Zoufalý hrobník, jenž hledá ztracený řád, zoufalý komorník, jenž se rozhodne pootočit kolem osudu, zoufalý poeta, jenž touží napsat báseň, anebo zoufalý pracovník pohřební služby, jenž se chce alespoň jedinkrát v životě zviditelnit. Ti všichni by potřebovali Daidalova křídla z peří a vosku, aby mohli odletět tam, kde chtěli celý život být.

Dílem autenticky, dílem v tvůrčí nadsázce zobrazuje Eduard Tomáš ve svém biografickém románu postavy a děje ze světa české jógy a mystiky minulého století. Duha v zrcadle tak kromě nadčasového duchovního poučení přináší lehce zašifrovanou, avšak velmi cennou zprávu o mystickém kvasu doby.

Přítelkyni Ludmily z Vartemberka trápí podivné sny. V pitoreskním reji se jí zjevuje dílna obklopená skálami a démon, který se necudně zmocňuje jejího těla.

Co to jsou lidská práva? Jaké jsou jejich historické kořeny?

Všichni se občas toužíme vrátit na Krypton, kde budeme vítáni takoví, jací opravdu jsme… Všichni občas doufáme, že máme pod tričkem Supermanův oblek. Krypton není jen domovskou planetou Clarka Kenta alias Supermana ale také virtuálním prostorem schůzek Martina a Veroniky.

Poslední kniha odkrývá zvláštní přátelství tří postav – dramatika Montyho, píšícího po hospodách a kavárnách pořád dokola tutéž hru, antikvářky Peričky, pro kterou je stále obtížnější udržet se v realitě, a svářeče Leopolda, jenž vytrvale uniká své ženě Matyldě. Jejich groteskní příběhy se proplétají s bizarními střípky osudů dalších, opakovaně se vynořujících a opět mizejících postav.

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů.

Nerozluční přátelé Jiří, Harris, Jerome a jejich psí společník Montmorency vyrážejí na další společnou dovolenou. Po zážitcích na lodi a bicyklu se vydávají do Hamburku, Berlína, Prahy, Chocně a Kopřivnice.

Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. . Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta.

Ve svém posledním, tentokrát dystopickém románu Stručné dějiny Hnutí nás Petra Hůlová prostřednictvím vypravěčky Věry, lektorky převýchovné instituce Hnutí, nesmlouvavě a se suverénním tahem uvádí do světa blízké budoucnosti. Ten je podřízen ideologii radikálního humanismu, který lektorka Věra ve své Instituci uvádí do praxe.

Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní.

Rudolf Barta (4. ledna 1946) se narodil do pražského rodu přírodovědných badatelů a výzkumníků, potomků slavného Františka Křižíka. Po maturitě na gymnáziu v Dejvicích nějaký čas pracoval coby kulisák v různých pražských divadlech a v přátelské společnosti mladých bohémů užíval života.

Vypravěč románu je typickým nehrdinou. Žije ve fungující rodině, má dobře placenou práci a volný čas tráví lezením po horách nebo v hospodě u piva.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Vzdálený vesmír, vzdálená budoucnost. Na palubě nákladní kosmické lodi Fuego svede řada náhod pětici cestovatelů - kapitána bojového raketoplánu Roye Donnera, novinářku Viki, detektiva Phila Moora, osmiletou Lucy a jejího čtrnáctiletého bratra Ricka.

Tragikomédia z dávnych čias.

Reportér stanice CBS odhaluje ako médiá skresľujú správy.

Napínavý román o osobnej odvahe, sebeobetovaní pre druhých, svedomí, nenaplnenej láske, kamarátstve a odhaľovaní zmyslu života.

Třetí \"divadelní novela\" libereckého autora nás zavede do fiktivního divadla v Praze, odkud televizní kamery snímají kompletní scénickou přípravu obou dílů Goethova Fausta, jde tedy o svého druhu \"reality-show\". V průběhu zkoušek se osudy herců a fiktivních postav začnou natolik ovlivňovat, že to nezůstane bez vlivu na výsledný jevištní útvar. Otázka potom zní: oč jde v Goethově Faustovi?

Titul, a ještě více podtitul knížky, znějící Blues, Bop and Bach, dává tušit, že tentokrát nás kreslíř Jiří Slíva zavede do světa hudby. Ukazuje řadu absurdních a groteskních situací, do kterých se, za jistých podmínek, mohou dostat pianisti, dirigenti, saxofonisti a další muzikanti v jazzu i klasice.