Duševní choroba – schizofrenie – propukla u Gérarda de Nerval v únoru 1841 a projevovala se pak ve zrychlujícím se tempu stále novými záchvaty. Paradoxně však právě v tomto pochmurném období, jež skončilo 26. ledna 1855 Nervalovou sebevraždou v ulici de la Vieille Laterne, připravil básník k tisku ony knihy, které v očích budoucnosti vytvoří jádro jeho díla, knihy, v nichž se stále zřetelněji otevírají

Stefan Grabiński (1887 – 1936) je dnes najznámejším poľským autorom hororovej fantastiky, weird fiction, zároveň však aj literárne ambicióznym modernistickým spisovateľom. Bol predovšetkým majstrom fantastickej psychologickej poviedky s pozvoľna hustnúcou temnou atmosférou, s gradovaním tajuplných úkazov a vyhrotenou, no nejednoznačnou pointou.

Co se stane, jestliže se setkají dvě tak rozdílné osobnosti jako rakouský expresivní malíř Oskar Kokoschka a patrně nejznámější anglická autorka detektivních románů Agatha Christie? O čem si mohou tito dva výluční jedinci vyprávět, když už spolu musejí strávit společný čas, než vznikne jeden obraz?

„Nikdy nepochopím, jak osiřelé mládě mohlo přežít věznění v té těsné kleci, tu ubohou výživu nebo infikované rány způsobené drátěnými pouty. Nějak v sobě našlo sílu vydržet ještě čtrnáct dní, než jsem se o něm dověděla.

Milena Zingerová, mimoriadne hudobne nadaná Bratislavčanka, smeruje s prvým ženským transportom do Osvienčimu. Vystrašené dievča odsúdené na pomalú smrť chce za každú cenu prežiť peklo nemeckého vyhladzovacieho tábora.

Slovensky vychádza táto Hesseho novela po prvý raz. V diele s výrazne autobiografickými črtami bankový úradník Friedrich Klein spreneverí peniaze, sfalšuje doklady a je na úteku nielen pred políciou, ale aj pred konvenciami meštiackej morálky.

Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na „diner“ pro přátele a známé.

Roky je román Virginie Woolfové z roku 1937, poslední, který vydala za svého života. Sleduje historii rodiny Pargiterů od 80. let 19. století do poloviny 30. let století minulého.

Vypravěč románu je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění.

Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínající pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí. Burroughs své povídky opět zaplnil fantastickými postavami z ještě fantastičtějších – a hrozivějších – světů a jeho mistrná koláž, pracující s prvky populární kultury, reklamy, sci-fi

Kniha první Tibeťanky, která přišla na začátku 20. století na Západ. Rinčhen Lhamo, manželka britského diplomata, nejprve popisuje Tibet svého mládí – místní život, kulturu, zvyklosti a obyčeje.

Ústrednou témou knihy nórskeho geológa je, ako nás hory formujú a ako sa sformovali. Hory oddávna v ľuďoch vyvolávali strach a bázeň, zároveň ich ale aj priťahovali.

Hans Stichler pochází ze skromných poměrů. Když mu jediná žijící příbuzná zprostředkuje stipendium na Univerzitě v Cambridgi a on má jako protislužbu vyřešit zločin, ještě netuší, k čemu se zavázal.

Mladá fotografka se při pátrání po jistém Boychuckovi, jenž přežil Velký požár v Mathesonu, vydá do hloubky kanadského lesa. Najde jezero a u něj sruby, v nichž žijí starci Tom a Charlie, Boychuck ale podle jejich tvrzení před pár dny zemřel.

Výber z próz - esejí filozofických, kultúrnych, umeleckých - nemeckého básnika expresionistu (1886 - 1956).

Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním. Ve svých krátkých a často bizarních povídkách popisuje Etgar Keret vnitřní svět smutku a paranoie, který podle něj sžírá izraelskou společnost.

Poviedky portugalskej spisovateľky a poetky, ktorej dielo patrí ku klasickým textom portugalskej literatúry.

Hlavním hrdinou je Ernest Mayday, britský autor dvou bestselerů žijící v Hollywoodu, který má všechno - kromě nápadu, jak napsat další knihu. A tak když náhodou natrefí na inzerát a odpoví neznámé Joanně, cítí, že se mu nabízí řešení, jak vybřednout z tvůrčí krize.

Dej románu sa odohráva za vlády sultána Murada III. v priebehu desiatich dní v roku 1591 v zasneženom hlavnom meste Osmanskej ríše, v Istanbule. Podobne ako spisovateľ Italo Calvino, aj Pamuk rozpráva celý príbeh z rôznych perspektív a mnohohlasne.

Nechutně vtipný a zároveň dojemný horor nám nabízí netradiční pohled na těžký (ne)život jednoho existenciální krizí sužovaného zombíka. Touží po prožitcích a vzpomínkách, ale paměť mu po nesmrti příliš neslouží.