Memoárová kniha B. Meijerové je otevřenou a znepokojivou zpovědí na téma, kdy vlastně, jak a zda vůbec skončila nejstrašnější válka. Autorka této knihy strávila půldruhého roku svého útlého dětství v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.

Ondřej Franta (1869–1939) byl český vojenský duchovní (feldkurát). První světovou válku prožil na jejích bojištích na haličské frontě jen krátce, v letech 1914–1920 byl držen jako ruský zajatec v Turkestánu a Moskvě. Po návratu do vlasti (odcházel jako poddaný rakousko-uherského vladaře, vrátil se jako občan Československé republiky) našel zaměstnání v Jindřichově Hradci jako archivář Černínů z Ch

Svätý páter Pio – stigmatizovaný kapucín – je jednou z najvýznamnejších duchovných osobností našich čias. Už počas života priťahoval pozornosť veriacich i neveriacich a fascinácia jeho odkazom pretrváva od smrti v roku 1968 až podnes.

Nula. Čudný ksicht.

Ak sa bojíte Franza Kafku, Gavranov román vás zbaví strachu aj z neho samotného, aj z čítania jeho diel. Kafka je vpovedomí mnohých čitateľov záhadnou a rozporuplnou bytosťou a jeho diela nenachádzajú vždy taký ohlas, aký si právom zaslúžia.

RUTH MAIEROVÁ se narodila ve Vídni v roce 1920 do asimilované židovské rodiny. Otec pocházel z moravských Žarošic, kde Ruth a její sestra Judith trávily v rodinném kruhu letní prázdniny.

Depresia je stále tabu – mnohí ju nevedia ani len identifikovať, málokto sa prizná, že ňou trpí a len malé percento ľudí navštívi odborníka. Je ťažké sa o nej baviť s nadhľadom a nepatrí sa o nej vtipkovať.

„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností.\" Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov.

Může se čtenář v 21. století po kanonických dílech Solženicyna, Ginzburgové a Šalamova dozvědět o stalinských lágrech vůbec ještě něco nového? Kniha herečky a teatroložky Tamary Petkevičové klasikům lágrové prózy směle konkuruje. Angažovaný dokumentarismus Solženicynova Souostroví gulag či skeptický naturalismus Šalamovových Kolymských povídek doplňuje o vypjatý emoční náboj a z pekla gulagu přináší

Margaréta Cervanová v knihe odkrýva príbeh svojej dcéry Ľudmily, ktorej vražda v noci z 9. na 10. júla 1976 otriasla celým Slovenskom a dodnes vyvoláva vášnivé spory. Pani Cervanová približuje dcérino detstvo aj dospievanie a rozpráva o svojom dlhoročnom zápase o odkrytie vraždy, keď napriek neochote štátnych orgánov aj časti verejnosti musela bojovať za spravodlivosť.

V roce 1995 vznikla ve Švýcarsku společnost nazvaná „Kontaktní místo pro ty, kdo přežili holokaust“, která reagovala na výzvu Elie Wiesela shromažďovat dosud neuveřejněné vzpomínky a uchovat je v rámci celosvětové sbírky svědectví o holokaustu. Podařilo se získat záznamy 15 jedinečných příběhů, jejichž protagonisté našli svůj nový domov ve Švýcarsku.

Donald Trump je ikona. Je najznámejším americkým biznismenom.

Jak by řekl klasik: „Doma není nikdo prorokem“. A to platí dvojnásob o geniální československé šachistce Věře Menčíkové, která se v předválečné době stala osminásobnou mistryní světa a mezi ženami nenašla za celý svůj život sobě rovnou. Proto hrála zásadně na mužských turnajích s těmi nejlepšími světovými šachisty, jakými byli Capablanca, Euwe, Murphy, Aljechin, Steinitz a další.

Fotografka, herečka a politická aktivistka Tina Modotti (1896–1942) byla ve své době v avantgardních uměleckých a politických kruzích stejně slavná a uznávaná jako dnes mnohem známější výtvarnice Frida Kahlo, s níž ji pojilo blízké přátelství. Unikátní výbor z její anglicky, španělsky a italsky psané korespondence doplněný autorčinými fotografiemi vykresluje dramatický obraz neklidného a vášnivého

Vzpomínky právníka, ekonoma a sociologa, narozeného v roce 1916, barvitě shrnují osudy autora a jeho nelehkou životní pouť, okořeněnou vězením v 50. letech. Devadesátiletý Jaroslav Krejčí patří k zcela mizejícím polyhistorům a zároveň k svým způsobem typickým představitelům českých intelektuálů 20. století.

Milovaný český malíř a ilustrátor, ale také skvělý vypravěč Josef Lada (1887-1957) by se letos dožil sto dvacetilet. S jeho jménem je spojena řada postav a postaviček, malebné obrázky českého venkova, poezie Vánoc, ale rovněž originální humor, který se snad nejvíce promítl do výtvarného ztvárnění Dobrého vojáka Švejka.

Almanach k nedožitým padesátinám spisovatele Jana Balabána (29. ledna 1961 až 23. dubna 2010) přibližuje jeho život a svět očima těch, kteří se s ním setkali osobně. Přes čtyřicet textů vytvořili nebo uchovali členové jeho rodiny, přátelé, spolupracovníci a čtenáři, vesměs \'lidé slova\' - básníci, spisovatelé, kazatelé -, ale také výtvarní umělci čifotografové.

Kniha Romany Nejdlové o Franzi Kafkovi je dílem životního zaujetí, není literárněvědnou prací, nechce rozmnožovat bohatou odbornou literaturu o něm. Je čtivou a objevnou studií čtenářky, pro niž se Kafkův život i tvorba staly součástí vlastního života.

Český písničkář, spisovatel a dokumentarista Jiří Vondrák (* 1954) se při své filmařské profesi setkal s mnoha osobnostmi světového kulturního dění. Do vzpomínkové knihy Můj laskavý objektiv zařadil šestatřicet miniatur, v nichž připomíná oblíbené muzikanty, herce, spisovatele a další umělce, které blíže poznal a s některými z nich se i spřátelil.

Michal Bodický (1852-1935) na 446-tich stranách prináša pestrý obraz svojho života od narodenia až do roku 1932. Obraz evanjelického farára, vzdelanca, prvého dekana Slovenskej teologickej vysokej školy v Bratislave.