Čo je to konverzácia? Je to len nezáväzný spoločenský rozhovor alebo môže ísť aj o niečo viac?

Antologie přináší výběr surrealistických dramatických textů od dvacátých let 20. století až po současnost. V jednom svazku se tak poprvé setkávají díla dnes již kanonická s texty neznámými či doposud nezveřejněnými, texty se surrealismem běžně spojovaných autorů (Vítězslav Nezval, Vratislav Effenberger, Jan Švankmajer) s hrami tvůrců známých spíše z jiných uměleckých oblastí (Karel Šebek, Ladislav

Táto kniha je trochu ako polemika. Horor v českej literatúre si totiž nikdy nevystačil len so žánrom prózy a časovým rámcom - koniec 18. a začiatok 21. storočia -, ako sa traduje a ako o tom svedčí množstvo knižných publikácií.

Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam. Na širokém plátně se pokouší podat její ucelený obraz: od záležitostí politických a dějinně významných přes otázky náboženské a filozofické až k hmotné kultuře a dějinám

Soubor hlavních textů věnovaných autorem surrealismu, jímž se zabýval z různých stran, jako jeho vyznavač i z kritického odstupu. V knize je tak zároveň řeč o zakladatelských zjevech Andrého Bretona a Tristana Tzary a o Vratislavu Effenbergerovi, Zbyňku Havlíčkovi nebo o autorových generačních druzích, o Salvadoru Dalim a Maxu Ernstovi stejně jako o Mikuláši Medkovi, o surrealismu „ortodoxním“ a o

První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 1918–2018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu. Zvláštní pozornost je věnována Čapkovým románům (především Krakatitu, tzv. noetické trilogii a Válce s Mloky), autorským komen­tářům a dramatu R.U.R., problematice výkladu nebo metodickému aparátu k čítankovým ukáz

Výbor polonistických textů Václava Buriana zpřístupňuje v jednom svazku to nejhodnotnější, co autor napsal v letech 1981–2014 na téma polské kultury, literatury a společnosti. Kniha je rozdělena na tři tematické celky: v oddílu Svědkem Historie jsou zařazeny texty, v nichž autor přibližuje svůj osobní pohled na důležité události v Polsku 80. let, od vzniku Solidarity, přes válečný stav, až po postupnou

Třetí díl experimentální koncepce dějin české literatury. Období 1935–1947 přináší řadu proměn moderny, její konfrontaci s kataklyzmatickými historickými událostmi, s ideologií, s momenty, kdy svoboda kreace a myšlenky byla nahrazována mocenskou kontrolou.

Monografia venovaná jednému z nosných literárnoteoretických pojmov je výsledkom dis-kurzu deviatich renomovaných slovenských lite-rárnych vedcov o fenoméne autorského subjektu. Dôslednou textovou analýzou zameranou na kon-štitutívne prvky autobiografie odkrývajú nevdojak mentalitu autorskej osobnosti, jej názorové posto-je i životné peripetie.

Soubor kritického, esejistického, literárněvědného a publicistického díla významného českého básníka a prozaika Karla Miloty (1937–2002). Vedle pronikavých literárních kritik ze šedesátých a devadesátých let jsou zde zastoupena též všechna klíčová témata Milotova literárního zájmu: česká systémová poezie, dílo Emila Juliše, prozaické dílo Vladimíra Párala a Milady Součkové, česká a ruská poezie i český

Monografia Marty Součkovej Do poslednej bodky obsahuje výber z autorkiných kritík v chronologickom slede (od roku 1987 po rok 2014), prednostne zameraný na slovenskú prózu. Pozitívom autorkiných textov je okrem vyargumentovanosti a presnosti aj komunikatívnosť.

Ve čtrnácti esejích a studiích se současný přední máchovský badatel Miroslav Koloc vrací k výkladu jednotlivých textů a pasáží z díla Karla Hynka Máchy a transformaci básníkova vidění – zaznamenaného v jeho denících či kresbách – do jeho básnické a prozaické tvorby. Zvláštní pozornost pak věnuje otázkám topografie v Máchově díle, především v básni Máj.

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenáč doložil knihu - a tento svět je zrušen.

Antológia poézie ruskej moderny, ktorú zostavil Valerij Kupka, predstavuje reprezentatívny výber z tvorby 25 básnikov – predstaviteľov poetických smerov konca 19. a začiatku 20. storočia (starosymbolizmus, mladosymbolizmus, akméizmus a básnici, ktorí nepatrili k žiadnemu zoskupeniu). Autori sú v antológii uvedení podľa príslušnosti k jednotlivým zoskupeniam. Ukážky básnickej tvorby sprevádzajú životopisy

Prvou část knihy tvoří čtyři studie, v nichž může čtenář sledovat autorův výklad poutě díla Karla HynkaMáchy českým literárním světem se zvláštním důrazem na léta 1836-1858. P. Vašák se v nich věnuje i způsobu a proměnám recepce básníkova díla, vzniku a vývoji máchovské symboliky a podrobně pak zde rozkrývá i vliv dobové recepce Máchovy tvorby na proces geneze literárního programu skupiny májovců.

Tento svazek nabízí svým čtenářům možnost podívat se spolu s autorkou do 500-milionové synchronní textové databáze Českého národního korpusu a na základě více než 20 000 dokladů, získaných z této databáze, poznat jedinečnost a překvapující rozmanitost složených forem českého perfekta, které přitom dokládají integraci češtiny do Evropského lingvistického areálu (ELA), respektive i do evropského areálu

Esej je v Kunderovom ponímaní polýfóniou úvah, spomienok, polemík, príbehov. Pátra v nich po podstate románu a podstate romanopisca.

Kniha vykresľuje postupné prenikanie Puškina do českého kultúrneho povedomia, pokúša sa dopátrať príčin Oneginovej celosvetovej slávy a napokon sa venuje rozboru piatich knižne vydaných prekladov do češtiny.

Kniha mapuje život a dielo G. K. Chestertona i široké spekturm interpretácií, ktoré vyvoláva - od atribútov revolučnosti až ku konzervativizmu, od iracionalizmu až k prepiatemu racionalizmu.

Sborník pěti rozsáhlých studií renomovaných odborníků představuje v českém a německém jazyce různé přístupy k dílu Johanna Wolfganga Goetha v současné literární vědě. Od tématu Goethe a Evropa (Paul Michael Lützeler) se obzor rozšiřuje přes vztah obrazu a textu v románu Viléma Meistra léta tovaryšská (Wilhelm Voßkamp) a srovnávací interpretaci tří zásadních Goethových děl (Král duchů, Prvotní Faust,