V novější české literatuře se objevuje celá řada próz, jež ukazují, jak do individuálních lidských životů fatálně zasahovaly klíčové historické události 20. století. V mnoha dílech takového tematického zaměření je přitom děj rozvržen do dlouhého časového úseku, takže se v pozadí soukromých „malých dějin“ hrdinů průběžně rýsují téměř panoramatické, byť samozřejmě neúplné a nesouvislé obrazy naší nedávné

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české

Deníková, přesněji řečeno literárnědeníková publikace s názvem Postřádečky potřetí představuje další díl z cyklu literárních záznamů diaristického ladění, které autor časopisecky a poté knižně uveřejňoval nejprve pod souhrnným názvem Řádečky a pro které po vydání pěti svazků, zahrnujících období od zimy 2012 po léto 2016, zvolil obměněný název Postřádečky. Jejich pokračování přišlo na svět s pojmenováním

První vydání této knihy, které vyšlo roku 2002, si kladlo za cíl doplnit studijní materiály pro naše studenty americké literatury, třetí vydání se snaží tento aspekt zdůraznit a zároveň rozšířit a prohloubit obecný přehled a zahrnout další významné směry aautory. Ve výkladu 20. století došlo i k podstatným změnám. Autoři přidali nové texty a starší doplnili v souladu s vývojem kritických přístupů a

Autorka čtivou formou na pomezí odborné literatury a eseje přibližuje situaci Pabla Nerudy v české literární kultuře, a to jak formou překladů a vydávání jeho díla, tak v souvislosti s konkrétními návštěvami chilského básníka v Československu a jeho vzájemnými vztahy s představiteli české literatury. Prezentace Nerudy v českém prostředí vykazuje jasnou politickou motivaci a nepřiměřeně zúženou perspektivu,

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou.

Monografie „Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století“ vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby.

Nejnovější básnické zachycení uplývajícího času a pomíjejícího světa autorova mládí vychází pod mnohoznačným názvem Opovážení a zahrnuje verše z let 2018–2019. Jako v předchozích sbírkách i tentokrát probleskuje lehkou nostalgií vždy paprsek smířlivého okouzlení a moudrého životního optimismu.

Dvoudílná publikace (kniha + skicář) seznamuje děti s životem a tvorbou bratří Čapků. S průvodci Fanomasem a Robotem se děti nebudou nudit, ti dva si připravili spoustu hravých úkolů a zvídavých otázek.

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla, kteří se poetikou Demlova díla zabývají dlouhodobě a na jaře 2017 vystoupili na toto téma v Ústavu pro českou literaturu v Praze. Kniha se neobrací pouze k odbornému publiku.

Tato monografie je koncipována jako pomůcka pro vysokoškolské studenty, učitele a další zájemce, kteří hledají poučení o římské metrice. V první části seznamuje čtenáře s hlavními prozodickými zásadami, v části druhé pak se všemi důležitějšími veršovými a strofickými útvary.

Publikácia je na rozdiel od mnohých podobných pripravovaných publikácií, ktoré vznikli v roku 200.výročia narodenia kľúčovej postavy slovenskej kultúry, Ľ. Štúra, zameraná predovšetkým na jazykovedné a kodifikačné dielo a myšlienkový svet Ľ. Štúra v dobových a súčasných súvislostiach s výrazným poznávacím posunom, garantom ktorých sú uznávaní domáci I zahraniční jazykovedci, prekladatelia a literárni

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Dva autoři – lingvistka a literární vědec – se ve svých individuálních i společných studiích zaměřují na široce chápanou dialogičnost jako základ výstavby různých typů textů a snaží se uplatňovat dialogismus jako analytickou metodu. Ve čtyřech oddílech knihy věnují pozornost 1) dialogům korespondenčním (dopisům významných osobností české kultury, jako jsou M. Aleš, J. Neruda, K. Čapek, J. Voskovec

Publikace obshuje čtyři texty: Horace M. Kallen: Demokracie versus tavicí kotel, Randolph S. Bourne: Nadnárodní Amerika, Michaela Weiß: Kulturní pluralismus versus tavicí kotel: počátky hledání americké (židovské) identity, Josef Jařab: Mezi tavicím kotlem, kulturním pluralismem a multikulturalismem. První dva eseje přeložila Michaela Weiß z anglických originálů „Democracy Versus the Melting-Pot“ (vydaného

Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, jenž patří mezi ústřední osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična.

Život a dielo literárneho vedca a kritika, redaktora, tajomníka Matice slovenskej Stanislava Mečiara nie je našej verejnosti príliš známe. I keď táto osobnosť upadla nadlho do zabudnutia, lebo ideologicky limitovaný komunistický režim aj \'postkomunistická demokracia\' ju približovali a, žiaľ, stále predstavujú iba účelovo, torzovite a výlučne v negatívnom svetle, predsa si zasluhuje zvýšenú pozor

Topos lesa fuguruje v množstve významných diel a stáva sa dôležitým kompozičným a významotvorným činiteľom. Topos je tu chápaný ako \'miesto s príbehom\'...

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů.

Monografia mladého germanistu prináša prvú zasvätenú analýzu literárnovednej diskusie v rámci recepčnej estetiky.