Antologie textů ze světové literatury od antiky po současnost pojednávajících o verši básnickém i dramatickém se zvláštním zřetelem k přednesu (tedy orální podobě poezie), jehož pojetí vyrůstá z tvaru básnického textu, ze zcela zvláštního a jedinečného uspořádání všech prvků, které se na básni podílejí, ze kterých je udělána.

Tretia básnická zbierka autora Jána Badáňa (1967) zahŕňa prierez celou jeho tvorbou, od počiatkov až po súčasnosť.

\"Nikdy som nenapísal krajšie básne venované láske, ako tie, ktoré sú uverejnené v tejto zbierke,\" vyslovil sa autor. Knihu ilustrovala Sofia, Hiraxova sestrička, ktorej obrázky len tak žiaria ľúbosťou...

Csak a játék számít? Mintha ezt üzenné ez a Carbonaro által rajzolt világatlasz is. Amikor, még halála előtt, az Irodalmi Jelen megkérdezte tőle, milyen a jó vers, így válaszolt: A jó vers Nem is posztmodern, nem is rosszmodern. Nem is kopogó neorokokó. Testetlen legyen, s mégis hallható. Bennszülött legyen, s egyben marslakó. Piros mokaszinjában surranjon át a holdudvaron s az éji prérin, síneken

Portugalský spisovatel José Luís Peixoto (1974) na sebe výrazně upozornil už svými prvotinami. V roce 2000 mu vychází krátká básnická próza Zemřel jsi mi (Morreste-me), v níž se vysoce osobitým stylem, který se v drobných obměnách a inovacích uchovává i v následujících knihách, vyrovnává se smrtí svého otce.

Každý deň jedno arabské príslovie. \'I zítřek bude dneškem.\'.

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Reprint zásadního díla české literární a výtvarné avantgardy. Bezmála před sto lety, roku 1924 byl poprvé publikován soubor čtyřverší Vítězslava Nezvala – Abeceda, a to v rámci sbírky Pantomima, která byla koncipována jako básnický manifest poetismu.

Expresionistická poezie Geo Mileva je bytostná snaha o probuzení čehosi přirozeného a dávno zapomenutého. Soustředí se na erotickou divokost, archetypální primitivnost, přírodní živelnost a vášnivou instinktivnost, v níž se odráží autorův spor s představami o cudnosti, střízlivosti a racionalitě.

Přítomná publikace sdružuje dvě básnické sbírky, See Emily Play a Tvar slunce.

Čtvrtá samostatná autorčina lyrická básnická sbírka, 68 básní napsaných hutnou metaforou, i hravých a experimentujících. Na bělmu očním jsou niterná témata, nárazy na hořkou pravdu, na sobectví druhého a na zmatený svět.

Zhao Si uniká do svojho imaginárneho sveta, vo svojich básňach krok po kroku navštevuje známe turistické miesta, ktoré v jej poézii ožívajú, možno trochu inak, ako ich vnímame my. Pozornosť zameriava na hviezdnu oblohu, ktorá nie je len plná hviezd, ale stáva sa bránou do spomienok i do vesmíru.

Marianna Mlynárčiková (1971, Banská Bystrica) a Nóra Ružičková (1977, Bratislava) tvoria autorskú dvojicu od roku 2004. V spoločnej tvorbe skúmajú vzťahy obrazu a textu, napätie medzi artikulovanou a skomolenou výpoveďou a vytvárajú experimentálne akcie, v ktorých kontext umenia konfrontujú s amatérskymi diskurzmi.

Je to horor, psycho, romantika, erotika, škvár. Prostriedok na účinky sveta, vesmíru a vôbec, pre ľudí sebastredného tretieho milénia.

Nová kniha zlínského autora, spisovatele a výtvarníka, ročník 1941. V doslovu ke knize Jan Šulc píše: \"Básnická sbírka Jákobův dvoják dovádí dál Kovandovu touhu po úplnosti: nejen už jeden člověk, jedna rodová zkušenost, jeden úsek dějin - to vše samozřejmě také, ale též přesouvání se z místa na místo, ze země do země, ze století do století, od detailně zachycené momentky k úvaze, od dobového dokumentu

Nejnovější sbírka Karla Šiktance (1928) přináší básnické texty z let 2007-2010. Kniha je ilustrována originální počítačovou grafikou Jana Koblasy.

Kytice si během 170 let od svého prvního vydání u českých čtenářů vybudovala postavení jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších sbírek poezie. Karel Jaromír Erben vycházel při tvorbě balad (ačkoli on sám toto slovo nepoužíval) z lidové slovanské tradice, jeho sbírka je ukázkou folkloristicky zaměřeného romantismu.

V poetickej tvorbe Miroslavy Dudkovej (1979) cítiť jemný a citový aspekt. Poetka často ťažiskosústreďuje na obraz, ktorý druhotne vytvára pocit, inokedy autorka buduje priamo na pocitoch.

Cyklus fotomontáží píseckého fotografa Jiřího Škocha ,,Petrkov Bohuslava Reynka“ s vybranou poezií básníka a grafika Bohuslava Reynka ze sbírek Odlet vlaštovek, Sníh na zápraží, Mráz v okně, Podzimní motýli, Setba samot, které vybral a opatřil úvodním slovem Michal Bauer. V každých padesáti výtiscích je na třetí straně obálky vložena jiná, podepsaná a číslovaná fotografie Jiřího Škocha.

Slovensko-latinská baroková literatúra nadväzujúca na predchádzajúce obdobie humanizmu a renesancie je charakteristická svojím osobitým žánrovým ladením, ale aj bohatosťou jazyka prejavujúcou sa vo zvýšenej rétorickosti a s ňou spojeným vyjadrovaním. Zmysel pre detail sa ukazuje najmä u barokových básnikov, ktorí využitím relevantných básnických výrazových prostriedkov, predovšetkým hromadením synoným,