Primární příčinou klimatické krize není zvyšování emisí skleníkových plynů. Je to kapitalismus.

Boje o pitnú vodu, nové výbuchy masového násilia, etnické čistky, občianske vojny v najchudobnejších krajinách sveta, nekonečné prúdy utečencov. Konflikty 21. storočia sa už neodvíjajú od ideologického súperenia medzi veľmocami, ale skôr od triednych, náboženských a zdrojových otázok.

Žijeme v trileri. Ešte nikdy sme neboli vystavení toľkým potenciálnym rizikám ako dnes.

Zachránit planetu? Nejdřív je potřeba prozkoumat klima našich mozků.

Klimatická zmena je bez diskusie najnaliehavejší a najzávažnejší problém, s akým sa kedy ľudstvo stretlo. Náš prístup k nemu v nasledujúcich tridsiatich rokoch určí, v akom svete budeme žiť a aký ho odovzdáme našim deťom a ich deťom.

Bill Gates v tejto nástojčivej a presvedčivej knihe predkladá široký, praktický – a dostupný – plán zníženia emisií skleníkových plynov na nulu tak, aby sa svet vyhol klimatickej pohrome. Bill Gates strávil uplynulé desaťročie skúmaním príčin a následkov klimatickej zmeny.

„… ani oblečená, ani neoblečená…“ taká mala pred kráľa predstúpiť chudobná dievčina z rozprávky. Ani oblečená, ani neoblečená, zahalená len tenkým, priesvitným závojom – atmosférou – sa vesmírom pohybuje naša Zem.

Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné, a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit. V řadě zemí je dnes prostředí méně kontaminováno škodlivinami, vzduch čistší a voda v řekách méně zamořená.

V osemdesiatych rokoch nastala výnimočná situácia, keď politici, veľké priemyselné firmy a aktivisti začali spolupracovať na riešení klimatickej krízy. Strácame Zem je príbeh o tom, ako zlyhali.

Klimatická zmena a ďalšie globálne výzvy pred nás kladú veľkú úlohu od základov pretvoriť našu civilizáciu a nanovo prerozprávať kultúrny príbeh, ktorý našim životom dáva zmysel a smerovanie. Myšlienkovo provokujúca kniha Charlesa Eisensteina (1967-) Klíma: Nový príbeh do diskusie o klimatickej zmene prináša čerstvý vietor.

Kniha je rozdelená do troch kapitol (Krajina ako pojem, interpretácia a klasifikácia krajiny, Prístupy k ochrane, tvorbe a manažmentu krajiny, Vybrané nástroje ochrany, tvorby a manažmentu krajiny), je vybavená literatúrou, poznámkami. Z obsahu vyberáme: Krajina ako predmet ochrany prírodného a kultúrnohistorickéhodedičstva (Vývoj a prístupy k ochrane prírody a krajiny, Ochrana kultúrnohistorického

Místo stromů v našem životě je nezastupitelné. Často na jejich přítomnosti téměř zapomeneme, a přitom ovlivňují kvalitu našeho každodenního žití více, než by se mohlo zdát.

Centrální myšlenkou knihy je nutnost fundamentální změny našeho života založená na kritice současné ekologicky i sociálně devastující ekonomiky a životního stylu bohaté části světa. Autor navrhuje hledat řešení, modely a systémová uspořádání v přírodě a v její moudrosti.

Stál za kampaňou „My sme les“, ktorá vzrušila a zasiahla celú krajinu, a jeho filmy videli desaťtisíce divákov. Erik Baláž je vplyvný ochranársky aktivista i vnímavý filmár.

Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem.

V posledních dvou stoletích se lidé stali dominantní silou na této planetě. Vzhledem k jejich závislosti na globálním ekosystému a službách, které lidstvu poskytuje, by měli vědět, do jaké míry ovlivňují klíčové přírodní procesy.

Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledníchzhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím.

Zdroje obnoviteľnej energie pre udržateľnú globálnu budúcnosť. Od fosílneho ku slnečnému hospodárstvu, využívanie slnečných zdrojov a pod.

Na Zemi dochází k trvalému vzájemnému ovlivňování živých organismů i neživých struktur, vytváří se tak dynamická rovnováha, která umožňuje postupný vývoj a změny. S nárůstem počtu lidí a rozvojem jejich schopností došlo k situaci, kdy člověk může radikálně měnit a ničit nejen lokální ekosystémy, ale doslova všechny zásadní podmínky pro současné formy života na Zemi, čímž ohrožuje svou vlastní trvalou

Publikace Zelený imperativ (1995) designéra, pedagoga a teoretika designu Victora J. Papanka je druhým autorovým textem, který vychází v EDICI KATEDRA. V předešlé knize Design pro skutečný svět Papanek definoval své pojetí společensky odpovědné designérské praxe a nekompromisně se vymezil vůči převládajícímu přístupu k designu, úzce svázanému s komerční korporátní realitou a konzumním způsobem živ