Kniha shrnuje takřka padesátileté zkušenosti prof. Evy Stehlíkové s inscenacemi antiky na dnešní scéně a zabýváse tím, jak se antickému dramatu v našich zemích dařilo a daří.

Výbor z teoretickéh a kritickéh odiela Zdeňka Hořínka.

Odborné state publikované v tejto knihe opisujú základný rozsah performatívnych štúdií v posledných desaťročiach. Tento rozsah sa vzťahuje na epistemologickú úroveň, ktorá zahŕňa základné pojmy, koncepty a ich využitie, ale aj na umeleckú a kulturologickú prax, ktorá spadá do oblasti uvedených štúdií.

Kniha představuje v pestré koláži různorodých textů a unikátních fotografií veřejnou i soukromou tvář divadelního a televizního režiséra Zdeňka Potužila, klíčové osobnosti dnes již legendárního Divadla na okraji. Tvorba tohoto divadla – představující veřejnou tvář Potužilovy tvůrčí osobnosti – je zde nastíněna mimo jiné několika významnými teatrologickými studiemi, rozsáhlými rozhovory, fotografiemi

Před dvaceti lety zaujaly čtenáře vzpomínky M. Macháčka Zápisky z blázince. Nyní vychází druhý svazek z pozůstalosti významného českého herce a režiséra, který vypovídá svou autenticitou o zážitcích a postojích autora z doby normalizace, která dramaticky poznamenala život a tvorbu českých umělců.

Publikace významného současného dramatika, šéfdramaturga Divadla na Vinohradech, vysokoškolského pedagoga a divadelního teoretika je určená nejen pro zájemce o dramatickou tvorbu a divadelní dramaturgii, ale i pro ty, kteří o divadle chtějí přemýšlet hlouběji a zároveň neodtrženě od divadelní praxe. Nejpovolanější advokát divadla dramatu se zabývá proměnami divadelního autorství, dramaturgické a inscenační

Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.

Loutkářská, kostýmní a scénická výtvarnice Irena Marečková, jíž je věnován 9. svazek edice Osobnosti české scénografie, absolvovala obor výtvarnictví a technologie na Katedře loutkářství pražské DAMU, kde později také vyučovala (1990 – 2003, Katedra Alternativního a loutkového divadla, 2003 jmenována docentkou). Jako pedagožka též spolupracovala se studenty Katedry nonverbálního divadla HAMU v Praze

Studie o současné české dramatické tvorbě si všímánové tvorby autorů, kteří byli za minulého režimu umlčeni i těch, kteří jím byli s jistým omezením trpěni. Připomíná tvorbu autorů malých divadel a divadelníků, kteří se etablovali po změně režimu.

Choreograf a pedagog Daniel Wiesner přibližuje v této knize tvůrčí proces při hledání ideálního tvaru inscenace Macbeth. Autor nepovažuje tento proces za jedinou a zaručenou metodu, jak realizovat projekty tanečního divadla, ale skrze svou knihu se pokouší předat mladším kolegům zkušenosti, které při tvorbě celovečerních projektů tanečního divadla získal.

Česko-anglická kniha je věnovaná úspěšnému experimentálnímu divadelnímu projektu Labyrint světa a ráj srdce, který v březnu a dubnu 2015 na pět týdnů ovládl celou budovu Divadla Drak a přilehlého Labyrintu. Za námět a koncepci inscenace získali v roce 2015 Dominika Špalková, Tomáš Žižka a Ondrej Spišák Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo.

V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany \"tradic staropražské pouti\" se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů,

Autor sa podujal popísať dva prístupy k nácviku konkrétneho tanca v dvoch rôznych prostrediach. V ôsmich kapitolách zoznamuje čitateľa s charakteristikou skúmanej oblasti, robí exkurz do oblasti psychológie, dôraz kladie na improvizáciu, zoznamuje nás s východiskovým materiálom a popisuje rozdielne metodiky nácviku v rôznych prostrediach.

Zborník štúdií autorov zo šiestich krajín (Francúzsko, Taliansko, Slovensko, Poľsko, Japonsko, USA) zameraný na tvorbu jedného zo zakladateľov modernej francúzskej divadelnej réžie, Jacqua Copeaua (1879-1949). Príspevky sa zaoberajú jeho inšpiračnými zdrojmi a osobnosťami, s ktorými v mladých rokoch spolupracoval (Jacques Rouché, André Antoine, Georges Hébert), jeho režijnou prácou, inscenáciami, hereckou

Neue slowakische Drama.

Všetko dôležité o performancii...

Kniha je výberom esejí, prednášok, preslovov a článkov popredného amerického divadelného historika a teoretika, ktorého predmetom záujmu je scénografia.

Kniha rozhovorov so slovenskými dramatickými umelcami o tvorbe, živote, osude a mnohom ďalšom, ktoré autorka pomocou internetu urobila v priebehu rokocv 2000-2007.

Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě \'mediální epochy\'? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění jejich protagonistů. Na příkladech \'odjinud\' je také možné zamýšlet se s příslušným odstupem nad některými tradicemi i novými tendencemi,

Tři studie tří pedagogů katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU spojuje téma \"otce českéne/divadelní alternativy\" Ivan Vyskočil. Přemysl Rut se zabývá třemi českými hamletovskými apokryfy, \"jež daleko překročily obvyklé aktualizační a parodické žertování\": Urhamletem Miloše Rejnuše a Václava Renče, Vzpomínkou na Hamleta Oldřicha Daňkaa ovšem Haprdánsem Ivana Vyskočila.