Najkrajšie turčianske povesti Jozefa Tatára predstavujú čitateľsky príťažlivý a kompaktný celok, ktorého súčasťou sú okrem povestí aj odkazy na pramene a informátorov, slovník, ako aj poznámky k histórii sídel či ich chotárov. Pútavo spracované povesti z výnimočnej Turčianskej záhradky námetovo čerpajú z dávnych i nedávnominulých tradovaných ústnych podaní o vzniku sídel a ich zániku, o prírodných

Pražské legendy od Aloise Jiráska, Josefa Svátka, Eduarda Petišky a Julia Košnáře pro malé čtenáře převyprávěl František Mikolášek. O Libuši O Horymírovi Karlův most Mistr Hanuš O Golemovi O Daliborovi O Bruncvíkovi Faustův dům O stavbě kostela na Karlově

Mýty a legendy Seveřanů fascinují už celá staletí čtenáře i posluchače po celém světě. Sbírka, kterou držíte v rukou, přináší poutavé příběhy z islandských eddických básní a hrdinských písní, a rovněž ságy ze zaniklého světa Vikingů.

Karlův most, nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze a jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek, je opředen mnoha legendami. Ivana Pecháčková vybrala a dětem převyprávěla dramatickou legendu o ctižádostivém staviteli, mistru Parléřovi, který kvůli stavbě mostu vešel ve spolek s ďáblem.

Několik desítek příběhů z českých, moravských a slezských hradů, zámků a archeologických nalezišť vypráví o ukrytých pokladech, tajemných bytostech, zázracích i historických zajímavostech. Setkáte se nejen se skutečnými osobnostmi našich dějin, ale i s bájnými postavami.

Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva.

Bohatě ilustrovaná autorská kniha Renáty Fučíkové přibližuje současným jazykem starodávnépříběhy z Levanty, Mezopotámie a Egypta. Mýtus o stvoření světa, mýtus o potopě, stejně jako vyprávění o putování pastevců, o utrpení a vysvobození otroků, o založení nové říše, o jejím pádu i obnově se staly součástí tří světových náboženství a základem kulturní historie lidstva.

Povesť od nositeľa Nobelovej ceny za literatúru Bjórnstjerne Bjórnsona v staršom preklade Margity Pauliny-Tóthovej. Vyšla pred viac než sto rokmi v Slovenských pohľadoch.

V knize najdeme kromě dat každý den i jména, která původně většinou patřila světcům, historicky doloženým nebo zčásti smyšleným postavám. Uváděný den bývá dnem jejich smrti, zřídka narození, někdy je spojen i s nějakým příběhem.

Ruská mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy.

Ve třicátých letech se J. R. R. Tolkien, veden svou profesí i zájmem o starou literaturu, pokusil přebásnit staroanglickým aliterativním veršem nesmrtelný příběh o králi Artušovi. Podle svědectví jednoho z blízkých přátel šlo o velice úspěšný pokus, ale ani nadšená chvála tohoto čtenáře nepřiměla Tolkiena k tomu, aby text dokončil.

Řecké báje a pověsti jsou základem evropské kultury a vzdělanosti. Představují svět, který chápal sám sebe prostřednictvím bohů a jejich činů.

Cestou přes další ostrovy navštívíme královské paláce i rybářské chýše, budeme se prodírat hustoudžunglí a nahlédneme do žhavých jícnů rozhněvaných sopek. Průvodci nám budou obři a démoni, princezny a králové a jejich počestní i ničemní poddaní.

Autor v dnes už klasickom rozbore záhad a rozporov hlavných verzií legendy ukazuje, ako sa z grálu, pôvodne keltskej nádoby hojnosti, vyvinul kresťanský grál obdarený zázračnými schopnosťami.

Tato kniha nás zavede do úžasného světa příběhů, legend a mýtů o dracích, jejichž obrovité stopy a závan ohnivého dechu nacházíme po celém světě. Doprovázena bohatými ilustracemi představí symbolismus draka na Východě, kde je vnímán jako pramen života a štěstí, a také v západní kultuře, v níž jej můžeme spatřit spíše jako ztělesnění chaosu a nezkrocených sil.

Druhý zväzok rozprávok zo Slovenska obsahuje rozprávania vypočuté a zapísané na Západnom Slovensku..

Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938. České vydání jmenného a věcného rejstříku jsme nejen urychlili, ale i rozšířili.