Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV

Hieronymus ze Stridonu čili svatý Jeroným napsal na sklonku 4. století podle modelu, zděděného od antických rétorů, první dějiny křesťanského písemnictví. Zahrnul do nich autory knih Nového zákona, teology pravověrné i heretické, i první autory duchovní poezie.

\"Päť scenárov, päť koláží - to je iba päť príbehov stratených kdesi za ozvenou tichých hlasov, päť príbehov o tom, kto sme boli, a o tom, kto sme. Nič viac, ale ani nič menej v tejto knihe nenájdete.\" Oleg Pastier

Zborník z konferencie, ktorú usporiadali v roku 2013 Ústav slovenskej literatúry SAV v Bratislave, Katedraslovenského jazyka a literatúry a Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave Obsah: Tibor Pichler: Byť sebou samým: slová a étos opravdivosti u Dominika Tatarku Peter Zajac: Tatarkove koncepty kultúry Rebé Bílik: Polemické a programové texty Dominika Tatarku Valér Mikula: Tatarkova neznáma

Publikácia prináša zaujímavé a aj menej známe príležitostné texty. Vďaka vybraným príkladom veľmi dobre ukazuje široký záber príležitostnej tvorby.

Monografia predstavuje doteraz najucelenejší pohľad na dielo a život, významného slovenského básnika, prekladateľa, esejistu, žurnalistu, univerzitného profesora a jednej z najvýznamnejších osobnosti slovenského exilu. Karol Strmeň (1921 – 1994) vytvoril pozoruhodne dielo, ktoré bolo na Slovensku do pádu komunizmu prakticky neznáme.

Autor publikácie René Bílik nám predstavuje široké spektrum znalostí o slovenskej literatúre v diskurze so súčasnosťou. Dozvieme sa nielen o svete totality, vyprázdňovania jazyka či rizikách slobody.

Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozklad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou.

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

Sbírka komentovaných překladů děl klasického korejského písemnictví seznamuje čtenáře s epizodami korejských dějin od poloviny osmnáctého do poloviny dvacátého století. Na rozdíl od známějších oficiálních dějin se nejedná o prosté záznamy historických skutečností s případným mravním hodnocením, ale o živé esejistické výpovědi a osobní reflexe tehdejších intelektuálů, kteří břitkým štětcem reagovali

Východiskom publikácie Slovenský intelektuál Alexander Matuška je fragment rukopisu nedokončenej monografickej štúdie, na ktorej literárny historik Vladimír Petrík (1929 – 2017) pracoval a zamýšľal ju vydať knižne. Matuškovské obdobie v jeho výskumnej činnosti trvalo vyše päť desaťročí a Alexandra Matušku vnímal ako tvorcu-intelektuála v konkrétnom čase a priestore.

Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele.

Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 1945–2005 nabízí metodologicky i materiálově

Kulturní instituce v systému řízené kultury. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění.

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc.

Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii. Každá báseň někde je a jednotlivé texty nabízejí odpovědi na otázku kde.

Antonín Matěj Píša (1902–1966), literární a divadelní kritik a teoretik, editor a dramaturg, vstoupil do literatury jako sedmnáctiletý talentovaný básník. Už ve svých raných statích a studiích projevoval neobyčejnou erudici a v prvních letech po 1. světové válce se stal jednou z předních osobností literární kritiky.

První český výbor z díla jedné z nejoriginálnějších osobností jazykovědy a literární vědy 20. století. Spolu s velkými romanisty Karlem Vosslerem, Ernstem Robertem Curtiem a Erichem Auerbachem byl představitelem polemické reakce na pozitivistickou filologii a průkopníkem metodologických postupů, které za jazykovými fakty dokážou zahlédnout tvůrčí individuum a jeho osobní styl, za osobním stylem dobovou

Ačkoliv poprvé vyšla v roce 1982, tato kniha dodnes neztratila nic ze své originality a intelektuální pronikavosti. Jejím ústředním tématem je zásadní rozdílnost mezi kulturou založenou na mluveném slově a kulturou psanou, mezi písemným vyjadřováním a oralitou.