Magdaléna Platzová (1972) se psaním nezačíná. Její třetí kniha s názvem Aaronův skok je určitě jednou z literárních událostí sezóny.

Útlá knížka Jana Čáky je knížkou vzpomínkovou a svým způsobem i bilanční. Autor v ní zůstává věrný svému kraji Příbramska, Podbrdska a okolí Berounky, současně však přináší také vzpomínky na poválečné skautské hnutí a jeho výrazné osobnosti, kteří formovali jeho vztah k životním hodnotám i české krajině.

Snad skoro každý člověk byl někdy při své pouti životem zatažen do víru erotiky a sexu. To se stalo, možná poněkud v drsnější formě, i hrdinům těchto příběhů, kteří se s nečekanými situacemi potýkají, jak nejlépe mohou.

První souborné vydání surrealistického románu Vítězslava Nezvala (1945) a nedávno objevené filmové povídky Ester Krumbachové (1967), mimořádně působivé literární předlohy legendárního snímku Jaromila Jireše - Valerie a týden divů (1970). Valerie a týden divů je příběhem, který je možné přečíst za odpoledne a se stejným zaujetím se k němu zas a znovu vracet. Na ploše sedmi dní přibližuje svět dospívající

Jednu březnovou sobotu je v Ďáblickém háji nalezena postřelená mladá dívka Michaela. Zůstává v bezvědomí a policii se nedaří vyšetřit, kdo čin spáchal a proč.

V bohatě ilustrovaném textu výtvarníka Aleše Lamra můžeme sledovat dobrodružství a eskapády Somnambula, kterému slunce na čele vypaluje žhavé ornamenty, on naráží na šedou bublinu a upadá do jejího zajetí, sní o ohnivém dešti a kamenném krupobití. V jeho světě stromy zprůzračněly, v řece plují sklenění kajmani a anakondy, rybí těla jsou pokryta krysí srstí a Braunovy sochy dští šepot mystérií a jejich

Zcela nové povídky různého ladění z pera českého velikána, z nichž některé jsou humorné, jiné vedou k zamyšlení, ale všechny jsou protkané autorovou laskavostí a životní moudrostí. Inspirací pro povídky Zdeňka Svěráka je život sám a kdokoli z nás se mohl v životě dostat do stejné situace jako jejich hrdinové.

Chci počkat, až ostatní zákazníci odejdou, chci být úplně poslední. Ale nejde to.

Co trápí dnešní třicátníky? Přemíra stresu, pocit osamění, nebo jen to, že si nemohou dovolit hodinky Hublot?

Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina vyrůstaly jako dokonale na sebe napojená jednovaječná dvojčata — dokud jejich symbiózu nezačala rozežírat drogová závislost.

Román Pravá žena spisovatelky Evy Štolbové (nar. 1935 v Ostravě) je autentickou společenskou kronikou tři čtvrtiny minulého století dění v naší zemi. Hlavní postavy nesou pravá jména a jejich osudy se odehrávají ve skutečných, dopodrobna znalých reáliích.

Emanuel Fajahyla je trochu osamělý spisovatel, má rád svou maminku a občas si představuje, jaké by to bylo, kdyby s ním bydlela jeho vyvolená. Ale ouha, místo dívky jeho snů se u něj zabydlel medvěd.

Osmiletá Jolana má strašnou smůlu: prázdniny jí začaly bolavým zubem. Navíc musí rodiče podniknout dalekou cestu a nechají Jolanu u svých přátel, pana spisovatele a paní malířky.

Román Žert postihuje úděl intelektuála v totalitní společnosti. Ironický lístek adresovaný krásné, ale hloupé dívce a zachycený pozornými funkcionáři uvede do pohybu lavinu, která vrhá lidské osudy do nicoty.

Povídkový soubor, který volně spojuje hudební tematika, představuje jakési panoptikum všech těch „místních Elvisů“ a bigbeatových skupin, jež skončily dřív, než se stačily dohodnout na jménu, jakož i celou řadu svérázných outsiderů, kteří už po mnoho hudebních generací sní svůj mlhavý sen o slávě. Autor nás zavádí nejen do svých rodných Dejvic a na blízkou Hanspaulku, ale i doSmetanovy Litomyšle anebo

Text českého emigranta, rozsahom blížiaci sa k románu, je reflexívna, meditatívna, filozofická próza, kvázidenník, mystifikačný preľud neustále balancujúci na hranici sna a skutočnosti s mnohými prvkami výnimočného humoru.

Jednoduché autentické vyprávění o neobyčejných začátcích dnes nejstaršího porevolučního klubu v Praze. Popisuje jeho vznik v roce 1990 i to, co mu předcházelo, způsob opakovaných úprav interiéru i různé potíže, s kterými se jeho provozovatelé museli potýkat.

V knize sepsala autorka (*1920) všechno, co jí babička vyprávěla o svém dětství v druhé půli 19. století na usedlosti Juliska v pražských Dejvicích, na jejímž místě dnes stojí stadion. Čtyři děti rodiny Martinů tam prožívali pěkné dětství plné her, dobrodružství i nebezpečí, ale pod láskyplnou ochranou dospělých.

V knize se nám na příběhu manželů s malým rozverným synkem a s nimi propojených osob z blízkého okolí nabízí nahlédnutí do života obyčejných lidiček a do skutečnosti, ve které můžeme být jednou nahoře, podruhé dole, případně se nalézat kdesi uprostřed vzduchoprázdna. Spolu s drobnou zápletkou, myšlenkovými pochody a špetkou humoru by někdo ze čtenářů mohl poznat i část sám sebe, ale v každém případě