Publikace identifikuje důležité, empiricky zachytitelné vývojové trendy české společnosti i jejího vnějšího prostředí. V první části je identifikace trendů zasazena do širšího metodologického rámce tvorby vizí a strategií pro český stát.

akou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného.

Cílem knihy je na dostupných datech ukázat proměňující se podmínky života naší společnosti zhruba od začátku milénia. Vedle vývoje v čase kniha přináší řadu mezinárodních srovnání a také mapky ukazující diverzitu mnoha jevů uvnitř ČR.

Sociální služby pro občany se zdravotním postižením prošly v průběhu času, zejména v posledních dvou desetiletích, podstatnými proměnami. Tato kniha se věnuje některým z těchto trendů, a to především v souvislosti s vazbou mezi životní situací a podporou dostupnou v různých zemích.

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou.

Kniha představuje témata, která stojí v centru zájmu Miloše Havelky, významného českého sociologa, filosofa a doyena oboru historická sociologie. Původní příspěvky domácích a zahraničních historiků, sociologů, filosofů, antropologů a umělců originálním způsobem přispívají do diskuze o badatelsky aktuálních problémech, jako jsou symbolická centra české kultury a politiky, spory o smysl českých dějin,

Kolektivní monografie přináší pohled na principy a úspěšnost veřejného řízení sociálních procesů z různých úhlů pohledu. Ačkoli sociální procesy působí na první pohled odlišně, spojují je právě principy jejich řízení.

Kniha žurnalisty Jana Müllera si všímá překvapivých momentů vývoje české a světové společnosti v 21. století. Ukazuje, jak roste a sílí „globální systém“, který je pro nás zdrojem pohodlného životního stylu a zároveň příčinou dosud neznámých rizik.

Pavol Dinka, spisovateľ literatúry faktu a publicista, sa podujal vo svojej ôsmej knihe na neľahkú úlohu: prostredníctvom rozhovorov s významnými zahraničnými a domácimi intelektuálmi – filozofmi, sociológmi, politológmi a ekonómami (M. Albert, V.

Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem.

Migrácia je jednou z najnaliehavejších a najkontroverznejších otázok našej doby - vehementne diskutovaná, predchnutá ideológiou, hlboko rozdeľujúca. Komu by malo byť dovolené migrovať a komu nie?

Kniha otevírá novýpohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost.

Dvanásty ročník Štatistickej ročenky Slovenskej republiky prináša štatistické informácie v tradičnej forme a štruktúre z predchádzajúcich ročníkov. Zahŕňa aj dva dôležité minuloročné míľniky: voľby a sčítanie ľudu.

Najvýznamnejšia súborná publikácia Štatistického úradu Slovenskej republiky pre rok 2006.

Kniha se zabývá trojicí pojmů, s nimiž pracuje soudobá sociologie. Jde o koncepty sociálních sítí, sociálního kapitálu a důvěry.

Dnes už klasické dielo právnej a politickej filozofie je ucelenou štúdiou o ľudských právach a liberálnom chápaní právneho štátu..

Sociologicko-historická štúdia vývoja rodiny je zameraná predovšetkým na obdobie druhej polovice 20. storočia.

Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace, která svým charakterem odhaluje limity moderní politické filosofie a nutí k její kritické revizi.

Kniha sa zaoberá jednak kvantitatívnym, ale i kvalitatívnym prístupom k empirickému výskumu v sociálnych vedách.