikační možnosti mění způsob šíření informací, do něhož se stále častěji zapojují lidé mimo redakce velkých mediálních domů.

Knížka Rozhovory o interview navazuje na tituly O fejetonu, s fejetonem (Karolinum, 2007) a Pokusy a dobrodružství: poznámky k eseji (Karolinum, 2008). Cílem publikace je poskytnout různé osobní pohledy na žánr rozhovoru, od vymezování jeho pozice přes nástin dějinného vývoje k jeho současnému místu v médiích včetně internetu. Editoři Barbora Osvaldová a Radim Kopáč vyzvali ke spolupráci zajímavé autory,

Publikace si klade za cíl mapovat, analyzovat a popsat dosud známé procesy provázanosti mediální komunikace s veřejnou politikou. Měla by být souhrnem toho, co v současné době sociální vědy řeší a jaké konceptuální rámce k tomu uplatňují.

Publikácia objasňuje podstatu a zmysl u nás nového oboru zvaného informačná veda.

Co nám obrazy mohou povědět o stavu dnešní společnosti? Kniha V zajetí obrazů.