Toto číslo vám prináša 88 strán čítania. Nájdete v ňom okrem iného štúdiu Petra Darovca o Stanislavovi Rakúsovi, text Kataríny Bednárovej o Annie Ernaux, článok Veroniky Šikulovej o Marcelovi Proustovi, rozhovor so Stanislavom Rakúsom, Janou Turzákovou a šéfkou Slovenského inštitútu v Paríži Janou Kňažkovu.

V tomto čísle Rozumu nájdete okrem iného ukážku z novej knihy Michaely Rosovej Nepokojní spáči, ktorá vychádza vo vydavateľstve Artforum, rozhovor s literárnym vedcom Pavlom Matejovičom, spisovateľom Jakubom Juhásom, spisovateľkou Denisou Fulmekovou, text Veroniky Šikulovej o Božene Slančíkovej Timrave, recenziu na Knihu tmy Michala Talla od Jaroslava Šranka a ďalšie texty.

Jednatřicátý Sešit je věnován tématu „Architektura a hlas lidu“ a texty do něj vybral hostující editor Hubert Guzik z Fakulty architektury ČVUT. Konkrétně se toto číslo zabývá tím, jak státně socialistické režimy pracovaly se sociologickými daty o bytových potřebách a přáních obyvatelů sídlišť.

Niektorým ľuďom zničili kariéru, rodiny. Iných dokonca pripravili o život.

Souvislosti 4/2020 přinášejí tematický blok věnovaný nedávno zesnulému básníkovi Stanislavu Dvorskému. Vedle jeho básní, esejí, studií, tezí či manifestu můžeme číst i vzpomínky jeho ženy Nadi, divadelního dramaturga a režiséra Lukáše Jiřičky či básníka Jaromíra Typlta.

Studie: J. Klouda: Anaxagorovská próza, rétorizující hippokratovské spisy a otázka předplatónské rétorické teorie J. Jinek: Platón a Aristotelés o boží vládě v obci. Možné zdroje ideje suverenity v řeckém politickém myšlení K. Thein: Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry II.

Studie: J. Jirsa: Kdo je Alkibiadés? O různých identitách v dialogu Alkibiadés větší K. Kolínská: Poznej se v zrcadle Slova.

Ve dvacátém třetím čísle Sešitu se potkávají tak rozmanité problémové oblasti, jako environmentalismus, bioart, restaurování a počítačové hry. Studie Ondřeje Navrátila se zaměřuje na reflexi environmentálních otázek v českém umění devadesátých let.

Nový detský časopis plný dobrých vecí od slovenských autorov. Bublina je pestrý časopis, v ktorom si každé dieťa nájde to svoje.

Historický sborník. Z obsahu: Zdeněk ŽALUD PRAMENY K PŘÍRODNÍM NAUKÁM A MEDICÍNĚ U DVORA VÁCLAVA II.

První číslo ročníku 2013 otevírá studie Zdeňka Žaluda „Další verze vidění Arnoštaz Pardubic u Konráda z Megenberka“. Jak vystihuje název textu, věnuje se autor vizi arcibiskupa Arnošta z Pardubic, kterou vzdělaný duchovní vložil do svého testamentu a jež zachytili jeho životopisci. Arcibiskupovo vidění zaznamenal rovněž německý učenecKonrád z Megenberku, jehož podání Z. Žalud zasazuje do kontextu s

V prvním svazku sborníku se čtenáři dočtou o českých denárech vyražených do mincovní reformy Břetislava I. ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni, jakou podobu měly bitevní a smuteční medaile dvou jáchymovských řezačů razidel nebo o hromadném depotu mincí z Úpice na Turnovsku. Zařazeny jsou rovněž příspěvky o nově nalezených mincích na území republiky.

Cinepur č. 110, časopis pro moderní cinefily. Téma čísla: Okraje kinematografie.

Revue pro literaturu a kulturu.

Editorial Imrich Vaško, Shota Tsikoliya Editorial Scientific Studies Ján Pernecký, Tomáš Tholt New Argumentation for the Digital Paradigm Henri Achten Interactive Buildings: The Case for Interaction Narratives Kristína Rypáková Aspects and Appearances of Mathematisation in Architecture from the Standpoint of Christopher Alexander’s Theory Danica Pišteková Wall Curtain On the Idea of Soft within the

Studie PETR VOIT Česká knižní kultura doby Václava Hájka z Libočan. Na okraj jednoho badatelského vakua Stať nahlíží literární terén vymezený koncem 15. století a rokem 1553 čili dobou, v níž žil a tvořil první skutečný český spisovatel Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české (1541), překladatel a adaptátor několika staročeských děl.

Odborný čtvrtletník Orientálního ústavu AV ČR věnovaný kultuře, dějinám a současnosti zemí Asie a Afriky. Spolu s články a recenzemi časopis obsahuje také literární překlady.

Časopis pro mezioborová bohemistická studia byl založen v roce 2004. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému bohemistickému kontextu.

Poslední dvojčíslo časopisu Soudobé dějiny s názvem „Státní sociální politika v Československu (1918–1989)“ systematicky přibližuje a rozebírá vývoj konceptů a realizace sociální politiky v Československu po celou dobu jeho existence. Statě historiků a dalších předních odborníků tak umožňují nahlédnout široce diskutované téma sociální politiky vhlubší historické perspektivě a souvislostech, než je

Nové dvojčíslo časopisu Soudobé dějiny nese název \"Žhavé ohnisko studené války: Německo 1945-1990\" apřináší pět původních esejů a studií renomovaných zahraničních historiček a historiků studené války, které se soustředí na postavení a roli Německa ve studené válce od pádu třetí říše do německého znovusjednocení. Tyto texty doplňuje studie o vztazích Ruska a Gruzie před vypuknutím válečného konfliktu