Byl jednou jeden svět. Anebo nebyl?

V české kotlině se vždycky vědělo, že s humorem jde všechno líp, a to dokonce i když se v mladickém rozmaru necháte chvilku unést silou okamžiku a najednou zjistíte, že vám bude čtyřicet. S pivem v ruce, výčepem za zády a kamarády po boku ale není nic tak hrozné, jak to na první pohled vypadá, ani život.

V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím. Jeho myšlenky usilují o co největší výstižnost a úplnost, styl je stejně vytříbený jako v jeho nejlepších povídkách.

Sto nejživějších textů vybraných z tisíce čísel Salonu, kulturní a literární přílohy deníku Právo. Původní publicistika, eseje od Bělohradského, Kosíka nebo Přibáně.

Posmrtně vydávaný román spisovatele Zeno Dostála (1934–1996) vznikl na přelomu epoch: k lektorování byl nakladatelství Československý spisovatel nabídnut před rokem 1989, k vydání připravován po sametové revoluci a spíše shodou okolností zůstal nevydán po zániku prestižního nakladatelství Československý spisovatel. Přitom jde o dodnes čtivý román, zasazený do přelomu padesátých a šedesátých let, ve

Je nedostatek smyslu pro humor polehčující, nebo přitěžující okolnost? Na tuto otázku by mohla odpovědět kniha aforismů výtvarníka, básníka a písničkáře Jiřího Slívy.

Velké příběhy malého města.

Thriller z alternativní historie světa plného Teslových vynálezů Píše se rok 1936. Ulicemi New Yorku se míhají světla elektromobilů a vysoko nad úrovní vozovky sviští vlaky nadzemní magnetické dráhy.

Druhé, upravené vydání Nedokončeného kalendáře, jejž básník, prozaik, esejista, publicista a překladatel Václav Jamek napsal pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof. Kniha – obsahující vedle textu množství mystifikujících inzerátů a reklamních sloganů – vychází v nové grafické úpravě Jany Vahalíkové.

Věra Stiborová (*1926) patří k těm českým spisovatelům, jejichž jemné a kultivované dílo působí na první pohled nenápadně, pro svou nezaměnitelnou osobitost je však neodmyslitelné od toho nejdůležitějšího v poválečné české literatuře. Povídkový soubor Otavín je poctivá, neokázalá a přesto pečlivě promyšlená próza s rozvrhem jednoznačně autobiografickým, ovšem oproštěným od malicherné sebestřednost

Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor.

Vršovický pekař Zdeněk Drozda nezachytil ve svých vzpomínkách jen své dětství a mládí, nevytvořil jen nevšedně realistický obraz života v Praze let čtyřicátých a padesátých, ale svým osobitým jazykem, způsobem vyprávění a uchopením reality vytvořil i navýsost pozoruhodnou novodobou českou prózu, jež v mnohém přesahuje úroveň psaní jeho vrstevníků, zavedených českých spisovatelů. Vzpomínková próza „Kosí

V povídkách Lubomíra Macháčka se odehrávají příběhy humorné, vážné i podivuhodně zvláštní, prostě takové, kterých si nemůžeme nevšimnout. Jejich průsečíkem je, jak jinak, člověk a jeho pátrání po vlastní identitě.

Šedesátá léta 19. století. Česká společnost ožívá a hlásí se o své místo v monarchii.

Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). Vknize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti(1985) v deseti kusech.

Co by se asi tak muselo stát, abych v takové krajině nebyla šťastná? ptá se Pavla, když se po fiasku v Praze vrací do Jižních Čech. Hraničov a blízký Liňov žijí střežením hranic a špehováním téměř všech všemi.

Když bylo Daniele dvacet, chtěla mít všechno. Nejlepší oblečení, skvělé známosti, vlastní byt v Praze i výbornou kariéru.

V léčebně dlouhodobě nemocných literárních armatur mívá noční službu šílený Hölderlin. Kašle na svoje povinnosti, nebloudí po chodbách, pořád jen mlátí svým pyjem do kláves odloženého klavíru minimalistické nokturno s matoucím názvem Hyperion.

Kniha představuje výbor ze studií, jež literární historik Jaroslav Kolár (1929) psal po dobu čtyř desítiletí.

Bianca Bellová na sebe upozornila již svým debutem Sentimentální román. Novela Mrtvý muž už jednoznačně ukazuje, že se v české literatuře objevila nová strhující vypravěčka.