Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti na území dnešního Česka a Slovenska, s přesahem do dalších zemí středu Evropy. Autoři jednotlivých studií představují významné etapy tohoto výzkumu s důrazem na dění v rámci sociologie, ovšem s vědomím, že sociální výzkum se často rozvíjel na hranicích tohoto oboru či zcela mimo něj.

„Roubini lehce proniká do nejzávažnějších problémů a způsob jeho myšlení je mezi ekonomy nebývale průzračný. Tak výstižný a přiléhavý popis světové politicko-ekonomické situace jsem jinde nenašel.

V životě, kde jsou hodnoty odvozovány od kasovních trháků a lidé touží po nejnovějších technických a módních vychytávkách, kde svůj názor odvozují od bulvárních drbů a jsou líní přemýšlet nad složitými otázkami, čelíme vážnému riziku, že ztratíme citlivost a přestaneme vnímat utrpení druhých. Zlo totiž neodhaluje svou tvář jen za okolností, v nichž lidé často jednají pod extrémním nátlakem, jako jsou

Cílem knihy je na dostupných datech ukázat proměňující se podmínky života naší společnosti zhruba od začátku milénia. Vedle vývoje v čase kniha přináší řadu mezinárodních srovnání a také mapky ukazující diverzitu mnoha jevů uvnitř ČR.

Kniha je sborníkem z konference pořádané Centrem pro modelování společenských a biologických procesů (BISOP) v polovině června 2021, jde tedy o jakýsi snímek stavu věcí, poznání a společenské diskuse v době jejího konání. První část představuje obecné texty, které mohou čtenáři posloužit k orientaci v problematice.

Pojem „lidská práva“ je již po několik desetiletí pevnou a neodmyslitelnou součástí politické diskuse a našeho jazyka vůbec. O lidských právech mluví a píší akademici, novináři, komentátoři a intelektuálové všeho druhu, zaštiťují se jimi aktivisté, politici a státníci – zkrátka tento pojem se natrvalo zabydlel ve veřejném prostoru.

Vznik této knihy byl motivován třemi otázkami: Co znamená stárnutí na venkově? Jaké podoby zde má aktivní stárnutí?

Following their engaging study Homelessness among Young People in Prague, the authors of this book turn their attention to an older population facing the same issue, a very different situation since these older adults grew up under a communist regime where an obligation to work was enshrined in law and living on the street could result in a prison sentence. Based on three years of research, this book

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Kniha se zabývá strategií nepřímého nátlaku v mezinárodních vztazích, která předpokládá interakci tří odlišných aktérů. Ačkoliv státy tuto strategii poměrně často využívají pro dosažení svých cílů, nepřímý nátlak je v akademické literatuře doposud neprozkoumaným fenoménem.

Osm vybraných sond do různých aspektů čínské a také japonské kultury, včetně studie o lidovém umění vycházející z naší domácí zkušenosti, se různým způsobem dotýká obecných problémů tradice a její interpretace, kulturní kontinuity, způsobů poznávání jiného a obohacování sebe sama.

Objem informácií a ich vzájomná prepojenosť sú pri komplexných voľbách také veľké, že obyčajne nie je v našich silách objektívne posúdiť všetky alternatívy rozhodnutia a ich možné dôsledky. Výskum v psychológii a ekonómii naznačil, že pri komplexných rozhodnutiach ľudia využívajú tzv. heuristické stratégie.

Základem kritické teorie je kritika sociálních, ekonomických, politických, kulturních i obecně civilizačních problémů. Odtud kritická teorie odvozuje své výklady toho, jak je společnost uspořádána, i své pojetí toho, jak by uspořádána být měla.

Kniha reaguje na súčasnú migračnú krízu, ale tá nie je jej hlavnou témou. Pojednáva o hlbších štruktúrnych napätiach a rozporoch skrytých v základoch Európskej únie.

František Novosád (1948), profesor v odbore „dejiny filozofie“, pôsobí ako vedúci vedecký pracovník Filozofického ústavu SAV a prorektor Bratislavskej medzinárodnej školy liberálnych štúdií (BISLA). Zaoberá sa dejinami filozofie a sociálnych teórií. Najviac pozornosti venoval rozborom vývoja nemeckého myslenia druhej polovice 19. a začiatku 20. storočia Publikoval štúdie o novokantovstve, austromarxizme,

Výzkum paměti a traumatu se v posledních třiceti letech etabloval jako produktivní a ve světovém kontextu výrazný myšlenkový směr, na němž participují nejen nejrůznější historické a kulturněteoretické obory, ale také například psychologie a sociologie. V českém prostředí je tato oblast však dosud jen málo známá; cílem obsáhlé antologie je proto představit toto zkoumání české veřejnosti.

Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii. Klade si otázku, zda mohou občané v moderní společnosti činit rozumná demokratická rozhodnutí.

Dnes už klasické dielo právnej a politickej filozofie je ucelenou štúdiou o ľudských právach a liberálnom chápaní právneho štátu..

Základem této knihy jsou tři přednášky na téma „Perspektiva světa“, které autor pronesl v listopadu 2004 v St. John’s College Univerzity Britské Kolumbie. „Boj mezi evropským univerzalismem a univerzálním univerzalismem je ústředním ideologickým zápasem současného světa a jeho výsledek do značné míry určí, jak bude strukturován budoucí světosystém, do něhož vstoupíme v příštích pětadvaceti až padesáti

Kniha je vědeckou monografií i studijním textem pro vysokoškolské studenty oboru sociální politika či přímo kursu bytová politika. Je členěna do pěti hlavních kapitol, které čtenáře postupně seznamují s jednotlivými tematickými okruhy.