Autor další publikace z řady Katedry výchovné dramatiky DAMU se již více než 15 let věnuje mapování dětského loutkového divadla. Ve svých „chrudimských kapitolách loutkového divadla“ se zblízka dívá na počátky loutkářské větve moderní české dramatické výchovy.

Studie o novodobém vypravěčství, která se opírá o teorie orální kultury, autorského herectví a psychosomatické kondice. Základním inspiračním zdrojem jsou především učení J. Waltera Onga a Ivana Vyskočila, varšavský mezinárodní festival vyprávění a činnost polského souboru Studnia O. Součástí studie jsou také portréty reprezentativního výběru současných evropských vypravěčů.

Publikace Divadlo actor-specific: Downův syndrom jako divadelní stylizace odkazuje svým názvem na jeden z možných způsobů práce s herci s Downovým syndromem: Downův syndrom nevnímá jako handicap, ale jako divadelní potenciál, z něhož je třeba vycházet, jako by to byla daná divadelní stylizace. Termín actor-specific je pak obdobou termínu site-specific: zatímco divadelní projekty site-specific se inspirují

Sborník obsahuje referáty z šesté mezinárodní konference o italských operách v Čechách v 18. století, konané v září 2020 pod názvem L’opera italiana – tra l\'originale e il pasticcio. Praxe tzv. pasticcií, tj. oper, které na divadelně lákavý námět sestavil obvykle místní divadelní impresário z úspěšných árií už prováděných oper, byla zvláštním fenoménem italské opery 18. století.

José Limon sa radí do kategórie moderna v scénickom a výrazovom tanci. Technika, ktorú vytvoril, je založená na zvláštnom kyvadlovom spôsobe pohybu tanečníka a jeho jednotlivých častí tela.

Ladislav Čavojský (1932 – 2014) patril ku generácii prvých vysokoškolsky vyštudovaných slovenských divadelných vedcov. Jednou z konštantne prítomných línií v jeho výskume boli analýzy uvádzania inonárodnej drámy do nášho kultúrneho kontextu.

Ukončením niekoľkoročnej práce kolektívu renomovaných slovenských teoretikov a historikov v oblasti divadla pod vedením Vladimíra Štefka sú dlho očakávané Dejiny slovenského divadla Divadelného ústavu. Prvý zväzok, Dejiny slovenského divadla I., poskytuje koncentrovaný a prehľadný obraz o vývinových tendenciách slovenskej divadelnej tvorby na profesionálnych javiskách do roku 1948, zachytený na primerane

Zásah policejních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 se odehrál přímo pod okny Národního divadla, které se tak – pokolikáté už v dějinách! – symbolicky stalo očitým svědkem počátku společenských změn v celé zemi. Kniha Zpětné zakreslení cesty, v níž vyprávíme příběh Činohry Národního divadla od konce roku 1989 až do roku 2015, sleduje, jak se společenské události promítaly do divadelního

Publikaci tehdejšího dramaturga Divadla na provázku, který 18. listopadu 1989 jako první vyhlásil ze scény stávku českých divadel, tvoří z více než třetiny zmenšený reprint výstavy, která byla koncipována pro expedici do Jihoafrické republiky u příležitosti desátého výročí sametové revoluce pod názvem DIVADLO PRO DEMOKRACII Divadlo na provázku a česká divadla v sametové revoluci 1989 (autor koncepce

14. a 15. mája 2013 sa uskutočnila konferencia o súčasnej dramaturgii v preistoroch Štúdia 12 ako sprievodné odborné podujatie deviateho ročníka festivalu Nová dráma / New Drama. Festivalová platforma bola ideálnym miestom na konfrontácie a predovšetkým na tvorivé stretnutie dramaturgov, ktorí zásadne ovplyvňujú uvádzanie novej drámy v slovenskom divadle, keďže funkcia dramaturgie a metódy jej realizácie

Monografia Evy Kyselovej Jedna republika – jedno divadlo? Dialóg slovenskej a českej činohry 1918 – 1992 prináša originálny pohľad a zároveň jeden z možných výkladov dejín činoherného divadla 20. storočia v Československu.

Ukončením niekoľkoročnej práce kolektívu renomovaných slovenských teoretikov a historikov v oblasti divadla pod vedením Vladimíra Štefka sú dlho očakávané Dejiny slovenského divadla Divadelného ústavu. Prvý zväzok (2018) poskytuje koncentrovaný a prehľadný obraz o vývinových tendenciách slovenskej divadelnej tvorby na profesionálnych javiskách do roku 1948, zachytený na primerane charakterizovanom

České vydání knihy o divadle tohoto významného polského scénografa, režiséra a v neposlední řadě také reformátora je rozděleno do dvou částí. První část tvoří překlad monografie Jana Kłossowicze Divadlo Tadeusze Kantora.

Monografie o uměleckém odkazu jednoho z nejvýznamnějších českých scénografů druhé poloviny 20. století Zbyňka Koláře sleduje jeho celoživotní tvorbu, během níž vytvořil téměř čtyři stovky inscenací, především pro velké divadelní scény. Rozsah publikace činí téměř tři sta stran, bohatá obrazová příloha obsahuje kolem 340 kusů scénických návrhů, fotografií z inscenací a specifických obrazových scénářů,

Jemná a přitom drsná hra \"po noční směně\" (jak zní podnázev) se odehrává v pochybném bistru na benzínce u starého Fügnera, kde se scházejí unavení lidé se svými tužbami a strachy. Špína každodennosti a prodejnosti kontrastuje s čistotou skla z nedaleké fabriky, kterou budou beztak brzy zavírat... Hlavní hrdinka Draha by chtěla zpět svoje dítě, tajemnou Karlu, s níž se během hry nikdy nesetkáme, stejně

Dvousvazková edice přináší poprvé v úplnosti literárněkritické, teatrologické, obecněestetické a publicistické práce Jana Grossmana (1925–1993), jedné nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Editor Petr Šrámek soubor rozčlenil do jedenácti oddílů.

Životné osudy významného národného dejateľa, politika, historika, jazykovedca a básnika Ľudovíta Štúra inšpirovali mnohých slovenských dramatikov a jeho osobnosť sa stala predmetom záujmu profesionálnych divadelníkov.

Tak ako kolár (wheelwright) vyrába kolesá, tak dramatik (playwright) vyrába hry. Hry sa skutočné nepíšu , ale vyrábajú.

Unikátny objav v rámci archívu Divadelného ústavu, denník jedného z hercov legendárnej divadelnej skupiny Marška, podnietil vznik jedinej knižnej publikácie na Slovensku o činnosti zájazdového divadla, ktoré malo za úlohu propagovať vznik našej prvej scény. Zápisky zo zákulisia súboru, o ktorého existencii sa nezachovali takmer žiadne oficiálne záznamy je mimoriadne cenným pramenným materiálom k tejto

Monografie sleduje scénografické dílo českého scénografa a architekta Josefa Svobody (1920 – 2002) od prvních amatérských pokusů v rodném městě Čáslavi až po poslední inscenaci z roku 2002. Usiluje zaznamenat jeho nejdůležitější počiny ve Velké opeře 5. května v Praze, překonání socialistického realismu v Národním divadle v Praze, velkou éru s Alfrédem Radokem a Otomarem Krejčou v témže divadle, zrod,