V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu, české reformaci, právu na odpor, náboženské toleranci,

Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí. Poukazuje na nepřetržitou tradici od egyptských mystérií, přes skupiny manichejských, bogomilů, katárů, přes renesanční neoplatonismus a rosenkruciánství 17. a

Zájemci o duchovní cesty si často stěžovali, že jim není dána možnost být zasvěcen Mistrem nebo guruem a tím že je pravé vědění přístupné jen zvlášť nadaným a obdařeným jedincům. Kdo se vážně zabývá vlastním vývojem v duchovní oblasti, kdo nesleduje toto svaté vědění jen z pouhé zvědavosti, ten najde v tomto díle nejlepšího průvodce na cestě k zasvěcení. Toto dílo může být právem nazváno vstupní branou

Druhým svazkem třídílné práce, zabývajícím se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni

Iónské archaické kosmologie patří mezi nejstarší výklady univerza. Představují pojetí Země, nebe a nebeských těles, které předložili na počátku filosofie v 6. století př.

Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví.

Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola.

Konrad Cramer (1933–2013) byl významným členem tzv. Heidelberské školy. Po vzoru jejího zakladatele Dietera Henricha (*1927) se zabýval filosofickým problémem subjektivity a spojoval současné diskuse k tomuto tématu s tématy novověké filosofie.

Nejznámější Brownovou prací je nepochybně životopis jednoho z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů – sv. Augustina.

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený. Dieter Mersch, profesor Vysoké školy umělecké v Curychu, ve své pronikavé studii dekonstruuje terminologii spojenou s otázkami vztahu estetična a vědecké pravdy, přičemž jeho snahou je odkrýt

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Politik a svetoznámy rečník pútavo a zrozumiteľne vykladá základy filozofie. Väčšmi než o taje všehomíra sa zaujíma o vnútro ľudskej duše, skúma strach, nesmrteľnosť, lásku i vášeň, hľadá a nachádza ideál v emočnej vyrovnanosti.

Kolektivní monografie Jazyky reprezentace tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v roce 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlu pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře.

Kniha je prameňom poznania pôvodného kresťansko-gnostického učenia i vhodnou vstuponou bránou do problematiky porovnávacieho náboženstva a štúdia starovekej filozofie.

Jeronýmova vzdělanost byla i mezi církevními otci výjimečná. Kromě řečtiny a latiny ovládal i hebrejštinu a výborně se orientoval v antické literární tradici.

Šestnásta kniha latinsko-českého vydania základnej stredovekej encyklopédie vedomostí pojednáva o drahých kameňoch, kovoch a horninách.

Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné? Jednotlivé nebo obecné? Platón tvrdil, že skutečnost přísluší pouze obecným idejím a jednotlivosti jsou jen nedokonalé z nich odvozené napodobeniny. Podle Aristotela, který s Platónem nesouhlasí, obecné není ideální a je jen v jiném světě jsoucí předobraz. Když vypovídáme o obecném, je to možné jen pomocí jednotlivostí, které existují

Kniha je prehľadne a funkčne rozčlenená na deväť relatívne samostatných častí, ktoré spolu vytvárajú ucelený obraz o tvorbe I. Hrušovského. Ako zakladateľskú osobnosť modernej slovenskej filozofie ho predstavuje V. Bakoš, ktorý precízne spracoval aj jeho iniciatívy rozvíjané na pôde Vedeckej syntézy. V. Bakoš presvedčivo exemplifikuje nielen ambivalentnosť reflexií logického pozitivizmu v danej tvorbe

Tvůrci publikace Humanitní vědy dnes a zítra, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost. Autoři své příspěvky věnovali odkazu nedávno zemřelé nestorky kritického humanitněvědního diskursu, filosofce, paní profesorce Jaroslavě Peškové.