Předkládaná kniha se zabývá v současnosti velmi živě diskutovaným tématem analytické filosofie jazyka. V tradičním obrázku sémantiky byl výraz bezproblémově spjat se svým významem.

Představa poezie jako kulturně homogenního a čistě národního fenoménu není udržitelná a Jahan Ramazani, profesor anglické literatury na University of Virginia, ukazuje, že přeshraniční výměna a interkulturní vlivy patří mezi hlavní motory básnického vývoje ve dvacátém a jednadvacátém století. Nově pohlíží na širokou škálu básníků, od Eliota, Yeatse a Langstona Hughese po Elizabeth Bishopovou, Lornu

Existuje globalizace i ve slovesné kultuře? Jak je tomu v románských literaturách?

Stopy ruského formalizmu sú implicitne prítomné v celoživotnom diele literárneho vedca Mikuláša Bakoša (1914 – 1972) a neoddeliteľne spojené so širokým spektrom jeho aktivít. Rezonujú v oblasti literárnej teórie a histórie, vedeckej metodológie, literárnovednej terminológie, textovej analýzy a interpretácie, modernej naratológie, slovenskej verzológie a reflexie literárnej avantgardy či súdobej porovnávacej

Kniha obsahuje rozhovory otce tzv. absurdního divadla s Claudem Bonnefoyem, literárním kritikem revue Quinzaine littéraire. Ionesco v nich vzpomíná na léta idylického dětství na francouzském venkově i méně idylická vysokoškolská studia v Bukurešti, kde se stylizoval do role věčného rebela, vybavuje si své literární lásky, jež ovlivnily jeho pozdější tvorbu, ozřejmuje svou kulturní rumunsko-francouzskou

„Existuje mnoho spôsobov ako nečítať, spomedzi ktorých najradikálnejším je knihu vôbec neotvoriť.“ Poznáte ten pocit, keď sa vás v kníhkupectve zmocní nadšenie z toho obrovského množstva príbehov, ktoré na vás ešte len čakajú? Tak potom ste už určite zažili aj hrôzu z poznania, koľko málo z nich stihnete počas života prečítať.

Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho) je pravděpodobně nejznámějším dílem japonské klasické literatury. Vzniklo před více než tisíci lety a někdy bývá označováno za nejstarší román na světě.

Nation of Bookworms? je v komparativní perspektivě určená zahraničním čtenářům a představuje českou populaci z hlediska čtenářské kultury. Východiskem jsou statistické výzkumy čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013 a 2018, které organizovala Národní knihovna ČR s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, a orální výzkum konaný v letech 2009–2015 metodou čtenářských životopisů.

Tato kniha se zabývá knižní sbírkou italských tisků kněžny Marie Ernestiny rozené ze Schwarzenbergu, provdané z Eggenbergu. V první řadě šlo o rekonstrukci kněžniny „italské knihovny“, tedy o vytvoření katalogu nejen jazykových, nýbrž i autorských a tematických italik ze souboru eggenberské knižní sbírky uložené na zámku v Českém Krumlově, jež nesla kněžnino vlastnické supralibros „ME“. Na základě

Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině.

Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii.

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější

Předkládaná monografie zahrnuje 17 kapitol, jež jsou tematicky i metodologicky provázány a zahrnují období od romantiky a biedermaieru přes realistickou a naturalistickou literaturu konce 19. a začátku 20. století až k dílům napsaným po roce 1945. Lokálně a regionálně se pohybují mezi literaturou centrálního Německa a Rakouska, ale zaměřují se především na literární tvorbu pražskou a moravskou, přičemž

Tato monografie je koncipována jako pomůcka pro vysokoškolské studenty, učitele a další zájemce, kteří hledají poučení o římské metrice. V první části seznamuje čtenáře s hlavními prozodickými zásadami, v části druhé pak se všemi důležitějšími veršovými a strofickými útvary.

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá

Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F. Kutnara, jejichž výklady historických skutečností nesou přinejmenším stopy strukturalistických

Literárne príspevky tejto knihy, pôvodne publikované v rozličných printových a v menšej miere i elektronických médiách, by chceli byť výrazom interpretačnej lektúry rôznorodých umeleckých i teoretických prác z našej a inonárodnej literatúry. V zásade afirmatívny prístup k jednotlivým dielam vyplýva z princípu selekcie, ktorá už v samom akte výberu obsahuje kritické selekcie, ktorá už v samom akte výberu

Komponovaný výbor z kratších textů a rozhovorů Witolda Gombrowicze, který ze souborné edice jeho publicistického díla a příležitostných prací Varia uspořádala překladatelka Helena Stachová, představuje autorovy vyhraněné, po celý život kontinuálně tříbené a v polemikách vášnivě obhajované názory o podstatě a smyslu umělecké tvorby.

Slovník zasvätený literatúram malých pobaltských štátov - Litvy, Lotyšska (jazyky,ktoré patria k vetve indoeurópskych jazykov) a Estónska (z ugrofínskej jazykovej vetvy).

Úvod do srovnávací literární vědy, jejíž první vydání Entre lo uno y lo diverso je z roku 1985. Upravená verze této knihy, vydaná v roce 2005, byla oceněna Mezinárodní cenou za esej „Caballera Bonalda“. Claudio Guillén (1924–2007) se věnoval srovnávacímu studiu literatury od padesátých let a stal se jednou z největších osobností evropské a americké komparatistiky.