Nová kniha Ivana Mrázka je volným pokračováním (2. dílem) úspěšné knihy Drahé kameny starověkých civilizací, do níž se vešly jen „hlavní“ civilizace světa. Neméně pozoruhodné jsou i civilizace a kultury Anatolie, Dodekan a Kypru.

Dva obsiahle zväzky publikácie Stredná Európa v premenách času I. – II. Štúdie k sociálnym dejinám prinášajú spolu viac než šesťdesiat vedeckých statí zo sociálnych dejín nášho regiónu.

Rohanové patřili k nejvýznamnějším francouzským šlechtickým rodům. Z jejich řad vzešli významní vojevůdci i podporovatelé umění, čtyři štrasburští biskupové a několik vychovatelek královských dětí.

Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině. Na příkladu sedmnácti panství sasko-lauenburských vévodů a princezen je ukázáno, že přístup šlechty ke krajině byl v mnohém pragmatičtější oproti tomu, jak ho nazírala dosavadní literatura.

Nová kniha renomovaného autora Orlanda Figese strhujícím způsobem líčí kulturní historií Evropy devatenáctého století. Její panoramatický příběh vypráví prostřednictvím propletených životů tří pozoruhodných lidí: skvělé zpěvačky Pauliny Viardotové, jejího manžela Louise a skvělého spisovatele Ivana Turgeněva.

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání

Dějiny této překrásné a zároveň v celé historii sužované země a jejího lidu, pro který bylo 20 let, kdy se stalo její území součástí ČSR, tím nejsvětlejším obdobím. Až dnes přiznáváme, že to byli vedle Volyňských Čechů především Rusíni, kteří bojovali na východní frontě za svou vlast.

Kniha Rétorika v evropské kultuře i ve světě vymezuje postavení rétoriky v systému kultury a vzdělanosti od starověku po dnešek. Zkoumá pokles jejího významu v období racionalismu a osvícenství, uvádí příčiny, v jejichž důsledku byly rétorice (redukované na soustavu řečnických triků) přisuzovány negativní konotace, a vysvětluje, proč si rétorika ve 20. století dokázala své pozice znovu vydobýt.

Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.

Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla. Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demo-kratické společnosti, ale i dnešní, nikdy v minulosti nevídaný blahobyt.

Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografi e soudobých dějin. Historiografi e soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná.

Esej amerického medievisty Roberta Bartletta je mistrnou sondou do antrologie 13. století. Autor v ní zkoumá vztah středověkýchlidí k zázračnu jako součásti soudobých náboženských a společenských představ.

Obrázková publikace zachycuje podstatné momenty tzv. dlouhého 19. století, jež ovlivnily vývoj habsburské monarchie, podílely se na jejím rozpadu a následném vzniku samostatného československého státu. Tento proces je ukázán na příběhu fiktivní postavy Řehoře Ignáce Hallirzka, narozeného roku 1800 v Olomouci.

Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku. Kniha je rozdělena na tři části, které se věnují násilí kolektivnímu, individuálnímu a sexuálnímu.

Trenčín je výnimočným mestom. V strednej Európe (východne od Rýna a severne od Dunaja) sa druhé také nenájde.

Letošní 700. výročí narození Karla IV. připomene hned několik knih. Jen jediná se však na tuto osobnost českých dějin podívá úhlem pohledu, o kterém se dosud nepsalo.

Období evropských dějin mezi třicetiletou válkou a Francouzskou revolucí se vyznačovalo mimo jiné posílením centrální vlády na úkor samostatnosti jednotlivých regionů. Díky němu se začaly objevovat instituce, které dnes máme spojeny s moderním státem, byť se často jednalo o jejich zárodečnou formu.

Kantorova umelecká výpoveď o holokauste v kresbách umocňuje nadčasové memento tejto tragédie. Autor kreslil a zaznamenával hrôzy ako očitý svedok a väzeň tábora.

Piaty diel zaujímavej série približuje históriu Byzantskej ríše, krížové počiatky Európy a európsky stredovek.

Respektovaný francouzský historik a profesor na Paris I-Panthéon-Sorbonne Alain Demurger se ve svém bádání zaměřuje především na dějiny křížových výprav a rytířských řádů, přičemž zvláštní pozornost vždy věnoval problematice templářů. Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií