Debutová poetická kniha prináša fascinujúci obraz katastrof, úkazov a kalamít v novodobých dejinách. Revoltujúce oceány, skaly a sopky, tento širší obraz a príbeh novodobých dejín prináša poetka v tradícii veľkých krajinárskych maliarov a organicky ich prepája s príbehmi samotárov mužov a žien, neznámych svätých, ktorí prežívajú na troskách týchto katastrof.

Metamorfózy sú svojím obsahom a kompozíciou veľmi náročným dielom, ktorého vznik umožnila Ovidiova nevyčerpateľná tvorivá sila. Zvolenú matériu však básnik spracováva s neobyčajnou ľahkosťou dávajúc tak čitateľovi možnosť jednoducho a bez vážnejšej námahy ponoriť sa do spleti mytológie od najstarších čias až po veľkosť Ríma Ovidiovej doby. Autor do svojich básní vyberá rozmanité námety, ktoré má snahu

Zbierka básní Modlitbička je v poradí autorovou ôsmou samostatnou knižkou poézie. Kniha obsahuje 33 básní, nanajvýš súčasných, živých, angažovaných... Sú to básne protivojnové, básne angažované v mene mieru, nádeje a viery, že tento svet nevykoná dáku hlúposť, ktorá by znamenala skrat a ničotu... Jednoducho je to zbierka zamýšľajúca sa nad súčasným stavom sveta, protestuje proti vojnovému besneniu,

Love is the most powerful force on the planet. From the familial love that gives us the strength to protect and care for our families and the platonic love that drives us to do anything to help our friends, to the self-love that gets us through difficult times and the romantic love that makes us want to shout from the rooftops and walk miles for a kiss, love has inspired all of our greatest poets and

Britská poetka Alice Oswaldová patrí spolu s Američankou Louise Glückovou a Kanaďankou Anne Carsonovou do trojice najuznávanejších básnikov a poetiek v anglicky hovoriacich krajinách. Po 300 rokoch je prvou ženou-profesorkou poézie na Univerzite v Oxforde.

Po dvou vydaných sbírkách Oblásky (2008) a Intimyty (2011) se Tereza Ješátková vrací s poezií z let 2012-2023, pohrává si s hranicí mezi intimním a veřejným, mezi vyslovitelným a mlčením. Knihu doplňují minimalisticky dotvořené otisky prstů autorky a ilustrace její desetileté dcery.

Raný cyklus slovenskej umelkyne emigrantky z roku 1968 Oľgy Urminskej je o mladých ženách z prostredia amerických komún, v ktorých autorka žila. Vysoko štylizované lyrické opisy pracujúce s rytmom a opakovaním majú skoro až piesňový charakter a odkrývajú škálu emócií, životných postojov a hodnôt týchto žien a sú na nich vidieť vplyvy ženskej beatnickej poézie.

Desiaty zväzok edície DIELO MILANA RÚFUSA obsahuje úvahy, eseje, príhovory, nekrológy, recenzie a články M. Rúfusa z rokov 1953 – 1979, publikované v knihách Človek, čas a tvorba (1968), Štyri epištoly k ľuďom (1969), O literatúre (1974) a v príležitostných tlačiach. Autor básnických kníh Až dozrieme, Zvony, Stôl chudobných a kníh pre deti Kniha rozprávok, Sobotné večery sa tu v polemických i filozoficky

Kompletní Březinovo básnické dílo v novém komentovaném vydání. Vývojově ucelená a filozoficky sevřená poezie Otokara Březiny (1868—1929) představuje vrchol metafyzického symbolismu v české literatuře, v jeho syntetismu a absolutizaci umění jakožto nejvyšší formy duchovní činnosti.

Uplynulo vyše sedemdesiat rokov od doby, keď vyšli dve zbierky poézie pod pseudonymom Ria Valé. Kto mohol vedieť, že autorkou píšucou pod pseudonymom Ria Valé nebol Rudolf Dilong, ale žena, mladá a zaľúbená, no pre svoj židovský pôvod skrytá za Dilonga?

Český čtenář dostává do rukou první antologii poezie jedné z nejdéle fungujících literárních skupin v Evropě – Osamělých běžců, jejímiž zakladateli jsou slovenští básníci Ivan Laučík, Peter Repka a Ivan Štrpka. Výběr provedl a pořadí stanovil Ivan Štrpka, který ve vyvážených autorských celcích v českém převodu slovakisty Miroslava Zelinského zveřejňuje důležité texty všech tří členů skupiny.

Texty sbírky jsou neseny výrazovou a významovou aktualizací myšlenkových a estetických podnětů (neo)dekadentní poetiky, s jejímiž literárními principy vede autor ryze současný lyrický dialog. Nejde tedy o variace, nebo dokonce ironizace zmíněné tradice, nýbrž o vytváření významových kontrastů mezi záměrně stylizovanou vzletností básní a jejich zakotvením v dnešní nepoetické skutečnosti.

Ján Buzássy (1935) je slovenský básnik a prekladateľ. Za básnickú zbierku Bystruška získal v roku 2008 Cenu Dominika Tatarku.

V pořadí sedmá básníkova sbírka obsahuje 44 básní rozčleněných do dvou částí a celkově pěti oddílů. Jde o soubor nerýmovaných textů psaných volným, rytmizovaným veršem.

Vítr v barvě chrpy je zpytováním a oslavou probouzející se duše v člověku a metamorfóz jejích vzestupných přechodů od rodící se touhy a erotických napětí až k prvním, prosvítajícím osvícením, skrz něž jinak neviděný kosmos umožňuje nové porozumění lidské zkušenosti a našeho světa. Tato probouzení jsou zde zachycena jemným poetickým sluchem, v němž se bytostnáhudebnost spojuje se světlem zažehnutým

Česko-anglická zbierka básní.

Druhá antológia básní zabudnutých, zavrhnutých či opomenutých českých autorov, ktorú zostavil Ivan Wernisch. Almanach z inej českej literatúry - od jej počiatkov až do roku 1948.

Výbor z básnické a písňové tvorby předního francouzského spisovatele přeložil, uspořádal a doslovem opatřil Jiří Dědeček.

Poeův Havran byl do češtiny přeložen již více než čtyřicetkrát. Přesto se další generace překladatelů pokoušejí o nový překlad této zásadní básně moderní světové poezie.

Básnická sbírka.