Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý.

Každá generace je předem ztracená jako všechno, co je vnímáno jako vlna. Navrší svůj díl zkázy a začne ustupovat v osamoceném rozčarování svých příslušníků.

Praha, 1874. Max Alfred, poněkud suchopárný a nerudný majitel malého nakladatelství, se potýká s nedostatkem kvalitního literárního materiálu.

Kniha Neviditelný člověk představuje Pavla Hozu po jeho knize historické (Slověnice. Dějinný příběh malé obce na Podblanicku) a prozaické (Uloupená duše) tentokrát jako esejistu, který jde v těch nejlepších stopách české literární esejistiky dvacátého století.

Čtvrtá básnická sbírka Kláry Goldstein znovu rozeznívá melodii měst. Tentokrát nad jejích střechami neletí v podobě sokolice, ale stoupá a klesá v ulicích po jednotlivých tónech durových i mollových stupnic, které slyší v deštích, jež město pravidelně zalévají.

Šestý svazek Spisů Jakuba Demla představuje jeden z výkyvů jeho duchovního i politického světa, totiž plody jeho angažmá v Sokole z let 1923-1925. Nečekané ztotožnění se sokolskou organizací i se sokolským myšlenkovým světem dává dobově smysl – vzhledem k Demlovu znechucení světem katolickým i k slovansky laděnému nacionalismu, jenž ho se Sokolem spojuje.

Protektorát. Národ, marně toužící po svobodě, je drcen nacistickými kleštěmi.

Katarzyně je něco přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě.

„Prodám svůj život. K osobnímu nahlédnutí.“ Anna bilancuje a má dojem, že život promarnila snahou zachránit cely? svět.

Divadelní román. Přepychové herečky a mrštní herci, amorci a moli... namazaný autor, žabomyší láska a veškerá mizérie.

V novém románu Petry Hůlové Zlodějka mýho táty nesnáší desetiletý Miky střídavou péči, nové sourozence a mobilové dny macechy, co podle Mikyho jemu a jeho bráchům ukradla tátu. Naštěstí existuje virtuální platforma plná reálných vrstevníků v podobné situaci a ve společném přesvědčení, že mají právo vyklouznout ze střídavé pasti.

Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (nar. 1970) se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice“ vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. Normalizace učinila z figur

Anotace. Kdo čte anotace?

Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o \"čase nad propastí\". Navazuje volně na autorovy esejistické svazky Krysy v Hadrianově vile (2004) a V aréně prachu, stínů a večerů (2010), ale liší se od nich výraznou koncentrací na problematiku současného globálního a virtuálně koncipovaného světa. Proč nás

Postrehy zo života, ktorý nie je rozhodne čiernobiely. Úsmevné i vážne fejtóny.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Další svazek souborného vydání literárního díla jedné z nejvýznamnější českých spisovatelek minulého století zahrnuje jedinou, poslední básnickou sbírku, která vznikala od počátku sedmdesátých let 20. století až do autorčiny smrti v únoru 1983. Sbírka navazuje na svazek Případ poezie (PROSTOR 1999) a zahrnuje nejen již vydané oddíly Sešitů (PROSTOR 1993), ale i oddíly další, jež autorka teprve k vydání

Básnická sbírka, dokončená před deseti lety, vychází tiskem poprvé. Zahrnuje lyrické verše i básně v próze, v nich nejvýraznější místo zaujímají úvahy o existenci člověka v dnešním světe, máchovský pocit ohroženosti a nestálosti pozemského života.

Sedem próz, ktorých spoločným vodítkom je - smrť. Najprv poviedky pripomínajú stredoveké, skôr rozprávkové prostredie. postupne však začnú prevládať realistické, časovo zaraditeľné príbehy...

Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy.