Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury. Na rozdíl od dnešních revizionistů, kteří tvrdí, že Spojené státy jsou jen slepencem rasových a národnostních skupin bez společně sdílené kultury, nebo těch, kteří tvrdí, že Američané jsou pouze politickým národem, je autor přesvědčen o

V první studii kulturních a politických dějin ruského atomového věku Paul Josephson popisuje vzestup jaderné fyziky v Sovětském svazu, od nadšené snahy o vojenské a mírové jaderné programy přes černobylskou katastrofu a pád Sovětského svazu až po tzv. „renesanci“ jaderné energie v Rusku 21. století. Na vrcholu své moci měli Sověti 39 000 jaderných hlavic, ale prohlašovali se za služebníky „mírového

50 všedných vynálezov, ktoré menia náš svet k lepšiemu. Vedeli ste, že žaby sa kedysi používali namiesto tehotenských testov, že zvieracie črevá plnili funkciu kondómov a že mravce slúžili na šitie rán?

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry v opakující se a věčné životní cykly.

O Severní Koreji toho víme velmi málo a o vládnoucí dynastii Kimů ještě méně. Strohé zprávy z médií líčí zemi, uzavřenou před okolním světem, jako říši zla, která se chystá pomocí jaderných zbraní zničit celý okolní svět.

Petr Koubský hovorí, že na vysvetlenie väčšiny ruských špecifík netreba skúmať „hlbiny ruskej duše“. Dajú sa vysvetliť úplne prízemne pomocou geografických a ekonomických podmienok, ktorými je život v Rusku vymedzený.

Předdynastická a Archaická doba byla mnohem významnější etapou v dějinách starého Egypta, než by se na první pohled mohlo zdát. Došlo k završení sjednocovacího procesu země a vzniku státu, jehož stabilita sice byla ještě křehká, ale který vytvořil podmínky pro další rozvoj staroegyptské společnosti.

Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý – reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně

Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval. Směs nezájmu, úřednického šlendriánu a alibismu nacistům umožnila realizovat plán na vyhlazení Židů prakticky nerušeně po několik let.

Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin.

Obřady jara představují jednu z nejvlivnějších knih věnovaných dějinám první světové války. Autor se v ní zamýšlí nad sociokulturními aspekty Velké války, jež podle jeho názoru vedly ke zrození nového moderního světa.

Spojení pojmu středověk se subsaharskou Afrikou zní pro českého čtenáře nezvykle, neboť v češtině zatím mnoho publikací umožňujících seznámit se s bohatstvím tamějších kultur a civilizací v 8.–15. století nemáme. Toto dlouhé období zůstává obecně pro celkový nedostatek pramenů neznámým, mohli bychom říci temným.

Město Berlín se významně zapsalo do historie lidstva, bohužel také do její tragické stránky. Právě zde se rozhořely plameny obou světových válek, které stály život miliónů nevinných lidí.

Bohunka Koklesová, autorka publikácie V tieni tretej ríše – Oficiálne fotografie Slovenského štátu, sa tentoraz venuje problematike agentúrnej fotografie na Slovensku v období rokov 1945 až 1956. Nezameriava sa však na analýzu propagandistických cieľov stalinskej éry, ale na aktívne premýšľanie o histórii, pamäti a dobovej fotografii, ktorá zaznamenávala všetky podstatné dobové skutočnosti.

První ropný šok, irácká invaze do Kuvajtu a americká intervence do Iráku jsou neoddělitelně spjaty s ropou. Předkládaná monografie prostřednictvím geoekonomického přístupu objasňuje, jak jsou zmíněné události politicky a ekonomicky propojené.

Fenomén modernismu, jehož ohnisko lze vymezit přibližně léty 1904–1914, patří mezi traumatické momenty moderních dějin katolické církve. V současné katolické historiografii je chápán jako nejzávažnější z řady konfrontací mezi církví a moderním světem.

Kniha věnuje pozornost americkým prezidentům, které spojuje období, v němž hrála velmi důležitou úlohu média, zejména pak televize. V současné době jsme svědky důležité změny.

Vedeli ste, že Hitler užíval kokaín? Že Stalin vykradol banku?

V noci z 27. na 28. března 1942 provedly síly Commandos a Royal Navy odvážnou operaci Chariot - nájezd na okupovaný přístav Saint-Nazaire. Cílem nebylo nic menšího než obrovský suchý dok původně postavený pro SS Normandii, předválečný transatlantický parník.