Autorka vykesľuje dějiny Bangladéšu spojené s indickým subkontinentom od najstarších dôb, cez britskú kolonizáciu Bengálska, jej existenciu po roku 1947 v rámci Pakistánu, cez osamostatnenie až po dnešok.

Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny 20. století. Autor v ní prostřednictvím šesti sond analyzuje myšlení francouzské předrevoluční společnosti 18. století.

Ženy s obdivuhodnou technickou nápaditostí žily ve všech historických epochách. Jejich vynálezy, které odolaly zkoušce času, jsou nám dobře známé.

Ako ľudia trávili noc v minulosti? Kam sa podel druhý spánok a varenie piva pri svite mesiaca?

Na začiatku roku 1940 Nemecko zažívalo vrchol svojej moci, no už v máji 1945 bol Hitler mŕtvy a Nemecko utrpelo katastrofálnu porážku. Hitlerovi sa jeho sen vytvoriť z Nemecka veľmoc nenaplnil, pričom svoj národ nechal napospas nekonečnej hanbe za holokaust, ktorého sa dopustil.

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry v opakující se a věčné životní cykly.

„Před večerem mám ghetto opustit dírou v plotě, pak si stáhnout pásku s Davidovou hvězdou a jít na vlakové nádraží. Při loučení mi Sonia nařizuje jít rychle, neohlížet se, ale já se otáčím a hned pochopím, před čím mě chtěla ochránit.

Bohatě ilustrovaná publikace představuje příběhy zapomenutých národů a jejich významných osobností od Sargona Velikého přes nájezdy barbarských kmenů až po pád Říma. Smyslem knihy je také připomenout si, že civilizace je kolektivním projektem lidstva.

Hoaxy, dezinformácie a informačný chaos sú súčasťou našich životov. Počas pandémie COVID-19 ich vplyv rapídne vzrástol a stal sa tak ešte nebezpečnejší.

Hluboká sonda do nacistického myšlenkového světa ukazuje, co znamená „myslet a jednat jako nacista“, a poskytuje tak odpověď na otázku, jak se to mohlo stát… Víme dobře, co nacisté spáchali, jakých zvěrstev se dopustili, víme také, co Hitlerova třetí říše plánovala a co naštěstí nestihla uskutečnit – například vyhubení třiceti milionů Slovanů a zotročení dalších sto milionů. Víme tedy, co se stalo,

27. září 2020 zaútočil Ázerbájdžán podpořený Tureckem na oblast Náhorního Karabachu, enklávu, kterou posledních 30 let kontrolovala Arménie. Válka měla být blitzkrieg, přesto se Arméni dokázali bránit 44 dní.

Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976). Ty se oficiální představitelé ČSSR pokusili vyložit jako příležitost k překonání důsledků sovětsko-čínské roztržky ve vzájemných vztazích. Nové vedení čínských komunistů se ovšem zajímalo o nesovětskou cestu

Během posledních sta let někde na světě vždy existoval minimálně jeden koncentrační tábor. O prvních moderních koncentračních táborech se dá mluvit už na konci devatenáctého století, kdy se staly novou technickou součástkou bitevní strategie.

Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v prvnípolovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená.

Vzdálenosti ve světě 14. století byly větší než ty, které vnímá člověk dnešního světa. Některé kontinenty o sobě ještě vzájemně nevěděly, komunikace na delší vzdálenosti byla otázkou týdnů, měsíců či let.

Kniha vrchních písařů (Š’-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140–87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace, který dodnes určuje pohled Číňanů na vlastní minulost.

Publikace představuje vybrané aspekty postihující význam a efektivitu státních zásahů v krizových momentech hospodářsko-politických dějin, konkrétně v období hospodářských krizí, válečných příprav a válečného konfliktu, tak jako poválečné obnovy. Zaměřuje se na země střední a západní Evropy (jedná se zejména o Německo, Československo a Velkou Británii), ale i na Spojené státy americké.

Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem.

Francouzský badatel Jean-Paul Roux (narozen 1925) je především orientalistou a komparativním religionistou. Jeho kniha Král - Mýty a symboly je součástí volné trilogie, věnované dějinám mytologie a náboženství.

Publikace přináší tři desítky příspěvků z 32. ročníku mezioborového sympozia k problematice 19. století, které se každoročně pořádá v Plzni. Badatelé z oboru hospodářských dějin, dějin vědy i výtvarného umění, literární historikové, muzikologové, historikové filmu i fotografie ukazují, jak vypadal svět „mechanického věku“ předtím, než ho objevila avantgarda 20. století.