Je polovica deväťdesiatych rokov. Stredná Európa si zvyká na slobodu a mieri do EÚ a NATO, čerstvo nezávislé postsovietske krajiny sa snažia oslobodiť od vplyvu Kremľa a novú situáciu chce na svoje posilnenie využiť aj Čína ako najľudnatejšia krajina sveta. Rusku sa to nepáči, ale zmietané hospodárskym prepadom, všadeprítomnou korupciou a organizovaným zločinom je príliš slabé, aby s tým niečo robilo.

Kicsoda Soros György, és hogyan akar végtelennek tűnő pénzével egy jobb világot vásárolni? Találkozni Soros Györggyel (kétszer is), beszélgetni vele (hosszabban), kevés újságírónak adatik meg. Anna Porter e kevesek egyike. A magyar származású kanadai író, újságíró személyes benyomásokat is szerezhetett a világ talán legbefolyásosabb pénzemberéről, és megfigyelései - elegáns öltönyéről, madárszerű megjelenéséről,

Autor v knize zkoumá, jak se chovali intelektuálové v době totalitních režimů 20. století, vystaveni pokoušení nacismu a komunismu. Tak jako všichni lidé mají i veřejně činní vzdělanci na vybranou – podlehnout svodům a připojit se k mocným, ať už z přesvědčení, nebo z oportunismu a kariérismu, anebo lákavé píšťalce nesvobody odolat. Dahrendorf si pro svou studii zvolil generaci narozenou v letech 1900–1910

Kniha prináša ucelený pohľad na historický kontext založenia spoločnej európskej zahraničnej služby a logickým spôsobom vysvetľuje jej poslanie a spôsob fungovania. Usiluje sa o zachytenie rozličných aspektov vzniku, fungovania a úloh, vrátane pohľadu na to, ako môže spoločná európska zahraničná politika pomôcť EÚ posilniť jej postavenie na svetovej politickej scéne, a na strane druhej ako môže pomôcť

Alternatívne politické systémy

Romská otázka“ je populárně pojatá, avšak na vědeckých základech postavená práce, zabývající se psychologickými příčinami sociálního vyloučení Romů.Svou předmluvou práci podpořili Fedor Gál a prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.Autorka se touto prací dostává do závěrečné polohy ve své snaze o uchopení tématu a porozumění romské problematice vůbec, v České republice zvláště. Ideovou kostru práce tvoří publikace

Ve druhém dílu svého zamyšlení nad soudobou Amerikou a nad základními otázkami lidstva prohlubuje Rio Preisner svůj zaujatý pohled.

Kniha otevírá základní témata politické sociologie, fundovaný text je napsán čtivě a přístupně i pro laického čtenáře. Leitmotivem knihy je problém udržitelnosti a rozvoje liberální demokracie s ohledem na proměny politiky a identity v rychle se měnících podmínkách modernity.

Monografie s předmluvou profesorky sociologie a bývalé slovenské premiérky Ivety Radičové přináší v českém prostředí unikátní syntetický přehled a také analýzu různých modelů a teorií demokracie především z 20. a počátku 21. století, a to zejména z pohledu politické teorie. Výchozí pozicí je autorovo ukotvení v liberální demokracii, přičemž lze v knize nalézt takové modely, jako jsou například procedurální,

Druhá najväčšia kríza kapitalizmu a bezprostredné obdobie po nej nám v ostrejšom svetle predstavili i súčasnú tvár kapitalizmu, ktorý si vyslúžil nelichotivý názov kasínový. Jeho dôsledky na spoločnosť pápež František lakonicky zhodnotil tak, že táto ekonomika zabíja.

Publikace se zabývá otázkou průběhu, vývoje a proměnlivosti korejsko-japonských vztahů v 19. a 20 století s odkazem na rozvoj vzájemného postoje v 21. století. Mapuje jak samotné počátky oboustranného působení japonských ostrovů a Korejského poloostrova, tak vývoj diplomatických vztahů, k jejichž významné proměně došlo v druhé polovině 19. století v souvislosti s restaurací Meidži v Japonsku.

Cílem knihy je vysvětlit pokles účasti v parlamentních volbách v Česku od roku 1990 do současnosti. Proto představuje ucelenou teorii volební účasti založenou na vnímání užitečnosti z hlasování, která je podmíněna jak individuálními zdroji, tak kontextem voleb.

Teritorialita a identita představují v soudobé Evropě velmi významný a současně velmi dynamický identifikační prvek jednotlivců i kolektivních společenství. Hlavním záměrem publikace je představit vnímání Evropy a/či jejích (sou)částí v různých myšlenkových prostředích, tj. analyzovat prvky teritoriality, identity a vzájemné percepce promítající se do konstruování autostereotypních či heterostereotypních

Rozum a odvaha jsou podle Petra Fialy dvě klíčové vlastnosti potřebné k tomu, abychom efektivně čelili současným výzvám a krizím Evropy, od chaotické migrace a klesající bezpečnosti občanů až po další směřování Unie po brexitu. Rozum znamená především vidět a interpretovat věci tak, jak jsou.

Tato monografie analyzuje vývoj euro-středomořské politiky od roku 2006 do současnosti. Je tedy podrobně analyzována nejnovější instituce Unie pro Středomoří, Evropská politika sousedství, změna institucionálního nastavení evropské zahraniční politiky přijetím Lisabonské smlouvy a nakonec reakce Evropské unie na Arabské jaro i na současnou ekonomickou krizi, jejíž dopad na vnější vztahy je značný.

Úvod do štúdia sociológie politiky a čiastočne i politológie. Sociologický sprievodca po politickom živote spoločnosti.

This book describes and analyses many interesting events in the political development of Europe from the Ancient world to the present day and offers opportunities for a comparative approach, which lays emphasis not only on the historical, economic and social context, but also on the spiritual and intellectual heritage of our European culture.

An unprecedented behind-the-scenes portrait of the Trump presidency from the anonymous senior official whose first words of warning about the president rocked the nation\'s capital.

Kniha Václavu Klausovi, tzv. Festschrift, je sborníkem příspěvků, které zahraniční i čeští autoři napsali u příležitosti 70. narozenin prezidenta České republiky Václava Klause. Obsahuje odborné a nadčasové texty padesáti autorů z patnácti zemí světa . Jsou mezi nimi významní politici, ekonomové, filozofové, představitelé úspěšných think tanků a firem, a další osobnosti veřejného života a vědy. Píší

Kdo rozhoduje o tom, co se smí říkat, a o čem je třeba mlčet? Názorová svoboda je v naší zemi zaručena ústavou. Avšak jak je tomu opravdu? V realitě se neustále střetáváme se zákazy něco si myslet a veřejně o tom hovořit. Velmi snadno se tak ocitáme u hranic toho, co lze veřejně sdělovat. Autor analyzuje konformismus bující všude kolem nás a konstatuje: Kdo vyslovuje názory nebo konstruuje souvislosti,