Dvojjazyčný česko-anglický ilustrovaný katalóg hraných filmov z obdobia rokov 1961 až 1970 obsahuje produkciu hraných filmov všetkých českých štúdií, vrátane Čs. armádneho filmu a FAMU.

Studie Kateřiny Svatoňové, která se zabývá vývojem vnímání prostoru ve filmu a filmových teoriích a jejich vztahu k obecným prostorovým teoriím v literatuře, psychologii, fyzice či filosofii a k reálnému, žitému prostoru. Autorka dochází k závěru, že prostor je základní kategorií, na níž stojí film jako umělecké dílo, i jako médium zprostředkovávající realitu.

Zborník \'Béla Balázs - chvála filmového umenia\' tvorí súbor príspevkov z 12. ročníka česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa konala v dňoch 22. až 25. októbra 2009 v Levoči. Hlavnou témou pravidelného výročného stretnutia českých a slovenských filmových historikov a teoretikov bolo dielofilmového tvorcu a zároveň priekopníka filmovej teórie prvej polovice 20. storočia Bélu Balásza (1884-1949).

První knižní vydání statí o filmu dvacátého století od počáteční němé éry přes Bunuela, Antonioniho, Felliniho k Wendersovi či Tarkovskému. Svazek představuje Petra Krále nejen jako teoretika, autora hesla o grotesce v Dictionnaire Larousse du Cinéma, ale také jako objevitele vlastní filmové poetiky.

Jiří Šalamoun je autorem celé řady děl, která z nejrůznějších důvodů zůstala ukryta v krabicích, deskách či zásuvkách. Mezi ně patří též scénář k nerealizované animovanému filmu Tak i naopak čili Proč vznikají skvrny na Slunci z let let 1978 – 1972.

Historická paměť patří dnes k frekventovaným pojmům. Se samozřejmostí jej užívají média i politici.

Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané snímky (od snímku Něco z Alenky k dosud poslednímu Hmyzu) a pojmout je jako svébytnou kategorii z pohledu jejich formy, žánru či způsobu vzniku. V celkem 8 (i s úvodem) studiích čtenáře seznamuji se způsoby

„Byl jednou jeden Vlasta Burian…“ Tento epitaf si vybral velký český herec sám, když byl na vrcholu své slávy. Zkušený publicista a autor řady publikací Ivan R. Černý sleduje život Vlasty Buriana od jeho raného mládí v rodném Liberci, přes mladická žižkovská léta, první divadelní krůčky, kariéru fotbalového brankáře, dobývání české divadelní scény, slavné filmové role i složité období stárnoucího komika

Ludvík Šváb (1924–1997), civilním povoláním psychiatr, od padesátých let minulého století stálý člen pražské Surrealistické skupiny, se ve svém volném čase věnoval mnoha uměleckým odvětvím: divadlu, jazzové hudbě, výtvarnému umění, fotografii a filmu. Kniha se dotýká všech uvedených tvůrčích oblastí, přičemž se soustředí především na Švábovy aktivity související s filmem.

Už počtvrté vám milovník pamětnických filmů Aleš Cibulka nabízí poutavé čtení o hercích, herečkách, režisérech i dalších filmových tvůrcích 30. a 40. let minulého století. Černobílé idoly tentokrát nesou podtitul „abeceda pamětnických hvězd“. Nečekejte však žádná nudná slovníková hesla, žádná suchopárná životní data, ale opravdu čtivé a zajímavé medailonky! Díky autorově dlouholetému pátrání v archivech

Soubor čtyř studií věnovaný jednomu z raných děl československé nové vlny – středometrážnímu snímku Pavla Juráčka a Jana Schmidta \"Postava k podpírání\". Kniha je vlastně polemikou se zažitým pohledem na film jako na dílo inspirované poetikou tvorby Franze Kafky, a to ať už rozborem jeho osobních názorů vyjadřovaných v soukromí (deníky, zápisky) či veřejně (eseje, články), nebo sledováním vývoje předlohy

Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku natočil Václav Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka. Pro vznik a následné osudy tohoto filmu jsou charakteristické především tři rysy: natáčel se v prvních letech normalizace v koprodukci s východoněmeckým studiem DEFA; už v době uvedení byl pozitivně přijat diváky i filmovou kritikou a úspěšně prodáván do zahraničí; jeho popularita během následujících

Obraz Afroameričanů v americkém filmu 20. století.

Publikácia sa zaoberá filmovými obrazmi zmien v chápaní národnej identity v čase, keď už je jasné, že pojem národa ale i národnej kinematografie stratil pôvodne moderný význam a je nahrádzaný vedomím mnohosti navzájom sa dopĺňajúcich či vzájomne si konkurujúcich identít. Keď už prestáva byť dôležitá voľba medzi národnou identitou a multikulturalitou a skutočnosťou sa stáva \"trans\"-kulturalita.

Z doslovu Vladimíra Novotného: (...) Pro nepřehlédnutelnou tvůrčí osobnost Pavla Melounka se nesnadno hledá souhrnné a výstižné pojmenování. Byl to nejenom filmový producent, ale i filmový novinář, filmový kritik, filmový organizátor, filmový kumštýř, nikoli v poslední řadě rovněž filmový herec.

Přátelé jsou jako hvězdy, nevidíš je pořád, ale přesto víš, že existují. Jedna z takových hvězd vysvitla panu Ulíkovi před několika desítkami let, když dostal za úkol udělat rozhovor s hercem Lubomírem Lipským pro týdeník Květy.

Detailná štúdia presláveného znalca raného nemeckého filmu o najdiskutovanejšej snímke Fritza Langa.

Kniha o filmovej verzii známej knihy.