V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá \"všemohoucn

Monografia Náboženstvo a etika (kult a hodnota) doc. PhDr. Evy Orbanovej, PhD. sa zaoberá aspektom axiologickej imanentizácie novodobých náboženských kultov, ktorý odráža tendencie postmodernej doby sprevádzané egotizmom, mobilnou epizodickosťou, individualizmom a kulminujúcim sekularizmom. V monografii sú analyzované novodobé spirituálne trendy, ktoré nahrádzajú tradičnú religiozitu. Príkladom je

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující otázky:V

Audiokniha Kult rozumu a Nejvyšší bytosti, kterou napsal Tomáš Garrigue Masaryk Tvrdá kritika Francouzské revoluce První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl velkým znalcem světových dějin. Za každých okolností hájil svobodu a demokracii; odmítal násilí, demagogii a teror. O Francouzské revoluci psal mnohokrát.

The \"Republic\" poses questions that endure: What is justice? What form of community fosters the best possible life for human beings? What is the nature and destiny of the soul? What form of education provides the best leaders for a good republic? What are the various forms of poetry and the other arts, which ones should be fostered, and which ones should be discouraged? How does knowing differ from

Prvý slovenský preklad magnum opus britského filozofa Henryho Sidgwicka (1838-1900) ponúkajúci systematickú analýzu a komparáciu princípov morálky zdravého rozumu a moderných etických teórií. Hoci sa pri utilitaristickej etickej tradícii často skloňujú najmä mená ako Bentham či Mill, podľa niektorých názorov je práve tento traktát najvýznamnejším a filozoficky najprepracovanejším dielom utilitarizmu.

Ez a kötet filozofikus versekkel és egy különös önéletrajzi ihletésű, (ugyanakkor a tudományok, a filozófia, és vallástörténeti elmélkedéseket is tartalmazó) kisregénnyel enged bepillantást az író-költőszemléletmódjába. Olyan olvasmány ez a könyv, amely biztosan nyomot hagy az olvasóban.

,,Vo svete je viac modiel ako skutočností: pre tie je určený môj uhrančivý pohľad na tento svet, aj moje uhrančivé ucho ... Tu raz klásť otázky kladivom, a, možno, ako odpoveď počuť ten slávny dutý tón, čo vychádza zo zdutých vnútorností - aká to rozkoš pre toho, čo má ešte uši za ušami, - pre mňa, starého psychológa a lapača potkanov, ktorému sa musí ohlásiť práve to, čo by chcelo ostať nemé ... Tento

Kniha je súborom analytických štúdií venovaných vybraným problémom filozofie jazyka, sémantiky a filozofickej logiky. Prvú časť publikácie otvára kapitola o existencii a utváraní zložených ideálnych vzorov fyzických jazykových výrazov. Ďalej sa autor zaoberá niektorými aspektmi používania jazykových výrazov a rozvíja dôsledky, ktoré vyplývajú zo stotožnenia významu výrazu s jeho používaním. Pokúša

Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky. Čtenář má tedy možnost se seznámit jak s myšlenkami hlavních představitelů této filosofické disciplíny, tak s jejími základními problémy, pojmy a termíny. Po historické stránce je důraz položen na počátky etického myšlení u Sókrata, Platóna, a Aristotela, na osvícenskou kritiku

Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka.

ARISTOTELES (384–322 pred Kr.) Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšľali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.

Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři. Jeden z nejcitovanějších autorů všech dob v něm prostřednictvím dopisů adresovaných

Jaká zvířata jsou všeobecně považována za krásná a jaká za ošklivá? Jaký vliv má posouzení krásy či ošklivosti na zastoupení daného druhu v zoologických zahradách a v posledku na jeho ochranu?

Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci. Západní filosofie od Platóna po Hegela tvrdí, že sám výkon myšlení je překonáním smrti a konečnosti.

Sambucus XI obsahuje deväť štúdií. Grécko-rímskej antiky sa týkajú štúdie Jana Janouška a Jana Bažanta, k počiatkom rímskej filozofie pozýva a sprevádza po nich Peter Fraňo.

Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života. V případě Spinozovy Etiky si filosofie klade především tyto úkoly: potlačení afektů umenšujících sílu jednat, odkrytí lidské nesvobody a úsilí o dosažení radosti spojené s adekvátním poznáním a plnohodnotným jednáním.

Ecův Kant a ptakopysk z r. 1997 je návratem k některým základním otázkám, které autor formuloval ve své Teorii sémiotiky. Těmito otázkami jsou především vztah percepce a sémiózy, problematika reference, vztah mezi jazykem a realitou.

Monografie přináší hlubší analýzu vztahu k náboženství u dvou klíčových autorů frankfurtské školy tradice, jež se hlásí k osvícenskému rozumu. Seznamuje tak čtenáře s aktuálním vývojem v oblasti dialogu rozumu a víry. Autor ukazuje, že první generace kritické teorie se i přes svůj racionalistický ateismus v mnohém inspiruje judeokřesťanskou tradicí. Tento vztah přitom autor považuje za tak úzký, že