Představa poezie jako kulturně homogenního a čistě národního fenoménu není udržitelná a Jahan Ramazani, profesor anglické literatury na University of Virginia, ukazuje, že přeshraniční výměna a interkulturní vlivy patří mezi hlavní motory básnického vývoje ve dvacátém a jednadvacátém století. Nově pohlíží na širokou škálu básníků, od Eliota, Yeatse a Langstona Hughese po Elizabeth Bishopovou, Lornu

Nová edícia bibliofílií SLC je o písaní píšucich autorov a autoriek. Otvára ju poetka Mila Haugová.

Monografia reflektuje špecifickú líniu literárnej moderny, ktorej centrom sa stáva rozporuplné bytie moderného subjektu, pociťujúceho určitý deficit. O tom, že problematika existencie v ohrození je večne živou témou, vypovedá jej opätovné umelecké sprítomňovanie najmä v momentoch, keď všeobecná nespokojnosť a nedôvera v akékoľvek spoločenské štruktúry vedie k prehodnocovaniu hodnôt, destabilizácii

Monografie pohlíží na současnou americkou prózu v kontextu společenských a historických změn, které se odehrály po teroristických útocích 11. září 2001 v New Yorku. Autor analyzuje přístup amerických autorů k tématu 11. září a problematiku konce světa obecně: konec je zde chápán jako pozitivní událost, jako příležitost dozvědět se více o povaze světa, ve kterém žijeme.

Carrollova Alenka v říši divů, fenomén světové literatury, vyšla anglicky poprvé v roce 1865, česky v letech 1902 a 1904. To se však Alenka ještě nejmenovala Alenka.

Nový slovenský výber z esejistiky žijúceho klasika maďarskej literatúry Pétera Nádasa obsahuje štrnásť žánrovo jednotných, ale tematicky rôznorodých textov. Pôvodne boli uverejnené v rokoch 1998 až 2018.

Publikace se v úvodní části zabývá vztahem N. V. Gogola k hudbě a zjišťuje důvody k tak četnému zhudebňování jeho tvorby. Především se ale věnuje analýze oper, které vznikly na základě skazových povídek prvního dílu jeho Večerů na dědince blízko Dikaňky.

Monografie je komplementem ke svazku Dopisů (ed. Michal Topor, 2019), je věnována dráze muže, jenž se narodil roku 1889 jako Arnošt/Ernst Lustig, v letech 1907–1916 se profiloval – pod různými pseudonymy (mj. jako Arne Laurin) – jako literární, výtvarný a divadelní kritik, překladatel, básník a prozaik, zprvu na stránkách periodik spjatých s prostředím studentského spolkového života, posléze zejména

Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval identifikuje intertextové zdroje vrcholných próz tohoto francouzského prozaika, básníka a překladatele druhé romantické generace. Analýza se soustřeďuje především na dvě povídky ze souboru Dcery ohně, Sylvii a Oktavii, na dva příběhy vložené do Cesty do Orientu a naNervalovy poslední prózy, Aurelii a Pandoru.

Vedeckú monografiu E. Maliti Fraňovej charakterizuje úsilie o hĺbkové uchopenie svojej témy, ktorou sú otázky tvorivého zástoja ruského básnika symbolistu a prozaika postsymbolistu, ako i ideológa a teoretika, jedného zo zakladateľov modernej ruskej verzológie Andreja Belého (1870 – 1934). Jeho diela nabité umeleckým i myšlienkovým potenciálom sa prekladali do slovenčiny a do češtiny v obdobiach spoločenského

Kniha se zabývá estetickou a poetologickou kategorií klasicismu z literárněhistorického hlediska. V Prolegomenech navrhuje model, který počítá s latentním klasicistním povědomím trvajícím zhruba mezi léty 1775—1850, a sleduje různotvary klasicistních manifestací po celou sledovanou dobu.

Monografia Juraja Dvorského Od naratívnej gramatiky k interdisciplinarite naratívu, ktorá vyšla v apríli 2017 vo vydavateľstve Verbum, sa najprv venuje základným naratologickým kategóriám, vypracovaným pre potreby literárnej vedy, konkrétne ide o nasledovné kategórie: postava, rozprávač, perspektíva, čas a priestor. V druhej časti si autor všíma súčasné teoretické uvažovanie o rozprávaní mimo literárnej

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc.

Súbor textov Meandre je venovaný synekdochicky slovenskej literatúre od prelomu 40. a 50. rokov po prelom 80. a 90. rokov. Jeho rozpätie evokačne možno vymedziť na jednej strane situáciou povojnovej emfázy a komemorácie „staviame ti máj\" (názov dobovo príznačnej krátkej prózy D. Tatarku) a na strane druhej melancholickou situáciou „sochy v meste sú zahalené, /už dlho\" (verše Š. Strážaya fixujúce

Menno ter Braak (1902—1940), pôvodným školením historik, je najvýznamnejším predstaviteľom medzivojnovej nizozemskej literárnej kritiky. Ako spoluzakladateľ literárneho časopisu Forum bol obávaným polemikom, no zároveň presvedčeným demokratom a „europeizátorom“ provinčných pomerov v holandskej kultúre.

Publikácia prináša komplexne a organicky spracovaný materiál o poetickej tvorbe básnika Jána Stacha v reláciách vytýčenej témy. Obsahuje známe životopisné údaje doplnené faktami s viacerých relevantných zdrojov, ktoré doposiaľ v komplexnom celku takto zaradené či inak spracované neboli.

Literárněvědní svazek je rozdělen do čtyř oddílů: Poezie a vize - věnovaný kritickému dílu F. X. Šaldy, Poezie a utopie - věnovaný polemikám \"nového umění\" z 20. let 20. století, Poezie a zjevení - básnickému dílu J. Zahradníčka a Poezie a kampaň - věnovaný poezii z let 1945-46.

Druhý zväzok reprezentatívneho výberu z tvorby Slovákov v zahraničí prináša krátke prózy známych i menej známych exilových spisovateľov (Hronský, Klas, Lahola, Jurina, Grosman...), aj najvýraznejších protagonistov krajanskej literatúry (Hronec, Demák, Benka, Fúziková a i.). Dvojzväzkové dielo Medzi dvoma domovmi je výsledkom edičnej spolupráce troch inštitúcií – Matice slovenskej, Literárneho informačného

Úvod do srovnávací literární vědy, jejíž první vydání Entre lo uno y lo diverso je z roku 1985. Upravená verze této knihy, vydaná v roce 2005, byla oceněna Mezinárodní cenou za esej „Caballera Bonalda“. Claudio Guillén (1924–2007) se věnoval srovnávacímu studiu literatury od padesátých let a stal se jednou z největších osobností evropské a americké komparatistiky.

První tištěné vydání knihy vzpomínek na Jiřího Weila, kterou Jaroslava Vondráčková (1894–1986) napsala v roce 1970. Ve strojopisné edici Kvart ji v roce 1979 vydal Jan Vladislav.