Jiří Beran (*1955 v Praze) Nejkrásnější část dětství prožil v Lešanech a Chlumu u Třeboně. Jeho maminka byla totiž sestra básníka Františka Hrubína. Básně, s jejichž psaním začal až v dospělosti, byly publikovány v periodikách. V roce 2003 vydalo nakladatelství M.A.P.A. - edice Martina a Pavly Stöhrových jeho sbírku Snad tu s námi je.

Ďalšia knižôčka známeho autora veselých básničiek.

Martin Kočiš vyštudoval ekonomickú fakultu na TU v Košiciach. Básne publikoval vo Vlne, Raku, Kloake, A2, Romboide.

Básnická zbierka Srdce a rozum sa skladá z troch častí. Neuhasínajúca nádej v ťažkostiach každodennosti je témou prvej časti zbierky.

S menom Francesca Petrarku je spojený vznik stredovekého latinského humanizmu a vďaka jeho Spevníku sa medzi šľachtou presadil „vznešený ľudový jazyk“, takzvané volgare illustre, Spevník, pokladaný za vzorové dielo svetovej ľúbostnej poézie, ukrýva i tajomstvá dobovej kultúry myslenia a zložitého jazyka Petrarkovej doby, ktoré môže odhaliť len úplný a komentovaný preklad, aký nájdete v tejto výnimočnej

From the eighth floor of a tower block in Central Europe, Jan Zábrana surveyed the twentieth century. He had been exiled from his own life by Communism.

Sbírka veršů Zde tvůj život... / Ta vie est la... z roku 1922, která má nepopiratelnou hodnotu v tvorbě francouzské básnířky Suzanne Renaudové, je dnes coby celek většině čtenářů neznámá. Jedná se jak o básně – vyznání drahým básníkům, tak otisky francouzské krajiny, v níž se však již podivuhodně zrcadlí i odlesky odlišné, o kterých později básnířka mluvila jako o předtuchách jiných končin, s nimiž

Sbírka Rozhraní nás vtáhne do neuchopitelného světa na pomezí snu a reality, kde hoří vítr a déšť se za nás tiše modlí. V tomto místě mnoha tajemství neviditelné hýbe vším.

Spisovateľka Hana Košková je autorkou viacerých básnických zbierok, napríklad Pod teplom krvi (1976), Spojitosť (1978), Tvár pri tvári (1988), Náhrdelník z hrdličiek (2001), Súrodenci zo sna (2006), Robotnica na poslednú chvíľu (2012). Píše aj kníh pre deti. Jej najnovšia básnická zbierka je preniknutá stratou blízkeho človeka, čo sa odzrkadľuje vyjadrením osamelosti a hľadaním novej rovnováhy.

Ján Gavura, nositeľ Ceny Ivana Kraska za najlepší debut v slovenčine (Pálenie včiel, 2001), sa po piatich rokoch vracia na literárnu scénu štvrtou básnickou zbierkou Kráľ hlad (2017). Autor v nej pohľadom na situáciu muža a mužský princíp vo svete nadväzuje na predošlé knihy Každým ránom si (2006) a predovšetkým Besa (2012, prémia Ceny Literárneho fondu), zároveň však stupňuje zobrazenie protichodného

k je niekto zo Slovákov žijúci v cudzine dobre známy medzi krajanmi v Amerike, Kanade, Argentíne, Austrálii, v Nemecku a inde, tak je to bez pochyby Ignác Zelenka, básnickým pseudonymom Eugen Vesnin (1913 – 1983). Poznajú ho nielen Slováci, ale vďaka jeho vedeckému a básnickému dielu aj mnohí cudzinci. Jeho básne boli preložené do viacerých jazykov, pričom odborná kritika ich prijala pochvalne.

Autor (1988) žije a tvorí v Bratislave. V roku 2013 mu vyšla debutová zbierka básní Ukryté v dotykoch (Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov), ktorá získala Cenu Ivana Kraska za najlepší debut autorov do 35 rokov za rok 2013 a druhé miesto v ankete Knižnej revue, Debut roka 2013.

Básnická sbírka z let 2011 až 2013. kondenzované ráno jako jaro kondenzované do rýhovaného projektilu časně zrána jsi prolétla mojí hlavou zanechávajíc za sebou mastnou stopu se zvířecím pachem se zvířetem kdesi uvnitř s vysokým a hustým chlupem lehounkým jako chmýří jako vnitřek přezrálé pýchavky poněkud zpustlejší než prve zádumčivě se protahuje a otáčí nohou s ostruhou v ráně na dlouhém bílém běhounu

Ľuboš Bendzák, nar. 20.11.1966 v Sečovciach, v súčasnosti býva striedavo v Košiciach a vo Vranove nad Topľou. Vydal zbierky básní: Básne pre Soňu Marmeladovovú (Modrý Peter, 1995), Zápisky z čudného domu (Modrý Peter, 2005), Vodka (Veršeonline, 2008) a Vytrvalosť sivej (Modrý Peter, 2010). Mŕtvy muž Muž na prahu štyridsiatky bez zamestnania bez známosti bez šance chodí po byte v čiernych trenýrkach

Výbor básní nazvaný Zakázaný jazyk přináší průřez zralým tvůrčím obdobím této \'žijící klasičky\', tvorbou, již kritici někdy označují za autorčino \'druhé životní dílo\'. Jde o poezii iniciovanou devátou básnířčinou sbírkou Utószó (Doslov, 1996), reflektující problematiku křehkosti lidské existence, a pokračující sbírkami A bűnök számbavétele (Evidence hříchů, 1998) a Üdvözlégy, utazás! (Buď pozdravena,

Chcem ťa chytiť na básničku nejakú, zlaté rybky ja mám, láska, na háku, nepokryte sa hlási Vlado Janček v knižke Kocúrov k svojmu receptu. Teda k návnade, ako pomenoval svoju básničku.

Kytice si během 170 let od svého prvního vydání u českých čtenářů vybudovala postavení jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších sbírek poezie. Karel Jaromír Erben vycházel při tvorbě balad (ačkoli on sám toto slovo nepoužíval) z lidové slovanské tradice, jeho sbírka je ukázkou folkloristicky zaměřeného romantismu.

Básnická skladba psaná pevnou formou oněginských strof popisující osud učitele ruštiny po změně společenských poměrů na sklonku 80. let dvacátého století. Poprvé vyšla již v roce 2009 – jako anonymní tisk.

Básnická sbírka Miroslava Fišmejstra. ( Ten stolek je nízký! - Petrov 2005 To okno je malé! - Carpe diem 2006 Aspoň že postel je pohodlná ... - Carpe diem 2007)

A jegyzeteket és a szómagyarázatokat Ferencz Győző állította össze. A szöveggondozás Martinkó András munkája.