Doba, která nás s příchodem socialismu navštívila, poznamenala naše činy i charaktery natolik, že se stala rozsáhlou výstavní síní bizarních osudů a figur. V přízemí expozice se čtenář setká s příběhy pouličního fotografa Hubera, kolotočáře Broka, porcelánové dívky Miriam, nešťastného holiče Frantince, vlakového poštmistra Pýra, tajného pana Pána, řeznické rodiny Kořínkových a řady dalších... Na každou

Zbierka 136 súčasných povestí získaných od 60 rozprávačov z celej Českej republiky. Príbehy, ktoré sa rozprávajú z ucha do ucha - strašidelné povesti o vrahoch a maniakoch ohrozujúcich nevinné študentky či milencov v aute a podobne.

Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní iobecné byly záminkou k zamyšlení,

Literárny zborník básnických a prozaických textov siedmych súčasných českých autorov: Pentr Španger, Emil Hakl, Marie Šťastná, Petr Pazdera Payne, Vít Janota, Svatava Antošová, Václav Kahuda.

Michal Janata (nar. 1952) ve své esejistické knize Stáří je mládím světa rozkrývá titulní téma v široké historické perspektivě myšlenkových a kulturních souvislostí a pronikavě analyzuje systémová znevýhodnění, jimž jsou v naší současné společnosti vyznávající kult věčné mladosti a neutuchajícího výkonu ve stále větší míře vystavováni příslušníci „vyloučené generace“. Hluboce erudovaný a přitom čtivý

Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti.

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již pět dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít katastrofu“ přivádí čtenáře do retro-prostředí studentských časů v osmdesátých letech, prvních milostných vzplanutí, prvních zkušeností

Obchod na korze sa preslávil najmä vďaka filmu Jána Kadára a Elmara Klosa, ktorý v roku 1966 získal Oscara. Ladislav Grosman napísal pôvodne krátku poviedku s názvom Pasca v slovenčine, neskôr ju rozšíril a prepísal v češtine.

Dvě sestry. Jedna krásná, chytrá a úspěšná, druhá její protiklad.

Ve stejné grafické úpravě jako Kroutvorovy vzpomínky Poletování jednoho ptáčka vydává nakladatelství Torst soubor jeho esejů o českých básnících, prozaicích a esejistech, které má autor rád a jejichž dílo ho oslovuje. Kroutvor je zaujatý čtenář, laskavý pozorovatel a má na literaturu osobitý, vyhraněný pohled.

Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě) jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají.

Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1935 až 1944 v sešitových románových edicích pro muže v českém jazyce (či v edicích genderově nevyhraněných). Obsahuje deset románů, které byly poprvé publikovány v Románech do kapsy – Rodokapsu (vycházely 1935–1944), Románech vzrušené chvíle – Rozruchu (1936–1944), Moderních románech (1938–1943) a Dobrém

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce.

Můj pradědeček byl pan nadlesní, spravoval církevní lesy na Vysočině. Prababičku měli všichni rádi, říkali jí „paní nadlesní“. V dětství jsem často slýchal příběhy o zvířátkách v lese a již jako kluk jsem dostával za dárky myslivecký nůž či dalekohled.

Děj fantaskní prózy je zasazen do blízké budoucnosti (konec 21. století). Lidská civilizace tehdy prošla (před více jak čtyřiceti lety), časy hlubokých systémových krizí, společenského chaosu, pandemií a lokálních válek. Lidé, ti kteří přežili, museli přehodnotit většinu dosavadních zvyků, samozřejmých daností a dosavadních způsobů existence.

Humorné i vážné, ale každopádně pestré a poutavé vyprávění afrikanisty a bývalého velvyslance v africké Ghaně, Togu a Burkině Faso o jeho celoživotní pouti, počínající dobou poválečnou až po barvité popisy jeho pobytu v tropických oblastech Afriky a tamní tolik odlišné kultury.

Vyprávění může být druh radosti. Natož můžeme-li se k němu vrátit jako se vracíme k řece, kterou máme rádi.

„Bylo nás pět? Ne, dva,“ vzpomíná Domek pana Stilburyho na dětství žité s mladší sestrou v rodině herečky a spisovatele.

Tři plus jedna. Tři autoři postavili knihu na počest toho čtvrtého: Kopáč, Stančík, Mareš – a Kafka.