Podmanivý príbeh lásky a rodinných drám v toku života. Láska prekvitá aj tam, kde ju najmenej čakáte... Píše sa júl 1981.

Humorný román o lásce, nechutně bohatých lidech a jednom newyorském domě. Svižný román sleduje osudy tří žen: Darley, nejstarší dědičky rodiny Stocktonových, která se rozhodla provdat za dobře vydělávajícího bankéře Malcolma, přičemž ani nepodepsala předmanželskou smlouvu, protože Malcolm jejich rodinu přece bez problémů uživí; Sashy, nové švagrové, která předmanželskou smlouvu podepsala, ale neobešlo

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec na sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny.

Jack London se narodil v zimě roku 1876 do zoufalé chudoby sanfranciských slumů. Ve svém díle reflektuje svou drsnou existenci skrz neúnavné mapování osudů lidí, kteří, stejně jako on během celého svého života, čelí divočině.

V románe Peterburg ruského mladosymbolistu Andreja Belého (1880 – 1934) je vyrozprávaný príbeh mesta Peterburg a jeho obyvateľov v čase prvej ruskej revolúcie v rokoch 1905 – 1907. Peterburské ulice sa tu hemžia postavičkami a či tieňmi a siluetami ľudí, alebo len ich časťami – klobúkmi, nosmi a paličkami, splývajúcimi do sivej masy riadiacej sa inštinktmi.

Po románech Jakob von Gunten, Sourozenci Tannerovi a Pomocník z počátku 20. století napsal Robert Walser (1878–1956) ještě dva romány, jejichž rukopisy jsou dnes nezvěstné, a konečně v roce 1925 svůj poslední román Loupežník, v němž ze sebe při vzpomínce na Schillerovy Loupežníky a jejich uvedení kolem roku 1895 v Bielu, které ho jako mladíka nadchlo, udělal jakéhosi divocha a loupežníka, neboť tak

Valerio Massimo Manfredi, skvelý rozprávač a archeológ, sa ako spisovateľ medzinárodne preslávil historickou trilógiou o Alexandrovi Veľkom. V knihe Odyseus – Prísaha opisuje najľudskejšieho hrdinu starých gréckych bájí – Odysea.

Hektická, pofidérna sexuálna aféra medzi dvoma najlepšími priateľmi. Veterán z druhej svetovej vojny, ktorý zápasí nielen s fyzickými, ale aj emocionálnymi jazvami.

Aleister Crowley (1875 – 1947) – britský okultista, spisovateľ, horolezec, šachista, maliar, astrológ, básnik, prozaik, jogín a kritik spoločnosti. Vplyvný člen niekoľkých okultných organizácií vrátane spoločností Zlatý úsvit, Argenteum Astrum, Ordo Templi Orientis.

Mám právo se zničit je dle autorových slov jedním z „podivných románů“, které začal psát v rebelskémúdobí svého života jako určitou formu politické sebevraždy. Trochu paradoxně mu však zajistil vstup mezi známé a uznávané korejské spisovatele a stále si nachází okruh čtenářů, o čemž svědčí přes dvacet dotisků ve třech vydáních.

Výbor z časopiseckých povídek, sestavených do chronologického cyklu od let jinošství přes dospívání a první lásky až k manželství, je zároveň zrcadlem autorových osudů. Hrdinky povídek jsou oslnivě krásné, úspěšné, bohaté – a pro své partnery bez výhrady ničivé.

Bilqiss, protagonistka tohto románu je „neposlušná“ žena v krajine, kde sa vyplatí byť akoukoľvek len nie nepredvídateľnou a nestálou. Súdili ju, odsúdili a ukameňujú ju.

Posmrtná maska má v podnázve označenie pikareskný román. Pikareskný román sa najčastejšie vyskytoval v španielskej literatúre 17.

Ďalšia z Burroughsových zásadných kníh - o smrti, sedmoro ľudských dušiach, stonožkách, jedoch, ľudskej nenávisti a strachu, písaná napriek veľkým témam prostým a zrozumiteľným jazykom. Po knihe Nahý obed autorova druhá najlepšia kniha.

Kniha napsaná v Saroyanově nejtypičtějším žánru – osobním, literárním eseji. V knize z roku 1970 už poněkud starší Saroyan zaznamenává své myšlenky o životě, smrti, cestování vesmírem a časem, o kávě a cigaretách, o cti a o tom, jak stárnout.

V souboru povídek Garanti sans moraline (Tábor Radostné vědy, 2004) usiluje autor skrze příběhy jednotlivých postav nahlédnout intimní hloubku a tabuizované končiny lidského osudu. Kniha se tak stává naléhavou a autentickou výpovědí člověka v mezní životní situaci, manifestem „veselého pesimismu“ a humanismu zproštěného jakéhokoli moralizování či klišé.

Súčasná britská autorka prerozprávala vo svojom novom románe dnešným spôsobom grécky mýtus o Atlasovi, ktorý bol príslušníkom pôvodnej rasy bohov zvaných Titani a viedol vzburu...

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen.

Vše nasvědčuje politickému pozadí činu, jehož pachatelem je Ophulsův osobní řidič „klaun Šalimar“, muslimský rodák z Kašmíru. Navzdory Ophulsově významné roli v protiteroristických aktivitách americké vlády se však ukáže, že motivy vraždy jsou výhradně osobního rázu: jejich ztělesněním je čtvrtá z klíčových postav, jejíž osud, úzce spojující oba muže, je spolu s nedávnou tragickou historií Kašmíru

Sedmačtyřicetiletý Ingwer Feddersen se vrací do své rodné vesnice. Musí tu ještě srovnat účty.