Víťazka Bookerovej ceny v roku 2019. Takto ste o Británii ešte nečítali.

Knihe Ja a moja matka udelila knižná kritika prvé miesto v rebríčku najlepších memoárov za uplynulých päťdesiat rokov. Vivian Gornick rozpráva príbeh svojho celoživotného boja s matkou o nezávislosť.

Jong-suk a Mi-džu sú priateľky na život a na smrť. Ich cesty sa pretnú už v detstve a pokračujú celé desaťročia počas búrlivých udalostí na kórejskom ostrove Čedžu.

Elizabeth Zottová je neobyčejná žena. Jenže je začátek šedesátých let a její výhradně mužský tým v Hastingsově výzkumném ústavu zastává nevědecký názor na rovnoprávnost.

Humorné vyprávění americké autorky Bel Kaufmanové je jakýmsi zámořským protějškem u nás tak oblíbených Študáků a kantorů či Školy základu života. Ironicky zachycuje poměry na newyorské střední škole v chudinské čtvrti, kam chodí děti černochů, přistěhovalců a různé problémové případy.

Kniha první Tibeťanky, která přišla na začátku 20. století na Západ. Rinčhen Lhamo, manželka britského diplomata, nejprve popisuje Tibet svého mládí – místní život, kulturu, zvyklosti a obyčeje.

Veřejné angažmá spisovatelů v historii mnohokrát předznamenalo vzedmutí přelomových společenských změn. Role spisovatele jako intelektuála schopného zaznamenat společenské klima doby je těžko zastupitelná: dokáže zachytit dějiny, předvídat budoucnost, dotknout se neviditelného, bavit a učit zároveň a k tomu všemu ještě posloužit jako lakmusový papírek společenských poměrů.

Kdo by neznal slavné ilustrace k Mikulášovým patáliím? Francouzský kreslíř Jean-Jacques Sempé není ale autorem pouze těchto ilustrací.

Ernesto Sabato vyštudoval teoretickú fyziku, ale sľubne sa rozvíjajúcu kariéru fyzika opustil, aby sa venoval literatúre, lebo bol presvedčený, že práve ona, a nie veda, dokáže poskytnúť kľúč k záhadám ľudskej existencie. Je autorom troch významných románov, z ktorých boli dva preložené aj do slovenčiny (Tunel samoty, 1965 a O hrdinoch a hroboch, 1980). Jeho eseje však doteraz v Slovensku knižne nevyšli,

K současné (post)kultuře lze přistupovat jako k zásobárně obrazů, jež vznikly v průběhu hry s uznávanými kulturními hodnotami zosobněnými umělci a jejich díly. Tato kniha esejů se zabývá obrazy amerického modernistického básníka Ezry Pounda, které se objevily v různých, nejen uměleckých médiích od padesátých let 20. století do dnešních dnů.

Historický román je zasazen do prostředí vznikajícího středověkého opatství Thoronet na jihu Francie, jednoho z trojice klenotů rané cisterciácké architektury. Skrze záznamy „mistra díla“ – dobového architekta a vedoucího stavby –, který ve 12. století opatství v Provence budoval, sledujeme den za dnem, jak středověký mnich-stavitel zápasí s lidskou slabostí a tíhou reality, čelí protivenstvím, ale

Páteří veskrze tragického příběhu s výraznými komickými rysy, odehrávajícího se z větší části v poválečné Vídni, jsou vzpomínková vyprávění o osudech tří sourozenců, vypravěččina otce, jeho bratra a krásné sestry.

Kniha částečně navazuje na předchozí autobiografii Při loupání cibule. Je stylizována jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí (pocházejících od čtyř matek) na ne vždy lehké dětství s otcem – slavným spisovatelem, pro nějž bylo dílo vždy důležitější než rodina.

Leonard Cohen je znám především jako skvělý písničkář a textař, jeho prózy si však s jeho hudební tvorbou co do kvality nijak nezadají – nejlepším důkazem je román Nádherní poražení z roku 1966, smělá, exaltovaná, erotizující vize, v níž se mísí sakrální a profánní podobným způsobem jako v těch nejlepších písních kanadského barda. Bezejmenný vypravěč nám tu líčí tragický milostný trojúhelník z Montrealu

Zbierka literárnych útvarov rovnako brutálnych a surových, ako texty a hudba, ktoré Michael Gira predvádza so svojou skupinou Swans. Kniha je dôkazom, že literatúra môže fyzicky bolieť.

Román s podtitulom M.N.O.P.Q., vydaný v roku 1987. Hlavnou témou románu sú Čechy, češstvo, Česi a ich miestov súčasnej Európe i v histórii...

Jordan Radičkov (1929 – 2004) patrí k najvýraznejším postavám bulharskej literatúry dvadsiateho storočia. Jeho dielo bolo preložené do dvadsiatich šiestich jazykov.

Memoárový román vykresluje portrét matky (Judit Vajdové, ženy z významného maďarského rodu Csernovicsů a manželky židovského advokáta Ödöna Vajdy) na pomyslném plátně, vypnutém mezi předválečným, komunistickým a současným Maďarskem na jedné straně a Spojenými státy, symbolem svobody a nového začátku na straně druhé. Mimořádný osud ženy, která je po trýznivém a protiprávním věznění donucena opustit

Píše se rok 1771 a válka je na spadnutí. Manželka Jamieho to tvrdí také.