Tuto knihu sepsali v americké emigraci na konci války klasičtí autoři frankfurtské školy a kriticky se v ní vypořádávají s německým nacismem. Jejich analýza však daleko přesahuje tematiku nacismu a fašismu a je dodnes provokativním podnětem k hledání ekonomických, sociálních a kulturních příčin rúzných deviací, jež s sebou přinášejí dějiny lidstva.

Kniha Věc myšlení, kterou si Martin Heidegger věnoval ke svým osmdesátým narozeninám v roce 1969, představuje jakési jeho filosofické memento. Tento soubor textů z první poloviny 60. let obsahuje kromě jiného dva z Heideggerových nejdůležitějších textů vůbec.

Julián a Řehoř? Císař Iulianus, titulovaný křesťany „Apostata“ čili „Odpadlík“, a Grégorios z Nazianzu, titulovaný křesťany „Teolog“ a ctěný coby svatý Řehoř?

Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku. Vedle Wittgensteinovy teze, že \"soukromý jazyk\" je pojmový spor, zatěžující řadu starších filosofických pojetí jazyka a významu, klade autor popis a filosofickou analýzu různých parajazykových fenoménů, jakými jsou jazyky dvojčat či glossolalie, a poukazujena fakt, že (post)wittgensteinovská

Objectivity is an essential concept with a convoluted history in both philosophy and science. Th is book presents a theoretical analysis and contemporary revision of the concept with the help of experimental philosophy.

Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka.

John N. Deely (1942–2017) byl americký sémiotik, filosof a historik a ačkoli je společně s U. Ecem pokládán za nejvýznamnějšího představitele sémiotiky druhé poloviny 20. století, není jeho dílo v našem prostředí dosud příliš známé. Jednou ze základních tezí, která proplouvá Deelyho dílem, je tvrzení, že člověk se od ostatních organismů odlišuje tím, že zatímco všechny organismy znaky používají, pouze

Koncepčným zámerom práce je vyplniť medzeru v oblasti lingvistického výskumu terminologic-kého fondu filozofie a vytvoriť metodologickú platformu pre aplikovaný lingvistický výskum filo-zofickej terminológie. Terminologický aparát filozofie, vzhľadom na jeho špecifický charakter, ktorý je determinovaný širokou poznatkovou bázou filozofie, rôznorodými ideovými prúdmi a kon-cepčnými osobitosťami, nebol

Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.

Životopisy významných osobností sa už v staroveku stali obľúbenou matériou spisovateľov. Prostredníctvom nich mohli autori predkladať čitateľom množstvo zaujímavých informácií zo všetkých oblastí spoločenského života a dopĺňať ich vlastnými názormi a pohľadmi na svet.

Známy francúzsky historik, filozof a filológ sa špecializoval na antickú filozofiu, helenizmus a novoplatonizmus. Preslávil sa najmä svojím poňatím antickej filozofie, ktorá podľa neho nepredstavuje pokus o vytvorenie myšlienkového konštruktu, ale je primárne \"duchovným cvičením\" a spôsobom života.

Žijeme ve \"spící společnosti\", kde se skutečný svět změnil v obrazy? A jak se na tomto výtvoru podílí umění?

Kniha dopĺňa tradičné výklady o platónskych ideách novým pohľadom, ktorý vychádza z ostrého rozdielu medzi tým, čo je možné poznať a tým, čo je možné vytvoriť.

Úvahy o nepredmetnosti v myslení a v skutočnosti. Druhý diel základného Hejdánkovho diela..

Společným jmenovatelem jednotlivých příspěvků je přesvědčení sdílené jejich autory – mezi něž se řadí čelní představitelé domácí i mezinárodní filosofické scény (S. Rinofner-Kreidl, R. Rollinger, E. Kohák, I. Blecha, K. Novotný) –, že Husserlovo myšlení představuje i dnes, na začátku 21. století, významný inspirační zdroj a výzvu k seriózní filosofické konfrontaci. Vnějším podnětem, který dal vzniknout

Kdo by neznal ten nepříjemný pocit, pochybnosti, že jsme udělali co jsme dělat neměli nebo neudělali co jsme udělat měli. Pocit nenávisti, že někdo udělal něco nám, případně neudělal něco co měl pro nás udělat.

Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie vědění, zahrnující témata od svobodných umění přes antropologii a přírodovědu až po theologii. Obsahem čtvrté knihy věnované lékařství jsou akutní a chronické nemoci, lékařské knihy a nástroje a léčivé prostředky. Přeložily a poznámkami opatřily K. Hrušková a H. Florianová. Úvodní studie František Šimon a Hana Florianová..

Sborník textů z 6. mezinárodního pražského platónského symposia,konaného v Praze ve dnech 17.–20. 10. 2007.

Adornovo mistrovské dílo vzniklé na sklonku druhé světové války reflektuje nemožnost vést plnohodnotný život v podmínkách pozdní průmyslové společnosti. Témata, jimž se Adorno ze systematických důvodů věnuje fragmentárním způsobem, sahají od milenecké lás