Monografie Novináři ve stranické linii sleduje řízení regionálního tisku v ustavujícím období diktatury KSČ v Československu. Proces ustavování systému státní direktivy byl na poli mediální politiky KSČ narušován spory mezi centrem a regionem, mezi ambicemi vedení propagandy a tisku na ÚV KSČ a reálnými možnostmi nižšího stranického aparátu i regionálních novinářů.

Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají?

Lucie Králová přináší unikátní kritickou reflexi vnitřního života České televize v oblasti dramaturgie dokumentárního filmu. Ukazuje, jak aktéři v televizi chápou dramaturgii a žánr, jaké představy mají o divácích i autorech a jak „rozumějí televizi“. ČT zároveň odhaluje jako instituci definovanou konkrétními lidmi a jejich představami o tvorbě obsahu a pomocí často anonymních zpovědí ukazuje mocenské

Od antického myslitele Sokrata, přes osvícenského filozofa Spinozu, bojovnici za lidská práva Eleanor Rooseveltovou či našeho Václava Havla až po moderní aktivisty. Jacob Mchangama se ve své knize vydává na výpravu dějinami svobody projevu a na své cestě ilustruje neustálé pokušení flirtovat s cenzurou, jakož i často těžké osudy těch, kteří byli pro svobodu projevu ochotni obětovat mnohé.

Nevšední publikaci ocení kromě odborníků z akademického prostředí i pamětníci a aktéři nezávislých scén. Autoři se zaměřují na vývoj nepřehlédnutelného fenoménu novodobé nezávislé tiskové produkce – tzv. fanzinů (z anglických slov „fan“ + „magazine“ = fanouškovský časopis). V řadě subkultur a komunit fanziny plnily roli alternativních médií, pomáhaly tyto paralelní komunity vytvářet a představují jeden

Kniha Rozmluva a usuzování se věnuje otázkám a problémům komunikace. Vychází z přesvědčení, že komunikací nelze rozumět výhradně komunikaci jazykovou a komunikační procesy není možné na procesy jazykové redukovat.

Komplexní a v českém prostředí dosud nejobsáhlejší příručka krizové komunikace vysvětluje zásady efektivních a etických vztahů s veřejností při reputačních krizích i při mimořádných událostech. Ambicí knihy je pomoci organizacím, které se dostaly do potíží, a zároveň přispět ke kultivaci a profesionalizaci české komunikační praxe.

Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný

V tomto svazku jsou poprvé soustředěny všechny texty, které Umberto Eco věnoval televizi: jejímu jazyku, komunikačním strategiím, jež používá, technologiím, o něž se opírá, obrazům, které vnáší do lidského vědomí, jejím kulturním, estetickým, etickým, výchovným a především politickým účinkům. Soubor, v němž gurují i stati, jež jsou dnes obtížně dostupné, pokrývá období od roku 1956 – roku, kdy se v

Predkladaná publikácia si kladie za cieľ reflektovať základné otázky spojené steóriou publika, ato zperspektívy funkcií médií, vybraných komunikačných modelov ahlavne zpohľadu dichotómie aktívneho apasívneho publika. Keďže zvolená problematika je vslovenskom mediologickom priestore zachytená len okrajovo, analýzu existujúcich zahraničných výskumov ateoretických textov dopĺňa ovýsledky autorových výskumných

Publikace je v českém prostředí prvním uceleným pohledem na řadu faktorů, které ovlivňují situaci novinářů a novinářek a spolupodílejí se tak i na genderové diskriminaci v profesi. Na základě podrobné rešerše a kritické reflexe zahraniční i domácí literatury zpochybňuje zažitou představu, že zvýšení počtu žen v novinářské profesi a zlepšení jejich postavení v redakcích (například z hlediska zastávání

Autor předkládá jednoduché, prověřené techniky k odstranění komunikačních bariér. Jejich cílem je navázat produktivní a konstruktivní dialog se šéfem, zákazníkem, kolegou či rodinným příslušníkem.

Slovník žurnalistiky vysvětluje pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, včetně digitalizace a internetizace médií. Obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky a postihuje širokou nakladatelskou problematiku.

Žurnalistika je adaptívna – prispôsobuje sa podmienkam doby, hoci v mnohom ich sama vytvára a mení. Práve dnešná doba ukazuje dopyt po novom – serióznom a objektívnom – denníku, ktorý by dokonca mohol mať prívlastok konzervatívny.

Když jde o lidský život, nelze dělat kompromisy. To se naučil Chris Voss, bývalý hlavní vyjednavač u FBI.

Kniha zkoumá, zda je deixe použitelná jako hledisko výkladu světa médií, veřejného prostoru a komunikačních interakcí v něm probíhajících. Soustředí se na vztah těchto interakcí k vytváření kolektivního vědomí sociálních aktérů: kdo je z veřejného prostoru vylučován a jakými komunikačními strategiemi se toho dosahuje; jak vzniká povědomí skupinové příslušnosti a jak se jazykově formuje společná vůle

Antologie představí specifický teoretický směr uvažování o médiích, který značně problematizuje dosavadní historické a archeologické pojetí média a posouvá ho do odlišných teoretických a zejména filozofických kontextů. Zahrnuje základní, doposud nepřeložené texty německé teorie a filozofie médií: jednak texty mezinárodně známých autorů (Niklas Luhmann, Friedrich Kittler a Hans-Jörg Rheinberger), jednak

Chtěli byste umět snadněji přesvědčit jiné lidi, získat je na svou stranu a úspěšně snimi navazovat vztahy? V této čtivé knížce plné rad a tipů se dozvíte, jak na to.

Zdálo by se, že s reportáží je to snadné. Je to žánr očitého svědectví: autor by měl být události přítomen, zapsat, co viděl, a pořídit rozhovory s několika svědky.

Slavnou monografií o lidské komunikaci z roku 1967 se etablovala skupina psychologů a psychiatrů kolem Mental Research Institute v americkém Palo Altu. Knihu lze považovat za základní přehled tzv. komunikační psychoterapie.