V minulém desetiletí se v poezii pro děti objevila řada nových jmen i originálně koncipovaných výborů. Předkládaná kolektivní monografie sleduje nynější vývoj a mapuje nakladatelský a autorský pohyb v tomto segmentu.

Monografia Evy Urbanovej ťaží z osobného zaujatia poetkou Evou Lukou, ktorej podmanivá poézia sa stáva fenoménom posledných rokov. Urbanová komponuje monografiu ako sprievodcu po skutočnom a fikčnom svete Lukinej poézie a v chronologickom poradí sprevádza čitateľov od počiatkov k najnovším knihám poetky.

The book Migration and Identity in Nordic Literature focuses on migration as it has manifested itself in literature and culture in the nineteenth, twentieth and early twenty-first centuries in Denmark, Norway, Sweden, Finland, and Iceland. Since migration almost always leads to a disturbance of identity and creates a potential for conflicts between individuals, as well as between groups of people,

Monografia Martina Navrátila Neznáme dielo Vojtecha Mihálika: Rekonštrukcia zbierky Ruža dopĺňa ďalšie „biele miesta“ v autorskom profile básnika Vojtecha Mihálika (1926 – 2001). Autor na podklade Mihálikovej rukopisnej pozostalosti rekonštruuje neznámu zbierku Ruža, s ktorou sa v básnickej časti literárneho súbehu vydavateľstva Tranoscius v roku 1946 umiestnil na druhom mieste, ďalej načrtáva tematický

Oldřich Král (1930–2018) byl jedním z předních českých sinologů a zakladatelem pražské komparatistiky po roce 1989. Vystudoval sinologii a anglistiku, působil na Filozofické fakultě UK a v Orientálním ústavu.

Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 1945–2005 nabízí metodologicky i materiálově

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Reprezentativní výbor čtyřiceti studií jednoho z nejuznávanějších literárních germanistů Kurta Krolopa, jenž se nemalou měrou podílel na budování tohoto oboru v Praze, je rozčleněn podle hlavních tematických oblastí Krolopova odborného zájmu: I. Goethe II. Pražská německá literatura III.

Publikace Michala Kosáka a Jiřího Flaišmana Editologie (On náčrtu ke knize) se na novočeském materiálu věnuje metodologii ediční práce. Kniha v úvodních částech rozvrhuje základní typologii edičních přístupů a ukazuje možnosti, jak lze k vydávanému materiálu přistoupit.

Kniha s titulem Za (de)konstruktivismem, naznačujícím jak to, co následovalo po (de)konstruktivismu, tak i určité nostalgické ohlédnutí za již proběhnuvší tendencí, a podtitulem Kritické koncepty (post)poststrukturální literární a kulturní teorie obsahuje 102 heslových statí. Vedle Jana Matonohy, který je autorem více než tří čtvrtin hesel, do ní přispěli též Richard Müller, Josef Fulka, Pavel Šidák,

Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.). Všechny příspěvky jsou doprovázeny autorovými fotografiemi, jež mají konkretizovat a doplňovat to, co bylo v slovesném textu řečeno.

Studie se zabývá fenoménem historie v současné britské próze. Vychází z obratu k historii jakožto určujícího momentu literatury druhé poloviny dvacátého století a z rehabilitace historizující prózy, k níž došlo v několika uplynulých desetiletích.

Odborná publikácia prináša biografické údaje a literárnokritické poznámky k tvorbe bezmála stovky slovenských literárnych tvorcov, ktorí vstúpili do slovenskej literatúry vlastnou knihou po roku 1989. Okrem slovníkovej časti, obsahuje monografia aj zoznamy laureátov vybraných literárnych súťaží na Slovensku od roku 1989 až po súčasnosť, ako aj súpis najprestížnejších literárnych cien udeľovaných na

Kniha vychází z nejnovějších údajů o těch aspektech indické společnosti, které se zrcadlí v dílech současných hindských autorek. Je pojata tak, aby si ji mohl přečíst každý, koho Indie aspoň trochu zajímá, ale dosud o ní mnoho neví.

Kniha obsahuje metodologickú diskusiu problému a popri filozofických aspektoch prináša aj ich aplikáciu na vedu o textoch. V ďalších kapitolách sa analyzujú jednotlivé roviny: fónika, slovo, syntax, metrika, sémantika a text ako celok.

Kritické vydání nejdůležitější knihy literárního kritika Jana Lopatky (1940–1993). Postuláty literární kritiky prezentované v Předpokladech tvorby patří k dodnes diskutovaným otázkám české literární kritiky a vědy (např. otázka vztahu umění a skutečnosti, autenticity v deníkové literatuře, vztahu řemeslnosti a umění apod.). Editor Michael Špirit, který se Lopatkovu dílu soustředěně věnuje již více

Česká literatúra 1918 - 1945, Interpretácie básní, o knihách, štúdie - poézia poetizmu, K. Poláček, Šaldov zápisník.

Literárny historik je zaujatý svojimi zdanlivo neaktuálnymi témami. Avšak aj dnes oživuje svoje dlhoročné poznatky a tiež dáva nahliadnuť do procesu bádania literárnych tém.

Čtveřice textů v žánrovém rozpětí od krátkého článku po knižní studii nabízí pohled na Alexandra Sticha mj. jako na teoretika textologie, propojované vždy s dalšími disciplínami - s lingvistikou, stylistikou, historií aj. Texty souboru jsou zaměřené autorsky ke Karlu Sabinovi a skrze něj k dalším autorům, zejména ke K. Havlíčkovi Borovskému, B. Němcové a J. E. Sojkovi.

Kniha přináší mnohostranný pohled na rozsáhlé dílo moskevského konceptualisty Dmitrije Alexandroviče Prigova (1940–2007). Nabízí analýzu autorovy poezie, prózy, teoretických textů, performancí a výtvarných děl ve světle celoživotního projektu nazvaného jeho vlastním občanským jménem. Důrazem na svou subjektivitu se autor paradoxně pokoušel vymanit z biografického čtení vlastních textů.