Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje období od nástupu \"Nových pořádků\" v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do tematických oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase,

Čo vznikne, ak spojíme politickú moc, finančné prostriedky a vágne pravidlá? Odpoveďou je príležitosť. Táto publikácia predstavuje najrozsiahlejšiu analýzu rozdeľovania verejných prostriedkov na Slovensku a dopadov tohto konania na volebnú súťaž. Pokrýva distribúciu dotácií do obcí z troch celoštátnych programov v rokoch 2003 až 2018, teda za obdobie pôsobenia piatich rôznych vlád. Kniha ukazuje, že

Islámská republika Írán je dlouhodobě v médiích, na politických fórech, v oficiálních zprávách ministerstev zahraničí a zpravodajských služeb i v odborné literatuře ostrakizována coby největší podporovatel terorismu na světě. Podle USA a Izraele představuje Írán a jeho aktivity hlavní hrozbu regionální stabilitě i zájmům Západu v oblasti Blízkého a Středního východu. Írán je velice aktivní v současných

Ako naznačuje už názov, táto kniha je rozpravou o Marxovi, resp. o neomarxime, no zďaleka nielen o ňom. Názov monografie \"Späť k Marxovi?\" je skôr provokatívna otázka k dnešnej slovenskej spoločnosti vrátane vedeckej a filozofickej komunity.

Najaktuálnejší prehľad o IRA a Sinn Féin vrátane ich mierovej stratégie a náhľad na možnosť trvalého urovnania situácie.

Kam se bude svět ubírat v 21. století? V knize Moc geografie v 21. století, bezprostředně navazující na mezinárodní bestseller V zajetí geografie, který ukázal, nakolik jsou možnosti každého národa omezovány a určovány řekami, horami, pouštěmi, jezery, oceány a množstvím dalších geografických a geopolitických faktorů, Tim Marshall nastiňuje, kde leží ohniska budoucích lokálních i globálních krizí a

Bez komunikace není společnosti, bez kvalitní politické komunikace není demokratické společnosti. O médiích se dobře sní jako o prostoru veřejné diskuse nebo alespoň jako o poskytovateli informačního servisu pro kvalifikovanou volbu poučeného občana.

Svet ovláda toxická ideológia extrémnej rivality a individualizmu. Zahmlieva skutočnú ľudskú povahu a ničí nádej a spoločný cieľ.

Brilantní, čtivá a vtipná analýza nejvýraznějších kauz a aktérů polistopadového vývoje. Jestliže normalizační dobu nejvýstižněji popsal Václav Havel ve své Moci bezmocných, je tato kniha Martina Komárka – mnohaletého politického komentátora deníku Mladá fronta – asi nejvýstižnějším popisem toho, co se tu děje v posledních dvaceti pěti letech.

Paměti významných osobností jsou vždy pro čtenáře velkým lákadlem v naději, že se dozví něco navíc ze zákulisí mezinárodního dění. Mohou však být i nesmírně cenným pramenem hlubšího studia, neboť mnohdy doplňují to, co je možno poznat ze studia oficiálních publikovaných dokumentů a vědeckých prací historiků.

Politológ Stein Ringen z Oxfordskej univerzity ponúka čitateľom provokatívne zamyslenie nad princípmi demokratického vládnutia: ako vláda prinúti občanov, aby rešpektovali jej autoritu? Každá vláda musí presadzovať aj nepopulárne opatrenia, od výberu daní cez vymáhanie práva po dodržiavanie predpisov.

Dlouholetý knižní projekt s názvem Kultura a totalita završuje po svazcích Národ (2013), Válka (2014) a Revoluce (2015) poslední díl s tématem Každodennost. Všechna témata představují pro autory formativní rámce, které umožňují nahlížet pojem „totality“ nejen jako historický a politický fenomén, ale také jako filozofický a estetický model.

Na slovenské dejiny 20. storočia, plné zvratov, prevratov a veľkej dynamiky, možno nazerať z najrozličnejších uhlov. Práve optika propagandy prináša veľmi zaujímavé úvahy, závery i odpovede, o ktoré sa pokúsili slovenskí historici.

V listopadu 1989 v tehdejším Československu zkolaboval režim reálného socialismu a počala se rodit společnost, která již neměla záviset na vůli státu, ale na aktivitě svobodných občanů. Otevřely se příležitosti pro autonomní politický aktivismus, důležití hráči začali vidět fungující občanskou společnost jako podmínku stabilního demokratického režimu.

Zborník sa sústreďuje na tri štáty - ČR, Slovensko a Rakúsko... Analyzuje chápanie európskej otázky v programoch jednotlivých strán.

Zdá se, že v současné době prožíváme krizi liberální demokracie. Symptomy jsou nepřehlédnutelné: pokles volební účasti, nebývalá schopnost oligarchií využívat fungování státu ve svůj prospěch, vlády tvrdošíjně prosazující neoliberální reformy i přes vytrvalý odpor občanů, odumírání sociálního státu a vneposlední řadě úspěch nového populismu pravice.

Napjaink világpolitikájának központi kérdése, hogy az Amerikai Egyesült Államok megtarthatja-e azt a globális vezető szerepét, amelyet különösen a Szovjetunió összeomlása után rivális nélkül birtokolt. Az utóbbi negyedszázadban a hatalom felaprózódása nemzetközi jelenség: egyre több és nagyobb befolyású, nem állami szereplő jelenik meg, és ez óriási hatással van a katonai, a gazdasági, a politikai

Volby, ať už na jakékoli úrovni v rámci společnosti, jsou vnímány jako jeden ze zásadních znaků demokracie. Občané mají možnost vybrat si své zástupce podle jimi deklarovaných programů a podílet se tím na rozvoji a směřování své obce, země či regionu, v nichž žijí. Druhá světová válka znamenala velký politický otřes pro celou Evropu, a to nejen z pohledu materiálního, ale i duchovního. Ačkoli se problematika

In the last few years the world has changed in unexpected ways. The power of radical ideas and groups is growing. What was once considered extreme is now the mainstream. But what is life like on the political fringes? What is the real power of radicals? Radicals is an exploration of the individuals, groups and movements who are rejecting the way we live now, and attempting to find alternatives. In