Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií \"zelených mužů\" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se přitom zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...

Jak se proměňovala tištěná média od svého vzniku až po současnost? Jakou roli v průběhu staletí hrála?

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo.

Úplne nový a revolučný pohľad na evolúciu ľudstva, ktorý našim predkom vracia dlho popieranú ľudskosť. Na základe najnovších výskumov antropológ David Graeber a archeológ David Wengrow radikálne prehodnotili dejiny človeka od samých počiatkov v časoch lovcov a zberačov, cez vznik poľnohospodárstva, prvých miest a štátov.

Petr Koubský hovorí, že na vysvetlenie väčšiny ruských špecifík netreba skúmať „hlbiny ruskej duše“. Dajú sa vysvetliť úplne prízemne pomocou geografických a ekonomických podmienok, ktorými je život v Rusku vymedzený.

Připojte se k autorovi C. A. Pickoverovi a prozkoumejte s ním 250 nejzajímavějších milníků ve vývoji medicíny za posledních 12 000 let. Vedle nečekaných výkonů, jako je úspěšná trepanace lebky v prehistorických časech nebo používání kokainu jako lokálního anestetika, se seznámíme s pestrou řadou témat: Hippokratova přísaha, biologické zbraně, klonování člověka, celková anestezie, transplantace obličeje,

Je niekto schopný skutočne porozumieť Rusku? Dajme možnosť jednému z popredných svetových odborníkov, aby nám na základe úchvatnej histórie národa ukázal, ako vrhnúť jasnejšie svetlo na budúcnosť tejto krajiny.

Publikace je první samostatnou studií o této významné africké zemi v češtině od šedesátých let. Seznamuje čtenáře s obrysy vývoje osídlení území dnešní Keni před jejím ovládnutím Brity, mj. s významnou svahilskou kulturou a jejími zdejšími středisky.

Nejnovější kniha Jareda Diamonda, nositele Pulitzerovy ceny, kterého znáte například díky knize Svět, který skončil včera. Proč se některé národy vyrovnávají s rozvratem lépe než jiné?

Kavkazský hřeben, ležící na okraji Osmanské říše a Persie, získal velký strategický význam na konci 18. století, kdy sem dosáhla ruská územní expanze. Carská armáda chtěla obsadit co nejvíce území, patřící jeho jižním sousedům a k tomu potřebovala zajistit bezpečný průchod horskými průsmyky.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu,

Vzdálenosti ve světě 14. století byly větší než ty, které vnímá člověk dnešního světa. Některé kontinenty o sobě ještě vzájemně nevěděly, komunikace na delší vzdálenosti byla otázkou týdnů, měsíců či let.

Písmo, mestá, lode, víno, spracovanie železa – to sú len niektoré z vymožeností, ktoré Feničania rozšírili v Stredomorí. Hnaní odvahou a snahou po zisku sa príslušníci tohto národa plavili na malých drevených plavidlách v ústrety nepoznaným krajom.

Názov knihy je ponáškou na slávny román českého spisovateľa, Eduarda Štorcha, Lovci mamutov (ilustrovaný Zdenkom Burianom) s prídavkom „a tí druhí“, pretože rozprávania Pavla Dvořáka sa nezastavilo pri lovcoch zo staršej doby kamennej, ale plynule pokračovalo až do staroveku, na samý okraj rímskej kapitoly slovenskej histórie. Knihu ilustrovanú Jozefom Cesnakom inšpirovalo nadšenie autora nad objavovaním

Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k nemerkantilistické na energiích založené zahraniční politice. Poukazuje i na neoimperiální tendence Ruska vůči americkým klíčovým spojencům ve střední a východní Evropě a předvídá, že v budoucnosti ruský ekonomický a diplomatický vliv v Evropě poroste,

Knížka renomovaného předního znalce Předního východu líčí i na základě diplomatických pramenů zrod novodobého Turecka po skončení 1. světové války, který se odehrává na pozadí války s Řeckem a mocenského soupeření Velké Británie s novým bolšeickým režimem v Rusku. Jedním z protagonistů celého dění byl přirozeně kontroverzní zakladatel moderního Turecka a jeho první prezident Mustafa Kemal nazývaný

Soubor deseti textůvybraných z doby 17. až 18. století, původně českých i přeložených, představuje deset zajímavých pohledů na Františka Xaveria, tohoto \'apoštola Indií a Japonska\', prvního z význačných jezuitských světců a misionářů. Na jeho příkladu kniha ukazuje, jakou podobu měla v českých zemích raného novověku úcta ke svatým, do jaké míry se proměňovala v průběhu času a jak se přizpůsobovala

Je si však dobře vědom důsledků soudní procedury inquisitio a z ní vyplývajícího otevřeného prostoru pro fabrikaci nepravdivých obvinění a odsuzování nevinných. Sám konstatuje, že „s inkvizitory středověkého Languedocu jsme přímo na cestě, která vede k několika nejhanebnějším epizodám evropských dějin, včetně pronásledování Židů a muslimů ve Španělsku a velkého honu na čarodějnice šestnáctého a sedmnáctého

V publikaci jsou analyzována díla dvanácti autorů cestopisů: - šesti ruských (Igumen Daniil, Ioann Lukjanov, Abraham Norov, N. V. Gogol, Ivan Bunin, Andrej Bělyj) a - šesti českých (Martin Kabátník, Jan Hasištejnský, Oldřich Prefát, Václav Vratislav, Kryštof Harant a Jan Neruda), jež byla začleňována do širšího evropského kontextu. Srovnání prací zástupců obou stran církevního schizmatu poukázalo nejen