Nejnovější román úspěšného českého spisovatele Miloše Urbana si pohrává s klasickou českou vášní – houbařením. Vypráví příběh mladého nakladatelského redaktora Gregora Martyho, který bojoval s podivuhodnou drogou a málem nad ní zvítězil.

Mladou trumpetistku Karlu Klimentovou připravily ničivé vlny tsunami na Vánoce roku 2004 nejen o rodiče, ale také o schopnost hrát a komponovat hudbu. Něco jí ale přesto zůstalo: kubánský jazzman Lázaro Milo ji kromě blues naučil také svou rodnou španělštinu, díky níž se rozvrácená dívka ocitla \"v péči\" charismatické profesorky Jenůfy Topinkové.

Jak přeprat o dva roky staršího Slamáka a stát se členem kmene Apačů? Čím si získat respekt spolužáků?

Sborník brilantních esejů současných českých intelektuálů, kteří se hlásí k Bělohradskému jako filosofovi, jemuž leží na srdci věci veřejné, starost o dobro obce. Do knihy přispěli Pavel Barša, Milena Bartlová, Jan Géryk, Tereza Matějčková, Miroslav Petříček, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Jacques Rupnik, Ondřej Slačálek, David Storch a Klára Vlasáková.

Příběh je osobní vzpomínkou autora na události od květnového povstání v pětačtyřicátém roce do osudové nociz 20. na 21. srpen 1968. Je sestaven z událostí, které autor zažil nebo se o nich dozvěděl z otcova deníku, a které jsou pro onu dobu typické.

Ivan Kraus, herec, scenárista, loutkoherec a především spisovatel humoristických povídek je u nás nesmírně populární, přestože žil od roku 1968 v cizině a do vlasti se mohl alespoň částečně vrátit až po roce 1989. Jeho humor je totiž laskavý, mile absurdní, ironie spíš něžné a nadsázky spíš filozofické než karikující.

Mathias s Marií jsou úspěšní němečtí lékaři, šťastní manželé. K tělu si pouštějí pouze to, co chtějí.

Za časů socialistického Československa se dva mladí lidé rozhodli, že ze země pláchnou a půjdou hledat své štěstí do daleké Austrálie. On, čerstvý maturant a ona, dosud neplnoletá studentka, se společně vydali na dobrodružnou cestu na Západ, aby tam na vlastní kůži poznali, jaký je skutečný život v emigraci.

Můj pradědeček byl pan nadlesní, spravoval církevní lesy na Vysočině. Prababičku měli všichni rádi, říkali jí „paní nadlesní“. V dětství jsem často slýchal příběhy o zvířátkách v lese a již jako kluk jsem dostával za dárky myslivecký nůž či dalekohled.

Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte (1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella. Autorka na základě podrobného studia nedávno odhalených pramenů i osobních návštěv míst, kde pobývali a jež inspirovala jejich tvorbu a poznamenala jejich život, zejména severoanglického

Mladý učitel Ondřej Šmíd přijíždí do rodného města na oslavu dědečkových sedmdesátin. Očekává, že v bytě svých rodičů najde idylu a ospalý klid; místo toho se ale o slovo hlásí tajnosti, zamlčované křivdy a vzpomínky, které i po letech vzdorují zapomnění.

Příběh lásky a smrti v kulisách zločinců, hráčů a zemědělců. Ladislav Muška se narodil roku 1928 v Semilech, tři metry od pstruhové říčky Olešky, což ho poznamenalo natolik, že dodnes je úspěšným lovcem lososovitých ryb.

Je obecně známo, že děd Václava Havla Vácslav Havel (1861-1921) byl podnikatelem ve stavebnictví a podporovatelem české kultury. Je však téměř neznámo, že ke sklonku života postoupil o krok blíže k roli tvůrce: Stal se sám autorem knihy, pojednávající velmi svérázným způsobem témata na pomezí náboženství, vědy a filosofie.

Humorné i vážné, ale každopádně pestré a poutavé vyprávění afrikanisty a bývalého velvyslance v africké Ghaně, Togu a Burkině Faso o jeho celoživotní pouti, počínající dobou poválečnou až po barvité popisy jeho pobytu v tropických oblastech Afriky a tamní tolik odlišné kultury.

Karel Čapek se stal světoznámým díky svému dramatu R.U.R., mnozí jej tedy považovali především za dramatika či za autora scifi.Brzy nato se předvedl i jako vynikající autor cestopisů a fejetonista, který vynikal vtipem a pozorovatelským nadáním vidět nevšední stránku všedních věcí. Koncem dvacátých let minulého století si získal čtenářskou přízeň svými dvěma sbírkami mistrných krátkých próz Povídky

Šest vzájemně se doplňujících příběhů této knihy slovenského autora žijícího od roku 1968 ve Švýcarsku se odehrává vrůzných historických obdobích na různých místech Evropy. Jednotlivé postavy se pohybují stejně suverénně po Curychu, Bazileji, Vídni anebo Novém Sadu, jako žijí v Praze či v Košicích.

Jde o román z dnešní doby, vyprávěný ve dvou rovinách. První - dva bezdomovci žijí v kráteru po výbuchu v bývalé kokosárně v Ústí nad Labem, památce na pobyt sovětských vojsk.

V matkinom tele sa ešte dlhé roky po pôrode nachádzajú bunky dieťaťa a platí to aj naopak. Materstvo robí zo žien príšery – spája čiastočky niekoľkých stvorení do jedného prapodivného organizmu.

Tři plus jedna. Tři autoři postavili knihu na počest toho čtvrtého: Kopáč, Stančík, Mareš – a Kafka.