Kniha nabízí celkovou interpretaci myšlení Waltera Benjamina prostřednictvím výkladu jeho teorie pravdy. Pravda je podle Benjamina ve věcech samých, nikoli v poznání, ve světě však není vyjádřena dokonale, a Benjamin si proto klade otázku, jakými poznávacími a výrazovými prostředky ji lze zpřítomnit. Zpřítomnění pravdy přitom není jen teoretickým problémem, ale také problémem etickým a politickým,

Jakkoli by nám prospělo, kdybychom své myšlenky sdělili též přístupnější formou, chceme dát přednost formě přísnější a tímto pojednáním pokud možno podat příklad metody, která se od dosavadní odlišuje tím, že je skutečně neoddělitelná od obsahu – říká se na úvod „farářova vyprávění“. K českým čtenářům se dostane jeden z ústředních textů německé romantiky od myslitele, který po desítky let nebyl ochoten

Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou. Buberův vztah k této metodě byl posléze kritický, přičemž jej charakterizoval nesouhlas s Freudovými redukcionistickými postoji nejen ve vztahu k náboženství a důraz

Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík.

Co je to rodina? Co svoboda?

Anarchokapitalismus patří mezi nejinspirativnější společenské filozofie moderní doby. Co je však jeho podstatou a jak by měl podle jeho zastánců fungovat?

Kniha Aleše Opatrného se věnuje především současnosti pastorální praxe. Vychází z přesvědčení, že úkolem pastorace není pouhé opakování správných zásad a jejich aplikování do života lidí, ale porozumění životu současníků a přibližování evangelia v různých situacích.

Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernsta Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy, politická filosofie, rodící se religionistika, obdiv k starověké „moudrosti Orientu“ a touha odhalit dávná

Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga. Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.

Co je akademická svoboda? – Jaký je její smysl?

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství.

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar. I tam, kde básně nejsou postaveny na rytmu a rýmu, zbarvují je odstíny zvuku, srážejí se do aliterací, krystalizují v hříčky, hutní metaforami a vytvářejí smyslově naléhavou krajinu, jež je zároveň krajinou ducha.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha. Filosofie musí získat charakter skutečného prožitku; kosmologie má obsáhnout i člověka; náboženství nemá být jen vírou, ale i poznáním.

Cílem knihy je podat podrobný rozbor Platónova pojetí uměřenosti. Byl to právě Platón, kdo se jako první významným způsobem zasadil o vyhraněně filosofické uchopení tohoto pojmu, který se stal později klíčovým pro křesťanské, a tedy evropské pojetí morálky.

Tato útlá knížka obsahuje soubor výroků známého českého guru a duchovního mistra Josefa Veselého.Autor se zde ve snaze pomoci hledajícím na jejich cestě zabývá řadou spirituálních témat.

Autorka ponúka v tejto vysokoškolskej učebnici základy filozofických poznatkov o človeku.

Zborník textov z 5. českého platónskeho sympózia, ktoré sa konalo v Prahe v dňoch od 10. do 11. 11. 2006.

Úvahy o podstate masových hnutí Amerického spisovateľa Erica Hoffera (1902- 1983) často nazývajú \'filozofom z prístavných dokov\'. Celý život pracoval ako robotník a vzdelával sa vo verejných knižniciach. Už jeho prvá kniha Pravoverný mu priniesla slávu a stala sa doslova súčasťou celosvetového filozofického kánonu.

Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání – pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země – nijak nevítali.

Skúsenosťami stáročí overené a prenikavé postrehy jedného z brylantných duchov klasického obdobia francúzskej literatúry, gurmána života Henriho Beyla, známeho pod menom Stendhal.