Jestvujú alternatívne fakty? Je poznanie sociálnou konštrukciou? Môže byť niečo pravda pre mňa, ale nie pre iného človeka, alebo je pravda objektívna? Asa Wikforss, profesorka teoretickej filozofie, skúma fenomén rezistencie voči poznaniu z filozofickej perspektívy. Čo je poznanie? Aké psychologické mechanizmy nám bránia prijať fakty a ako predchádzať rezistencii voči poznaniu? Ako sa brániť falošným

Predložená práca nadväzuje na monografie Úvod do metodológie spoločenských vied (2011) a Empirické a teoretické postupy spoločenských vied (2014), ktoré autor napísal v spoluautorstve s prof. J. Viceníkom. Obsahujú analýzu diskusií o povahe a význame metodológie vied, ľudského sociálneho systému, konania a sociálnej zmeny, ich špeciálnovednom pozadí a pod. V centre pozornosti je analýza \"konfliktu

Zväzok Od Aristotela po Plotina je venovaný antickej filozofii, a to približne obdobiu od 4. storočia pred n. l. do 3. storočia n. l. Filozofickými spismi Platónovho žiaka Aristotela, najväčšieho mysliteľa staroveku, zakladateľa logiky a mnohých nových disciplín, vynikajúceho bádateľa a organizátora, nadväzuje na prvý zväzok Antológie. Okrem základných filozofických diel Aristotela výber obsahuje ukážky

Vizuálně i obsahově poutavá kniha přináší nový český překlad traktátu Tomáše Akvinského, doplněný latinským originálem i nejstarším českým překladem od Votky a Vojáčka z roku 1887. Text traktátu dále doprovází podrobný, didakticky koncipovaný průběžný komentář a vše je proloženo třiceti kvestiemi ve stylu Tomášovy Teologické sumy, v nichž se autoři pokoušejí o samostatné systematické řešení obtížných

Svazek obsahuje studie věnované rozboru studií předbělohorské šlechty na školách Jednoty bratrské, výuce na reformovaném brémském gymnáziu, analýze katolických pohřebních kázání z přelomu 16. a 17. století, Komenského polským kontaktům, dále studie zabývající se rozborem korespondence neortodoxních náboženských myslitelů, pojetím sensus communis v myšlení René Descarta a intelektuální genealogií herbornského

René Jean-Marie Joseph Guénon (15. november 1886, Blois, Francúzsko – 7. januára 1951, Káhira, Egypt) bol francúzsky metafyzický spisovateľ. V roku 1930 po manželkinej smrti opustil Európu a natrvalo sa usadil v Káhire.

Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky výběrově shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody roku 1960. Gadamer se v nich vyrovnává s kritickým ohlasem na svou knihu, když jednak dějinně prohlubuje a rozšiřuje, jednak analyticky zpřesňuje uzlová místa prvního svazku.

Militantný ateizmus je na vzostupe. V uplynulých rokoch autority ako Richard Dawkins, Sam Harris, Daniel Dennett a Christopher Hitchens vyprodukovali nepretržitý prúd knižných bestsellerov, znevažujúcich náboženskú vieru ako nebezpečné bláznovstvo.

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács.

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka. V úvodu se zabývá některými metodologickými nesnázemi, které takový projekt nevyhnutelně obnáší, především složitým vztahem mezi gestikulací a znakovým jazykem.

Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje

Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.

Publikace obsahuje příspěvky přednesené na francouzsko-česko-slovenském kolokviu, které na počest francouzského filosofa Jacquesa Derridy uspořádal v březnu 2005 Filosofický ústav AV ČR. Autoři příspěvků (M. Crépon, J. Fulka, M. Goldschmit, P. Lauret, M. Marcelli, J. Pechar, M. Škop, E. Tardivelová, P. Tůma, V. Umlauf) se zabývají Derridovým dílem v kontextu současného společenskovědního a právního

Filozofický zborník Univerzity J. E. Purkyňu.

Najstaršia zachovaná grécka tragédia, svedectvo o veľkorysosti a súcite s nepriateľom a zároveň o vedomí rozdielu medzi svetom barbarským a slobodným.

Štúdia hľadá metodické a ideologické predpoklady, z ktorých vychádzala či vychádza medzináboženská komparácia v diskurze religionistiky, biblistiky a tzv. starej orientalistiky.

Na základe rozboru Wittgensteinových postrehov a ideí sociálnych mysliteľov akými boli J.S. Mill, Vilfredo Pareto, Max Weber či Emile Durkheim ilustruje autor zásadné rozdiely medzi prírodnými a sociálnymi vedami.

Martin Heidegger patří k nejjasnozřivějším filozofům 20. století. Především jeho kritika vědotechniky předběhla svou dobu a stává se aktuální právě dnes. Hempelova studie se zabývá Heideggerovým filozofickým vývojem, který vyústil ve výslovný zájem o východní myšlení. Oproti populárním hnutím typu New Age však vychází Heideggerovo myšlení ze západní tradice a hloubkou svého založení samo brání laciným

Kniha přináší v třinácti příspěvcích historicko-systematický průřez filosofickým dialogem, který probíhal v rámci scholastické tradice bezmála po tisíc let, a to od jeho počátků u Porfyria a Avicenny, až k hluboce propracovaným teoriím barokních scholastiků 17. století. Čtenáři tato publikace nabízí nejen komplexní seznámení s vývojem jednoho z nejžhavějších filosofických problémů, ale také zcela osobité

Rozprava o metodě byla vydána roku 1637 v Leidenu jako předmluva ke třem spisům, v nichž Descartes vykládá své matematické a přírodně filosofické názory (Dioptrika, Meteory a Geometrie). Autor v ní seznamuje čtenáře s motivy své práce, předkládá její dílčí výsledky a nabízí k úvaze teoretické i praktické výhody svého vědeckého přístupu. Za zmínku především stojí, že zde formuluje principy své vědecké