Tato publikace je pokusem o syntézu dlouhodobě udržitelného rozvoje, tedy o formulování a prosazování způsobu života, který by umožnil uspokojovat v rozumné míře potřeby všech lidí na světě (a to včetně budoucích generací), ale zároveň by byl šetrný k životnímu prostředí a nepřekračoval by únosnou kapacitu využívání ekosystémů. Kniha se zabývá jevy zřejmými a celkem snadno prokazatelnými (např. analýzou

„Tato kniha je o lidech, kteří se snaží vyřešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ komentuje soubor svých reportáží autorka. Zatímco v předchozí knize Šesté vymírání, za kterou získala Pulitzerovu cenu, názorně dokládá, jak je působením člověka svět přírody proměňován v samotné své podstatě, v novince Pod bílou oblohou se rozhodla zachytit posun v myšlení některých klimatologů:

Kniha pojednává o lidech, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Reflektují to, že způsob jejich života má dopad na životní prostředí, a snaží se o změnu svého životního stylu i spotřebních vzorců.

Půda jako prostor je předmětem vlastnictví, výrobním faktorem i přírodním zdrojem. Množství půdy je fixní a není možné ji přesouvat do oblastí s její vyšší relativní vzácností.

Brožurka se věnuje tématu, které je jedním z určujících principů permakulturního designu: Používej přiměřené technologie! Takto široce pojaté téma připomíná, že permakultura programově spojuje různé obory lidské činnosti a bere si z nich pro svůj design prvky, metody a postupy, které směřují k udržitelnému způsobu života a táhnou za jeden provaz s přírodou. V této brožurce pokrýváme oblasti staveb,

Příroda, peníze, práce, péče, potraviny, energie a životy: na těchto sedmi věcích stojí svět, ve kterém žijeme, a také jeho budoucnost. Moderní obchod z nich udělal pouhé laciné artikly, a tím proměnil, ovládl a zdevastoval Zemi.

Je stále očividnější, že dramatickým důsledkům procesu Proměny Země se již nelze vyhnout, protože současná civilizace nemá dostatečnou vůli zavést drastická opatření, aby zastavila úpadek přírodního prostředí. Tato kniha nabízí alternativní a pozitivní pochopení probíhajících proměn Země a nabízí praktické metody, jak s nimi zacházet tvůrčím způsobem, a tak podpořit záměr Gaie, která je hnací silou

Miliony tun plastového odpadu, hromadící se v přírodě, patří k největším výzvám současnosti. Přitom se lze bez zdravotně závadného plastu nebo plastu s krátkou životností téměř vždy snadno obejít! V této knize jsme sepsali všechna důležitá fakta o plastu a problémech, které způsobuje, a spolu s nimi více než 300 návodů a nápadů na smysluplné omezení plastu během všedního dne.

Keď som v lese, nič iné neexistuje, hovorí Erik Baláž, ekológ, filmár, aktivista a presvedčivý obhajca divokej prírody. Láska k prírode výrazne formovala Erikov profesionálny aj osobný život.

„Čelíme ekologickej kríze, ktorá ohrozuje prežitie ľudského druhu a svojím rozsahom a naliehavosťou presahuje naše predstavy. Napísal som túto knihu, aby som vysvetlil, prečo to zašlo až tak ďaleko a zároveň ponúkol nápady, ako problém riešiť.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO.

Stejně jako předchozí dva svazky i třetí díl předpokládané sedmidílné řady o českých a moravských pralesovitých rezervacích přináší výsledky opakovaného zkoumání dřevinného i bylinného patra a půdních poměrů, tentokrát v rezervacích Šumavy a Českého lesa. Souhrnné výsledky výzkumů objasňují historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.

Kniha zrozumiteľným a pútavým jazykom sprostredkuje čitateľovi prehľad o klasických i netradičných prístupoch k životnému prostrediu.

Těžiště knihy představuje trojice esejů, z nichž každý se věnuje jednomu ze živlů. Oheň se střetává s vodou, je oživován vzduchem, který ho rozdmýchává, a opírá se o zemi, která ho živí.

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka.

Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha (* 22. září 1931), věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva.

Automobily se staly znakem úspěchu, bohatství a prosperity. Masové rozšíření automobilu přínáší nemalé změny v běžném životě všech obyvatel – ať již patří k aktivním řidičům či nikoliv.

Tri ekologické eseje.

Ondrej Hronec si veľa pamätá a tvrdí, že mnoho si pamätá i naša zem – pôda, voda, vzduch. Tieto „živly“ skúmal celý život ako vedec environmentalista.