Román Hanny Demetzové (1928 Ústí nad Labem - 1993 Bethlehem USA) se odehrává v okupovaných Čechách. Jeho hrdinka Helenka vnímá ohrožení, které ji začíná obklopovat z počátku jen jaksi mimoděk, na pozadí vlastních dětských a pubertálních problémů.

Science fiction napísané v roku 1890 a situované do roku 1955. S pôvodnými autorovými ilustráciami..

Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý.

Apokryfný román o Ješuovi z Nazaretu je príbehom o slobode, láske a zodpovednosti za svet. Hoci sa odohráva v minulosti, je to náš súčasný príbeh.

Bez spravedlnosti to nemá smysl, říkal pan rada Vacátko ve filmu Smrt Černého krále. Nelze než s ním souhlasit.

Kam až jsme schopni kvůli tomu druhému zajít? Daniela vyrůstá v rodině, kde ji místo lidí objímají úzkosti.

Povídky a básně od současných českých autorů. Na každý den adventu si „rozbalíte“ jeden text, většinou psaný přímo pro tuto publikaci.

František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo.

Socialismus byl tragickou kapitolou tuzemské historie, avšak skvělou kapitolou tuzemského humoru. Víte, čemu se říkalo moč mrtvé asfaltérky?

Poutavá novela, napsaná na motivy skutečné události z počátku 70. let minulého století, kdy StB ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou intenzivně sháněla někoho, kdo by v soudním procesu svědčil proti někdejšímu generálu Prchlíkovi, významné osobnosti Pražského jara. Vítkova próza však není jen napínavým dobrodružným příběhem se špionážní zápletkou, je současně i výpovědí o generaci, která vstupovala

V psychiatrickém centru začíná sezení. Krabice nedoručených dopisů svede dohromady umělce s pubertálním nacistou.

Autorka ve své druhé prozaické knize vypráví příběh mladé fotografky Hany, která na počátku sedmdesátých let v panice před hrozbou ústrků ze strany režimu uteče pomocí fingovaného sňatku do Londýna, kde v naprostém osamění prožívá krušné začátky emigrace, zradu partnera a odtrženost od dítěte, které zanechala v péči své matky v Praze. Příběh skládá pohled Haniny matky, jejíž světse s dcerou míjí se

Postavy v knize povídek Borjany Dodovy Inverzní kyvadlo jsou vyšinuty ze své dosavadní životní dráhy znepokojivě nevysvětlitelnými nárazy. Jejich tápavě polovičaté snahy vzdorovat postupujícímu chaosu Dodova ve své prozaické prvotině ohledává klipovou montáží scénických obrazů vykreslených lapidárně ironizujícím jazykem.

Autor pracoval od začátku 70. let takřka 40 let v České televizi jako produkční a tuto zkušenost s televizním prostředím zúročuje ve svém románu Volha. Z drobných vyprávění hlavního vypravěče – řidiče volhy, „panského kočího“ Standy Pekárka zde postupně vyvstává zvláštní svět tohoto podniku, stojícího jakožto nástroj ideologického působení v popředí zájmu každého režimu. Zajímavý a zábavný román, napsaný

Julius Zeyer (1841 – 1901) patří k nejvýraznějším autorům lumírovské generace. Z jeho rozsáhlé tvorby, vycházející z novoromantismu a směřující k modernismu, vydala dosud Česká knižnice román Jan Maria Plojhar.

Příběh ze současných Čech od Martina Sichingera, držitele Literární ceny Knižního klubu za román Cukrový klaun (2008), nás přivádí ke starým příběhům šumavského pohraničí. V roce 1959 vznikl podle scénáře Rudolfa Kalčíka film Král Šumavy, ve kterém příslušníci pohraničního praporu SNB Kiliána dopadnou a zabijí.

Pokiaľ by niekto dokázal poznášať na jednu hromadu všetky knihy sveta, vyrástla by na Zemi nová hora. Tá by sa s najväčšou pravdepodobnosťou volala \'Papíří\'. Príbeh zdanvlivo obyčajného knihovníka, ktorý stále verí, že v knihách nájde skryté sny.

Přestože je období druhé světové války nesmazatelně zatíženo katastrofou šoa, podařilo se neprávem opomíjenému česko-izraelskému spisovateli Otu B. Krausovi (1921 Praha – 2000 Netanja) napsat román, v němž tyto události pro hlavního hrdinu, dospívajícího židovského mladíka Štěpána, představují spíše jen historický kontext. Hrůzy holokaustu, jimiž si Kraus i jeho pozdější žena Dita, „osvětimská knihovnice“,

CHCETE VĚDĚT, proč se při televizní diskuzi Paroubka s Nečasem nervově zhroutil moderátor Moravec? CHCETE VĚDĚT skutečnou pravdu, proč pražský primátor Bém odletěl do Himálají?

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti.