Období romantismu patří mezi ta, která nejvýrazněji zformovala politický, sociální a kulturní profil dnešní Evropy. Ač trváním nedlouhá, zapsala se tato epocha revolucí, velkých utopických projektů i jejich troskotání, vzestupu nacionalismu a formování dnešních národních států – Německa a Itálie –, i významných počinů vědeckých a uměleckých, hluboko do evropských dějin.

Bolívie, jediný vnitrozemský stát Ameriky, země proslulá dnes vládou kontroverzního Eva Moralese a zároveň notoricky známá svými neustálými převraty, které ani historikové nedokázali spočítat. V pozornosti autorů je ale i ekonomický výoj této snad nejbohatší země světa, sedící kdysi doslova na horách stříbra, poté cínu a dnes hlavně zemního plynu a přitom paradoxně nejchudší na kontinentu, přestože

Čtyři měsíce po skončení války sdělil Hitlerův osobní lékař Theo Morell svému spoluvězni Karlu Brandtovi: „Hitler vlastně nebyl nemocný.! Brandt, jako pověřenec pro „eutanazii“ (vražednou akci) hluboko zapletený do zločinů nacistického režimu, to však zpochybnil. Osobní lékař prý „vůdce“ „zničil svými injekcemi“ a teď se snaží ospravedlnit, poznamenal.

Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu.

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry v opakující se a věčné životní cykly.

Prítomnosť vyrastá z minulosti a tá zase z predchádzajúcej minulosti. Dnešnej Ukrajine nemožno rozumieť, ak nevieme, čo sa tam odohrávalo v časoch Sovietskeho zväzu, a to najmä počas kľúčovej udalosti jeho dejín, teda druhej svetovej vojny.

Kolektivní monografie Nové přístupy k metodologii hospodářských a politických dějin je výstupem stejnojmenného projektu Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze, realizovaného v roce 2012 na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty. Požadavek interdisciplinarity byl klíčovou perspektivou projektu a hrál stěžejní roli i při výběru témat, resp. členů autorského kolektiv

V rámci celkem 489 procesů v Dachau čelilo americké justici 1 700 zločinců nacistického Německa. Jednalo se o celou řadu obžalovaných, od říšských pohlavárů po statkáře, studenty a vesničany.

Zdravovědný spis O zachování dobrého zdraví (De conservanda valetudine) z roku 1576 je dílem severoněmeckého šlechtice, politika, humanisty a mecenáše Heinricha Rantzaua (Rantzovia, 1526–1598), autora řady děl a muže s hlubokým zájmem o vědy, jenž se přátelil s významnými učenci své doby, mj. s dánským astronomem Tychonem Brahe. Svou záhy proslavenou, opakovaně vydávanou a překládanou zdravovědu sepsal

Nová kniha českoamerického autora nechává čtenáře nahlédnout do nejzajímavějších úseků severoamerické historie. V šestnácti samostatných kapitolách připomíná např. bitvu s indiány u Wounded Knee, postavu Jesse Jamese a jeho bratra Franka, okolnosti zakoupení Aljašky, slavný Pony Express, velké zemětřesení a požár San Franciska, historii sekty mormonů či neblaze proslulého Ku-Klux-Klanu a mnohé další

Historici a politológovia sa nevedia zhodnúť na tom, či výrok o nikaragujskom diktátorovi Somozovi „je to bastard, ale náš“ patrí naozaj Harrymu Trumanovi. Niektorí tvrdia, že tie slová vyriekol už jeho predchodca v Bielom dome Franklin Delano Roosevelt, ale sú aj takí, ktorí sú presvedčení, že zodpovedajú skôr politike a spôsobu vyjadrovania Richarda Nixona.

Autor vykresluje působivý obraz podmínek, ve kterých za II. světové války probíhaly na obrovské východní frontě boje mezi německými a sovětskými vojsky. Pověstná ruská zima s sebou přinášela tak silné mrazy, že se ocelové úderníky lámaly, jako by byly ze skla, mazací oleje zamrzaly...

Členovézvláštního židovského oddílu, známého jako „sonderkommando“, byli jedi­,nými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Nikdo jiný – kromě pachatelů samotných – nesměl vědět, co se v osvětimské továrně na smrt odehrává.

Kniha Tisíc let štěstí světoznámého francouzského historika Jeana Delumeau programově navazuje na jeho monografi Dějiny ráje. Autor v ní jak na základě diskurzu teologů, tak na podkladě literárních pramenů zkoumá zrození a vývoj milenaristických a apokalyptických představ, jež ovládaly lidskou mysl od pozdní antiky až po osvícenské 18. století.

Šieste pokračovanie úspešnej historiografickej série - Na prahu nových světů - sa venuje objaviteľským cestám moreplavcov, renesancii, reformáciám a kolíske modernej Európy...

Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější publikaci Kolapsy složitých společností zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti. Nejprve uvádí téměř dvě desítky případů kolapsu a podává přehled teorií, jejichž prostřednictvím se během uplynulých dvou tisíc let kolapsy vysvětlovaly

Je si však dobře vědom důsledků soudní procedury inquisitio a z ní vyplývajícího otevřeného prostoru pro fabrikaci nepravdivých obvinění a odsuzování nevinných. Sám konstatuje, že „s inkvizitory středověkého Languedocu jsme přímo na cestě, která vede k několika nejhanebnějším epizodám evropských dějin, včetně pronásledování Židů a muslimů ve Španělsku a velkého honu na čarodějnice šestnáctého a sedmnáctého

Arabské územie na Blízkom východe bolo do konca prvej svetovej vojny priamo alebo formálne súčasťou Osmanskej ríše. Po jej páde v roku 1918 sa dostalo do koloniálnej závislosti od európskych veľmocí.

Historiografický atlas svetových dejín zahŕňa obdobie stredoveku. Atlas je doporučený MŠMT ČR pre stredné školy.